15. 5. 2006 Jan Jandourek
KÓD DA VINCI. Kniha amerického autora Dana Browna Šifra mistra
Leonarda se stala světovým bestsellerem, který přečetly statisíce lidí.
Mnohá její "odhalení" však narážejí na tvrdou kritiku
katolických představitelů. Zfilmovaná verze jde 18. května do českých
kin.
Praha - O čem světový bestseller Dana Browna Šifra mistra Leonarda vlastně je?
Kdo nechce přijít o pointu, ať následující dva odstavce vynechá.
Příběh začíná tak, že Jacques Sauniére, kurátor v Louvru, byl nalezen zavražděn na podlaze galerie. Tento muž však byl něčím víc, jak se čtenář časem dozví, totiž představeným tajného řádu střežícího po staletí velké tajemství. Na vyšetřování vraždy se podílí jeho vnučka Sophie Neveu. Než postřelený Sauniére, jistý si svou brzkou smrtí, zemřel, stačil zanechat stopy, které povedou k pachateli a ke střeženému tajemství. Na pátrání se vydává jak Sophie, tak Robert Langdon, profesor zabývající se v Harvardu náboženskými symboly. A právě to, co najdou, činí z knihy pro křesťany kámen úrazu.
Tak předně se ukáže, že Sauniére a jeho tajný řád střeží tajemství svatého grálu. To je podle legend nádoba s Kristovou krví, ale v této knize je to jen symbol - skutečným svatým grálem je Máří Magdalena, Ježíšova manželka. Tím, že s Ježíšem otěhotněla, je vlastně doslova "nádobou" uchovávající jeho krev.
Křesťané znají z oficiálních evangelií Maří Magdalénu jako kající hříšnici, které Ježíš odpustil hříchy. Brownova verze, totiž že spolu Ježíš a Maří Magdaléna "něco měli", není však jeho výtvorem. Zmínky o tom, že Ježíš miloval Maří Magdalénu více než jiné učedníky a obdařoval ji polibky, nacházíme už v tzv. Filipově evangeliu, které bylo v roce 1945 nalezeno v egyptském Nag Hammadi a vzniklo někdy mezi 2. až 4. stoletím po Kristu. Pochází z prostředí gnostických křesťanů, stejně jako třeba nedávno publikované Jidášovo evangelium. Pohled gnostických učitelů na svět a jejich texty však většinové křesťanství nepřijalo za své. Ani z našeho moderního hlediska však nejde o historické spisy, ale o texty plné náboženské symboliky. Používat jejich motivy znamená, že se z jedné literatury dělá jiná, s historií to nemá nic společného. Právě to udělal Brown. A když ho někdo bere vážně, církev to dráždí.
Dalším bodem sváru je obraz organizace Opus Dei, podaný v knize. Za vraždou Sauniéra a dalšími mrtvými je právě Opus Dei, mocná církevní instituce, zde využívaná takzvaným Učitelem, který se sám chce dobrat tajemství svatého grálu. Opus Dei si od objevu slibuje vylepšení své upadající pozice.
Opus Dei (latinsky její název znamená Boží dílo) je ve skutečnosti sdružení kněží a laiků, které založil v roce 1928 v Madridu kněz Josemaría Escrivá. Poté, co se jezuité v očích vedení církve poněkud zkompromitovali tím, že se v 60. letech vydali liberálnějším směrem, nastoupilo Opus Dei jakoby na jejich místo. To znamená, že se sdružení stalo pro vedení církve spolehlivou oporou. Útok na Opus Dei je zároveň útokem na současné hodnoty, které poslední papežové a vedení církve vyznávají.
Opus Dei chce dosáhnout svého deklarovaného cíle, aby se totiž každý stal světcem, metodami, které jsou současníkům cizí. Kněz Escrivá hovořil o "usměvavé askezi" a "křesťanském tréninku" pro každého, kdo má zájem. K němu však patří i všelijaké tělesné umrtvování a velký důraz na hierarchii a kázeň.
Jan Pavel II. posílil vliv Opus Dei tím, že z něj udělal takzvanou osobní prelaturu, tedy učinil z něj strukturu nezávislou na jiných rozhodovacích centrech v církvi. Když k tomu připojíme, že jeho členy je mnoho laiků ve významných ekonomických a státních funkcích a že jsou tito lidé plně oddáni svým představeným, pochopíme vzniklé averze. Zkoumání třeba ukázalo, že ze 116 ministrů někdejšího španělského diktátora Franka bylo osm členy Opus Dei. Je to hodně, nebo málo? Záleží na tom, zda to hodnotí kritik, nebo stoupenec.
Fakt je, že Escrivá odmítal představu, že člověk může v občanském životě náboženství odložit před vchodem univerzity nebo pracoviště, podobně jako se odkládá klobouk. Proto bývá organizace považována mnohými za fundamentalistickou. Mnohé z praxe Opus Dei se může jevit běžným lidem podivné, ale s obrazem vražedného spolku, jak ho líčí Brown, nemá nic společného.
Šifra mistra Leonarda
Americký film podle slavné knihy Dana Browna se představí 17. května na filmovém festivalu v Cannes. Den poté vstoupí do kin v západní Evropě a také v Česku.
Režisér: Ron Howard (Navždy a daleko, Čistá duše)
Hlavní postavy ztvárnili: Tom Hanks, Audrey Tautou, Ian McKellen, Jean Reno, Alfred Molina, Jürgen Prochnow
(Převzato z monitoringu TS ČBK ze dne 9. 5. 2006
Pro Listář vybral mgr)
Související články:
"Kniha je jako karikatury proroka Mohameda"
Církev versus film, věčná historie a dobrá reklama
Česká církev útočí proti bestselleru
DISKUSE
Na tento článek můžete reagovat zde.
