Zprávy z Hory - Pamětní kniha
16. 11. 2005 Miroslav G. Richter
V neděli 25. září 2005 jsem provedl obměnu informací zveřejněných na nástěnce SGAD - ŽD a MSK, umístěné na dřevěné kapli na Hoře sv. Klimenta v Chřibech. Předchozí informace zde byly umístěny 24. července t.r a týkaly se XV. ročníku Gorazdových dnů. (Nástěnka patří Společenství sv. Gorazda a druhů - Živé dědictví, které ji zde umístilo před více než dvaceti lety, a dodnes o ni trvale pečuje a aktualizuje ji.) Na nástěnku jsem umístil zprávu z naší mise "Za sv. Klimentem na ostrov Brač", jak bylo předem avizováno. Současně jsem vzal do úschovy zcela popsanou Pamětní knihu Hory, kterou jsem tam jako novou předtím umístil dne 16. dubna t.r.
Ze záznamů v Pamětní knize lze seznat, že se naše Hora těší čím
dál většímu zájmu poutníků i turistů, přičemž i kulturnost
provedených záznamů jednotlivých návštěvníků se evidentně zlepšila,
jak co do obsahu i formy. V záznamech se méně než dříve objevují
primitivní výkřiky a osobní pokleslosti vesměs anonymního charakteru,
nejsou nyní ani ve větším množství vytrhané stránky, dokonce někteří
se za poškození a roztržení příslušných stránek (za jiné) 
písemně
omluvili (jednalo se o poškození, které způsobili pravděpodobně někteří
školáci z jedné ze skupinových návštěv z některých základních
nebo učňovských škol Zlínského kraje). Těší nás také, že velká
část pisatelů se postupem let, kdy je kniha založena a vedena, a snad i
jejím charakterem a obsahem některých kultivovaných záznamů, dovede lépe
vyjádřit, i když i nadále se občas vyskytují triviálnosti typu
"Byl jsem tu (Fantomas nebo Satan apod.)", popřípadě s připojeným
nečitelným podpisem nebo malůvkou, mající za cíl dotvrdit kulturní úroveň
a smýšlení pisatele. Občas se v knize vyskytne "dojemné" sdělení
milenců o tom, že se právě zde, event. opakovaně, "stali navždy
svoji" atd. apod. Některý zápis však čtenáře až zamrazí. To
například, když objeví intimní vyznání, v němž se vyznává z
hluboké a ryzí důvěry k tomuto místu, jemuž svěřuje svá nejniternější
přání, prosby i bolesti. Tak např. se lze dočíst, že čtyřicetiletý
otec zde "na kolenou prosí, spolu se svými třemi malými dětmi, za
zdraví své manželky a očekávaného dalšího potomka", nebo Vás
zasáhne vyznání člověka, který nečekaně ztratil svého přítele, s
nímž si před třiceti lety na tomto místě slíbili, že "společně
dobudou svět" a že zůstal sám a neví jak dál, a přichází to
sem, Hoře, v slzách a bolestné opuštěnosti i jakési osobní intimitě,
vypovědět.
Ke škodě nás všech, bohužel, přetrvává nedostatečná adresnost v případech těch záznamů, učiněných některými návštěvníky a přáteli Hory, kteří chtějí jakkoliv zapojit do péče o toto posvátné místo či nějak konkrétně, adresně pomoci nebo se neanonymně kontaktovat ať již s Maticí svatoklimentskou, nebo Moravským občanským hnutím, nebo společenstvím sv. Gorazda a druhů - Živé dědictví, kteří o toto památné a duchovní místo s láskou všestranně pečují. Jim adresuji prosbu, aby uvedli kontakt na sebe (telefon, mail, poštovní spojení apod.), popřípadě, aby uvedli v jakém směru jsou ochotni se zapojit nebo poskytnout svoji součinnost. (Je také možné využít k navázání kontaktu stránky našeho internetového časopisu "Listář", a to prostřednictvím spojení na redakci Listáře, popřípadě skrze rubriku "Náměty, připomínky a sdělení čtenářů".)
Webové stránky našeho Listáře mají adresu: www.listar.zde.cz.
Těm kteří se rozhodnou náš Listář navštívit, popřípadě skrze něj navázat s námi užší kontakt, předem děkuji. Bude jistě pro Horu, péči o ni, pro celé cyrilometodějské dědictví jedině blahodárným, když se řady těch nás, kteří společně sdílíme radost z aktivního pokračování - jak říká klasik - "na národu roli dědičné", tedy za ochotu navázat kontakt a spolupráci. (Snad tímto nevyvolám jen formální chat, ale nastartuji poctivý zájem o součinnost i rozvíjení vědomostí o cyrilometodějské formaci našeho bytí).
Mezi záznamy jsem také objevil několik zápisů zahraničních poutníků. Pro stručný přehled uvádím, že v období od 16. dubna 2005 do 25. září 2005 se v pamětní knize zapsali poutníci z Bulharska, Belgie, Finska a Ukrajiny, přičemž zápisy našich krajanů ze Slovenska beru "velkomoravsky" jako domácí.
Drtivá většina záznamů vyjadřuje spontánně vděčnost a upřímnou radost z toho, jak je Společenstvím sv. Gorazda a druhů - Živé dědictví, ve spolupráci s některými členy Matice Svatoklimentské a Moravského občanského hnutí a také s našimi obětavými přáteli z okolí Hory o Horu sv. Klimenta pečováno. V této souvislosti musím, a činím tak rád, zmínit několik jmen našich obětavých přátel: předně jsou to paní Štěpánová a Oldřich Štěpán z Koryčan, dále pan Ing. Kočí, rovněž z Koryčan, a zvláště naši milí a obětaví dlouhodobí spolupracovníci pan František Hudec z Kyjova a pan Ignác Bilík z Boršic. Poděkování patří také vedení a pracovníkům Lesního družstva Osvětimany, zvláště panu Ing. Struhovi a jeho spolupracovníkům, bez jejich součinnosti by se vůbec některé práce a úkony nemohly zabezpečit. I jim, podobně jako váženým starostům a členům místních zastupitelstev z okolí Hory, rád takto vyjadřuji za nás všechny, kteří o Horu pečujeme, upřímné poděkování. Upřímné Pán Bůh zaplať! Stejně tak děkuji tou cestou těm, které jmenovitě neuvádím, přestože pravidelně pomáhají zabezpečovat údržbu a péči o naši Svatou Horu.
Ze záznamů v Pamětní knize je vidět, že mezi nejmenšími návštěvníky a mládeží si získala velkou oblibu naše "Gorazdova zvonice", postavená na velikonoční sobotu, dne 6. dubna 1985, tedy před více než dvaceti lety, v roce velkého Metodějského a Gorazdovského výročí, která je zvláště pro děti doslova magnetem, který je na Horu přitahuje, a na niž se upřímně těší. Velká část zápisů ji hodnotí jako to, co je na celé Hoře pro ně tím nejlepším, nejmilejším, prostě "super". Z toho je zřejmé, že se náš záměr při instalaci zvonice naplno zdařil: oslovit poutníky a umožnit jim se nenásilně vnořit do živé osobní spoluúčasti na duchovním charakteru a poslání Hory i celého cyrilometodějského díla. Bez složitých výkladů a pomůcek. Lidé nemilují ani tak mrtvé upomínky či památky, byť je to i na jejich vlastní minulost, ale, že touží po živém kontaktu s místem a dědictvím, které mají pochopit , přijmout a dál rozvíjet, a to bylo a je i smyslem našich počinů na Hoře sv. Klimenta v Chřibech. Lidé nechtějí mrtvé a zanedbané archeologické ruiny, ale živý aktuální artefakt a svědectví, které umí zaujmout, oslovit. Návštěvníci Hory odmítají jako lživou kampaň těch, kteří trousí smyšlenky o poškozování Hory těmi, kteří o ni pečují. Odmítavě reagují na tyto zlovolně šířené a nepravdivé informace. Podobně jako o páchané křivdě smýšlejí o záměrech představitelů některých obcí, stavebního úřadu v Boršicích, některých pracovníků Zlínského kraje a Slováckého muzea v Uherském Hradišti apod., a k nim se družícím agitčíkům z plátku Dobrý den s kurýrem apod., kteří žádají stržení (prozatímního) zastřešení presbytáře nad základy chrámu sv. Klimenta, které tam již po mnoho let poskytuje jak samotné památce jakousi prvotní ochranu před povětrnostními vlivy, ale kterou rovněž tak poskytuje, alespoň v nezbytném rozsahu zejména starším a také úplně malým návštěvníkům Hory v případě nepříznivého počasí.
V sobotu dne 1. října 2005 večer (v 19 hod.) byla na Hoře svatého Klimenta umístěna nová pamětní kniha a zveřejněna informace o adrese našich webových stránek.
Vše dobré Vám, Vašim blízkým i naší Svaté Hoře a všem, kteří o ni poctivě pečují, přeje
Miroslav G. Richter
Foto: M. Hrodek
