Vánoční pohádka

28. 12. 2005 Mons. Vojtěch Cikrle

Jste rádi, že jsou Vánoce? Já moc. A chtěl bych vám říct jednu pohádku, kterou jsem před několika lety slyšel. Bude o zlém vlkovi.

Představte si noc, kdy se narodil Pán Ježíš. A podívejme se o kousek dál, do jiné země. K pastýřům. Pastýři měli své ovečky, starali se o ně, ale v jejich blízkosti žil také zlý vlk, který byl nejen zlý, ale i úskočný, a vždycky, když pastýři trochu nedávali pozor, tak některou z nich chytil a roztrhal. Pastýři se ho báli a neměli ho vůbec rádi. Vždycky po něm házeli kamení a snažili se ho zahnat.

Až se jednou stalo něco zvláštního. Pastýři slyšeli, že se narodil Pán Ježíš a řekli si, že se tam půjdou podívat. Vlk se zaradoval - nikdo nehlídá stádo, nikdo mě nebude zahánět, to si naloupím a roztrhám ovcí! Ale najednou ho přemohla zvědavost. Řekl si: To je zvláštní. To pastýři ještě nikdy neudělali, aby takhle odešli pryč. To se musím jít podívat, kde jsou a co dělají...

A tak se za nimi plížil, schovával se za keři, aby ho neviděli, až se dostal ke stáji, kde byla jeskyňka a v ní Panna Maria, svatý Josef a v jesličkách byl položený Ježíšek. Vlk tiše stál a díval se, co se bude dít. Viděl, jak se pastýři radují a pomyslel si, že počká, až odejdou, a podívá se víc zblízka, aby mu nic neuteklo. Pastýři po chvíli opravdu odešli a kolem se rozhostil klid. Tak velký klid, že se Panně Marii i svatému Josefovi začaly zavírat oči. Teď je ta správná chvíle, řekl si vlk. Teď je všechny sežeru. A začnu od toho nejmenšího...

Vlk se krok za krokem plížil k jesličkám. Opatrně a tiše, aby nezpůsobil nějaký šramot. A už byl kousek od jesliček. Chystal se skočit a ... vtom se na něj Pán Ježíš podíval a usmál se. To se vlkovi ještě nikdy nestalo, že by se na něho někdo usmál. A co víc - Ježíš jej pohladil! To se mu teprve nikdy nestalo, protože všichni na něj vždycky jen nadávali nebo po něm házeli kamení. Ale pak se stalo ještě něco: když se na něj Ježíš usmál a když ho pohladil, praskla vlkovi kůže, a z té vlčí kůže vylezl člověk. Takový, jakého Bůh chtěl mít. A člověk začal chválit Boha a děkovat mu za to, že ho takovým způsobem proměnil.

No, a to je konec pohádky. Kdo jí porozuměl, ten ví, o čem jsou Vánoce.

(Z knihy brněnského biskupa Mons. Vojtěcha Cikrleho
Aby mohlo vyrůst něco krásnějšího)