12. 10. 2006 Marie Rút Křížková
Mnozí lidé, kteří nahlédli do svých svazků vedených na ně komunistickou Státní bezpečností, byli často zděšeni. Donášeli na ně agenti, kteří patřili mezi osoby blízké a vážené. Ještě větší šok zažívají věřící, když najdou svědectví o tom, že zájmu bezpečnosti napomáhali i duchovní v jejich okolí.
Zatímco se slovenští, polští a maďarští katoličtí biskupové odhodlali zprůhlednit působení kléru v éře ateistických totalitních režimů ve svých zemích, naši biskupové zřejmě zůstanou u zásady "mluviti stříbro, mlčeti zlato". Bohužel ani to už dnes neplatí. Na národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi letos promluvil v rámci mše svaté k církvi a národu biskup František Lobkowicz, který byl za totality několik let veden v registru svazků StB jako agent.
Mezi biskupy a kněžími, kteří dodnes působí v církvi, jsou lidé, kteří podlehli nelidským tlakům a jsou potenciálně dál vydíratelní. Spolu s nimi se všichni stáváme rukojmími skrytě působících struktur modifikované StB.
Sněmovní komise historiků sice vypracovala pracovní text s názvem Putování církve českými dějinami, který se měl projednávat na 2. plenárním sněmu katolické církve v ČR začátkem července 2005, z vůle většiny českých a moravských biskupů byl však smeten ze stolu, třebaže plénum hlasovalo pro.
Tato nevůle k řešení žhavých problémů vyvolala znechucení nejen v řadách katolických laiků, ale i mnohých duchovních. Protože nás povzbudily iniciativy biskupů v sousedních zemích, napsali jsme otevřený dopis kardinálu Miloslavu Vlkovi (celý text lze najít např. na serveru christnet.cz). V něm píšeme, že církev obstála v minulém století za nacistické okupace i komunistické totality. Byli tady ovšem i lidé, kteří mlčeli nebo se i dali zlomit k aktivní spolupráci s ateistickým totalitním režimem. Pokud o tom mlčíme, stává se z nás všech nevěrohodná šedá zóna.
Co s tím? Předně by měl každý vyjít na světlo s tím, co prožil, jakému nátlaku a násilí byl vystaven, ať už obstál, nebo podlehl. Jde o popis toho, jak fungoval totalitní režim. Chceme také, aby se ozval primas kardinál Miloslav Vlk a podnikl kroky ke zprůhlednění situace. Je třeba, aby představitelé církve odpověděli nějakým jednoznačným činem. Jedním z možných kroků by mohla být větší otevřenost církevních archivů a podpora historického bádání. To by církev nepoškodilo, ale dalo by jí to novou energii a vrátilo část důvěry veřejnosti.
O autorovi: MARIE RÚT KŘÍŽKOVÁ, literární historička
Související články:
Diskuse o zveřejnění složek Státní bezpečnosti v Rumunsku
Vlk: Lustrace kněží nejsou zapotřebí
Komise pro vyšetřování spolupráce polských duchovních s tajnou policií
(Převzato z monitoringu médií TS ČBK ze dne 6. 10.
2006
Pro Listář vybral mh
Foto: Zdeněk Pazdera)
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.