Volby do Evropského parlamentu prověří kvalitu kandidátů i úroveň demokracie v České republice

Volby do Evropského parlamentu, které se budou konat v České republice ve dnech 11. a 12. června 2004, prověří zralost našich občanů, úroveň naší obnovené demokracie i odbornou vybavenost europarlamentních kandidátů. Ve svém výsledku volby rozhodnou především o kvalitě a odborné způsobilosti zastoupení občanů České republiky na půdě vrcholného legislativního orgánu jednotné Evropy. (Počet zástupců občanů našeho státu volby neovlivní, ten je fixně stanoven rozhodnutím orgánů EU.)

Jak vyjadřuje již samotný pojem "parlament", je i Evropský parlament sborem zástupců občanů členských států Evropské unie, kteří zde mohou a mají aktivně spoluutvářet a schvalovat základní právní normy Evropské unie. Není žádným tajemstvím, že většina právních nástrojů EU řeší rozsáhlou a složitou problematiku ochrany a rozvoje venkova, zemědělství, tzv. strukturálních fondů, potravinářství apod., což z hlediska kvantity přijímaných norem reprezentuje více než 63 % všech přijímaných norem EU.

Již toto prvotní zjištění vyúsťuje nutně v opodstatněný závěr a požadavek na nezbytné, kvalitní zastoupení zájmů našich občanů i naší republiky, coby členského státu EU, osobnostmi, které jsou dostatečně obeznámeny s tzv. zemědělskou a venkovskou tématikou a legislativou, mají potřebné zkušenosti a vědomosti o struktuře a funkčnosti orgánů EU, tedy splňují odborné a politické předpoklady pro naše zastoupení zde.

Jak jsou jednotlivé strany, kandidující v těchto volbách do Evropského parlamentu, rozhodnuty a připraveny tento postulát seriózně naplnit a uskutečňovat, vypovídá sestavení jejich volebních kandidátek a zařazení příslušných expertů či politiků, obeznámených s touto tématikou, na předních místech jejich kandidátek. Při pročítání dlouhého seznamu jmen a profesí kandidátů, suma sumárum vzato: nic nového pod sluncem. Jako dosud: "venkovské" a potažmo zemědělské, potravinářské či obdobné téma nedochází přílišného zájmu a pochopení u našich politických subjektů a jejich lídrů, odpovědných za výběr příslušných kandidátů. Profesní zdatnost a alespoň základní odborná vybavenost těch, kteří by měli a možná i budou naše zájmy a potřeby v orgánech EU hájit a prosazovat, se na toto téma jaksi nezaměřuje, ačkoliv uvedený předmět činnosti europarlamentu se tomuto tématu věnuje více než ze dvou třetin své agendy, přičemž tato se dotýká nikoliv okrajově, ale bytostně podstatné části života většiny občanů jak EU, tedy i našich.

Lze říci, že nedůvodná absence našich politických stran v prezentaci a nabídce osobností schopných a ochotných zastupovat a hájit tzv. "venkovské", popřípadě "zemědělské" zájmy a potřeby spojené, když už ne jinak tedy alespoň skrze potraviny a jejich řetězce, s životem každého z nás, vypovídá o jisté, neospravedlnitelné ignoranci, která vyžaduje rychlou a účinnou nápravu. Že by to signalizovalo nedostatek "odborníků" v našich politických stranách? Nebo je to prostý nezájem o jakési "nepatřičné", "nezajímavé" téma na prahu naší skvělé "virtuálně matrixové" budoucnosti? Přitom v dané souvislosti je nutno podotknout, že volič by se neměl smiřovat s potenciální pouhou "dobrou vůlí" či jakousi dobrodružnou chutí volebních kandidátů cestou pokusů (a omylů), tedy neprofesionálně, řešit to, co jinde v Evropě již po léta řeší a vykonávají odborně zdatní a zkušení specialisté.

Nutno říci, že v Evropském parlamentu nám mohou být prospěšní pouze a jenom dobře odborně vybavení a zkušení zástupci. Jen tito mohou účinně přispět a pomoci v hájení našich zájmů a potřeb v sjednocené Evropě. A k výběru těchto odborně a politicky zdatných reprezentantů mají především sloužit blížící se volby do Evropského parlamentu. V sebeprezentaci našich politických subjektů však namísto zmínek o nějaké odbornosti a zkušenostech navržených kandidátů lze namísto toho spatřovat hesla jako z Káji Maříka či obdobné romantické literatury, jež jsou veskrze zavádějící. A nejen to, jsou to nezřídka podivně nesoudné a sebechvalné výroky o tom kdo prosadí nejvíc (aniž by bylo sděleno čeho a pro koho), či bezobsažné fráze a výzvy typu "buďme srdcem Evropy" apod., které svědčí o tom, že volební kandidáti a jejich manažeři vůbec nevzali na vědomí podstatu Evropského parlamentu, ba ani těchto voleb, nebo, že ostentativně pohrdají intelektem voličů, které takto - obdobně, jako za časů Národní fronty - deklasují na ubohou, nemyslící, bezpáteřně se přelévající masu voličstva, zmítanou iracionálními pudy a vášněmi. O tom rovněž vypovídá i úroveň podbízivé "marketingové" líbivosti a bezduchý obsah volebních sloganů a užité symboliky (např. podepřených rádobymudrckých brad či zvednutých palců).

Ať chceme či nikoliv, ať jsme si toho vědomi či nikoliv, z těchto voleb vzejdou naši zástupcové do nejvyššího zákonodárného sboru Evropské unie. Jejich úroveň a vybavenost bude nutně odrážet i naši úroveň a schopnost odpovědně a správně zvolit své kvalifikované a kvalitní zástupce; zástupce, kteří nebudou naší dlouhodobou ostudou v Evropě, a nejen v ní.

Chceme-li tedy volit odpovědně a dobře, vybírejme z kandidátek politických subjektů ty osobnosti, které skýtají záruku lidské, odborné a politické kvality, ty, kteří jsou dostatečně zkušení a vědí co a jak potřebného a dobrého mohou pro své voliče i pro Evropu, jako náš nový, společný domov vykonat.

Při rozhodování se o tom, komu dáme svůj hlas, bychom měli vzít v úvahu i vyváženost a komplexnost zajištění obhajoby jednotlivých témat a zájmů v tzv. europarlamentu. Zvoleni by měli být pouze ti kandidáti, kteří vědí 1. o čem Evropský parlament je, co řeší a jak funguje, 2. jsou dostatečně komunikativní a způsobilí získávat pozice a vliv, a 3. rozumí a umí využívat v potřebné míře mechanizmus europarlamentního projednávaní věcí.

V přemíře všemožných volebních nabídek však můžeme nalézt nepřebernou snůšku rozmanitostí v prezentaci založení a vybavení příslušných kandidátů. Nezřídka se z těchto dá také vyčíst, že tito uchazeči o podíl na evropské normotvorbě jsou bez jakýchkoliv racionálních dispozic a záruk, aniž se za to sebeméně stydí, a že vůbec co konkrétního o Evropském parlamentu a o jeho pravomocech vědí. Přesto, a nebo právě proto, slibují, že pomohou prosadit hned to či ono, a že zázraky zařídí ihned nebo nejpozději, jak se říká "do tří dnů", jen jim odevzdejme svůj hlas. (Moc se to neliší od zkušeností s domácími volebními hesly a přísliby.)

"Výsledek" těchto lákadel a slibů všichni dobře známe. Nezřídka nás zlobí i dojem z trapnosti jejich počínání, mnohdy tak, že se dokonce přistihneme, jak se snižujeme k nadávkám a zobecňování výroků typu "politika je svinstvo a špína, a kdo se jí zabývají tomu odpovídají" apod., což ve své podstatě i důsledcích nic nepomáhá řešit, a vede spíše k prohloubení obecné apatie a nechuti se volbami a veřejnými věcmi zabývat vůbec. Jak z toho ven?

Vezměme, jak se říká, "rozum do hrsti", a podle vlastních zkušeností s těmi, kteří slibovali všechno možné i nemožné (až po to tzv. modré s nebe), a nedostáli svým slibům, prostě svůj hlas nedávejme.

Obdobně se postavme k těm, kteří hlásali odpor a nedůvěru jakémukoliv vstupu do EU, a dnes vykřikují jak jsou připraveni a odhodláni hájit "naše" zájmy v Evropě, nebo i k těm, kteří se holedbají, že právě oni zajistí nejvíc, aniž by řekli celou pravdu, že možná nejvíc zajistí, ale leda tak pro sebe. Tudy cesta k nové a ozdravěné politice rozhodně nevede. Vydejme se lovit své kandidáty v "nových vodách". A nebojme se, že se při výběru spleteme. Horší než to je to být snad ani nemůže. Vždyť s těmi stávajícími politiky jsme se přece již spletli nejednou, a taky jsme to přežili. Jde-li nám o skutečnou změnu politické úrovně, morálky a kvality, pak mějme na mysli co říká lidová moudrost: "Starého psa novým kouskům nenaučíš.". A v našem případě to platí dvojnásob: zde nelze důvodně předpokládat, že se "svými starými politickými psy" docílíme nějaké nové kousky. Ti nás nepřekvapí ani změnou stylu, ani potřebnou úrovní či ochotou a vůlí něco nového řešit, konat. Ti totiž jedou "na jistotu", pěkně ve vyjetých kolejích, jinak by přece nebyli tam kde jsou. Nemyslete, oni nejsou hloupí! Především ne ve vztahu k sobě a pro sebe.

Proto vybírejme odpovědně a nově na kandidátkách do Evropského parlamentu, především z řad odborníků, a neopomeňme pamatovat rovněž na proporční vyváženost zajištění jednotlivých témat a konkrétních stěžejních oblastí, které europarlament řeší. Jen tak umožníme kvalifikovanou a kvalitní obhajobu a prosazování svých oprávněných zájmů a současně docílíme beze studu své aktivní zastoupení a podíl na tvorbě a formování nové, společné, svobodné a rovnoprávné Evropy, její životaschopnosti, všestranného potenciálu a kreativity. Jen takto může naše pozice i naše nová Evropa obstát v soutěži dnešních světových celků a soustav a my s ní, a to beze studu.

JUDr. Miroslav Richter