"Nesu pozdrav z Budějovic"
6. 12. 2006 Václav Drchal
StB nasadila Františka Holečka v osmdesátých letech jako špiona do
Vatikánu. Později se z něj stal člen řádu paulánů a svoji spolupráci
s StB nyní považuje za životní chybu.
PRAHA Komunistickému Československu se v 80. letech podařilo nasadit
svého agenta přímo do centra katolického světa - do Vatikánu. Byl jím
historik František (Jindřich) Holeček, který je dnes knězem řádu paulánů
v Česku. Holeček, pro kterého StB používala krycí jména Čeřich nebo
Juvan, také mimo jiné v roce 1992 stál v čele papežské komise, která
přezkoumávala proces s Janem Husem.
Čeřich byl do Vatikánu "vysazen" v roce 1982 a vystupoval zde jako emigrant. Skutečnost byla ovšem jiná. Holeček totiž předtím uzavřel s StB podrobnou smlouvu. Ta mu zajišťovala například to, že po svém případném návratu nepůjde před soud a zůstane mu také všechen majetek, který doma zanechal. Smlouva s StB mu také zaručovala každoroční příjem, který mohl dosáhnout výše až dvaceti pěti tisíc korun.
Smlouvu Holeček 22. srpna 1982 připomínkoval a žádal o další výhodu. "Prosím o rozšíření smluvního závazku FMV (Federálního ministerstva vnitra, pozn. red.) v tom směru, aby mi po návratu do ČSSR bylo umožněno pokusit se o externí či interní aspiranturu v oboru historie ... a aby tedy má 'emigrace' neovlivnila negativně připouštěcí řízení vědecké aspirantury," stojí v Holečkově svazku, jehož část mají LN k dispozici.
StB Holečka ještě v Československu vyškolila, v Římě se měl každý druhý čtvrtek scházet se svým kontaktem před vchodem do kostela svatého Antonína. Aby nedošlo k záměně, měl kontakt Holečka vždy oslovit otázkou: "Jak se dostanu k hrobce Cecilia Metella?" Holeček pak odpovídal heslem: "Musíte jít k Circo Massenzio a odtud pěšky." Nato měl kontakt z československé rozvědky odpovědět další kódovanou větou: "Nesu vám pozdrav z Českých Budějovic."
Holeček: Nikdy jsem se kvůli tomu nepokoušel o kariéru
Za úkol měl Holeček, který se v Římě přihlásil ke studiu Lateránské univerzity, sledovat české duchovní ve Vatikánu, například Jaroslava Škarvadu nebo rektora české bohoslovecké koleje Nepomucenum Karla Skalického (*). Jeho řídící důstojníci byli zřejmě s Holečkovou činností velmi spokojeni. V hodnocení ze srpna 1988 je totiž Holeček chválen a je mu navrhována odměna ve výši osm tisíc korun. Zářez do pažby si Holeček připsal už na začátku osmdesátých let v Československu, kdy díky jeho informacím StB rozmetala tiskárnu dominikánských řeholnic v Kadani. "Byl zaměřován na prohloubení styků s děkanem římskokatolické církve v Kadani. V duchu daného zaměření se mu postupně prezentoval jako potenciální konvertita. Po určité době od něho obdržel k prostudování náboženskou protisocialisticky zaměřenou literaturu, vydávanou ve formě samizdatů, která, jak se dozvěděl později, byla tisknuta v charitním domě řeholnic dominikánského řádu v Kadani. S přispěním zpráv Čeřicha byla tato tiskárna kontrarozvědkou realizována bez narušení jeho konspirace," stojí v Holečkově svazku.
Dnes Holeček, který se zasloužil o návrat řádu paulánů do Česka, považuje svoje angažmá za svoji životní chybu.
"Je to moje životní chyba. Nepokoušel jsem se kvůli tomu v církvi o žádnou kariéru a vstoupil jsem také do kajícného řádu. Od té doby je můj život naplněn prací. Byl bych rád, kdyby vaše noviny ten článek netiskly," řekl včera Holeček LN.
(*) Zde jde zřejmě o omyl. Prof. Karel Skalický nebyl rektorem Nepomucena, tím byl Mons. Karel Vrána. Děkujeme za upozornění našim čtenářům.
(Převzato z monitoringu TS ČBK ze dne 30. 11. 2006
Pro Listář vybral mh)
Související články:
Vlk: Lustrace kněží nejsou zapotřebí
Mnozí neuměli estébáka vyhodit
Polský kněz, odhalující agenty tajné policie v kléru, má zmlknout
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
