Představuje se... rodina Blížkovských

Několik poznámek k našemu pobytu v zahraničí

V září roku 2004 jsme s rodinou začali "náš druhý" život v Bruselu. Petr se těšil na novou práci v evropských institucích, Marie byla trošku na rozpacích: po roce života v ČR viděla přednosti rodinného života v rodné zemi, komplikace s neustálým stěhováním (za 10 let našeho manželství jsme bydleli na 6 adresách), změnami škol dětí (Marunka, 4. třída, vystřídala 5 škol). Děti neměly problém, byť se jim těžce loučilo s babičkami a kamarády.

Bydlení v Bruselu jsme si našli již před naším příjezdem. Pronajímáme si domek s malou zahrádkou ve čtvrti Watermael-Boitsfort. Z okna vidíme na jeden z nejstarších kostelů v Bruselu, chrám sv. Klimenta Římského z 10. stol. Pan farář nám říkal, ze se jedná o jediné patrocinium tohoto druhu v Belgii a se zájmem poslouchal příběh nalezení ostatků sv. Klimenta sv. Cyrilem a o činnosti SGAD na Hoře sv. Klimenta, kde tyto ostatky byly uchovávány, a tedy o vazbách mezi Moravou a Vlámskem.

Něco o členech rodiny

Sofie (1) nám dělá velkou radost, hezky roste a o vše se zajímá. Její oblíbenou zábavou je noční zpěv a umisťování špaget na místo (zatím) chybějících vlasů. Jednou týdně chodí do belgické předškolky.

Sára (5) chodí do francouzsky mluvící mateřské školy poblíž našeho domu. Je hrdá na to, že se již trochu domluví francouzsky. Ráda zpívá a je nejpořádnější z našich děti: vše má svoje místo, jediná si skládá oblečení do skříně atd. Uvidíme, jak dlouho to vydrží.

Kateřina (7) je žákyní evropské školy. Je premiantkou, což však v jejím případě není žádná zásluha, neboť je sama ve 2. třídě (je součástí jednotřídky s dalšími třemi prvňáky). Většinu předmětů má v češtině, něco v angličtině a francouzštině. Ráda a dobře tancuje balet a hezky zpívá. Housličky však tento rok odpočívají, uvidíme do budoucna.

Marie (9) je ve čtvrté třídě evropské školy (celkem 4 žáci ). Je šikovná na jazyky a nemá ráda matematiku. Baví ji čtení (zejména večerní, aby nemusela jít spát). Má hodně kamarádek, které jsou často u nás doma nebo Maruška u nich, takže někdy máme doma 7 dětí a jindy 3.

Marie (?!) udržuje celou rodinu v chodu. Ráno vše vypraví do škol nebo do práce, zařídí, co je třeba, dělá taxikáře na školní aktivity a přitom jí občas zbude čas na setkání s kamarádkami a na večerní angličtinu.

Petr (42) chodí do práce, která nabízí každý den nová překvapeni. Zprvu to bylo trošku frustrující (spousta nových věcí, procesy běžící svým životem, spleť pravidel). Už se to trochu usadilo, také díky skvělým spolupracovníkům všech národností EU.

Každotýdenním občerstvením pro nás všechny je návštěva společenství Kány. Lidé jsou zde aktivní, dílo roste, řekněme, evolučně, metodou drobných dílčích iniciativ a změn. Je to živý a dobře fungující organismus, schopný korigovat případná úskalí mezilidských vztahů. Pravidelně je na liturgiích pamatováno na SGAD- ŽD. Řada známých ráda vzpomíná na jejich cestu na Moravu a pozdravují (Anne Marie, Marie Dominique, Eve, Macrina - ta se teď stala představenou ve francouzském pravoslavném klášteře, Noemi, Michel, Jacques, Freddy, Jean, Ugo, Kira - sestra od p. Pierra Kholodilina. S Bobem a Brigitte se nám zatím nepodařilo navázat kontakt (změnili adresu, pátráme dál). Někteří členové 12A by rádi přijeli na GD 2005 (konkrétní plán má zatím Anne Marie).

Měli jsme u nás již první návštěvníky, Hrodkovy při průjezdu do Skotska a o. Milana Vavra, na pár dní.

Základní poznatky, které nám náš pobyt v zahraničí zatím dal

- otevřenost k novým myšlenkovým postupům i způsobu života je obohacující a umožňuje vidět realitu plastičtěji (týká se jak duchovního života, tak organizace práce, volného času a dalších součástí života). Paralela s holandským modelem společnosti, který byl po staletí otevřen elitám vypuzeným z rodných zemí (Francie, Morava, Německo atd.), což dalo vzniknout nové kvalitě. Setkávání a vztahy s novými lidmi jsou v tom velmi důležité.

- nebát se vyzkoušet nové věci (samozřejmě s mírou), v cizině je to jednodušší, doma člověka možná ani nenapadne dělat věci jinak, tady musí. Často ex post zjistíme, ze věci se dají dělat lépe a efektivněji, než jsme je byli zvyklí dělat předtím.

Snažíme se trochu cestovat. S rodinou Eve a Jean Valentin jsme projeli část Holandska (Naarden - hrob a památník J. A. Komenského, syrský ortodoxní klášter u německých hranic, působiště Tomáše Kempenského - zde jsme odebrali prsť země pro HSK).

Zveme zájemce k návštěvě, doma máme místo k ubytování. (např. v období větších svátků - Cana). Zvláštní smysl vidíme ve vícedenních pobytech dospívajících děti (jazyk, nová zkušenost).

Rádi vzpomínáme na domovinu a na všechny přátele v ní.

Petr a Marie Blížkovští