21. 9. 2005 Miroslav G. Richter
V Německu jsou křesťané i po více než čtyři sta letech od uskutečnění reformace stále rozděleni na dvě velké pospolitosti, které jsou i geograficky ucelené: část severovýchodní tvoří především protestanté a část jihozápadní je obývána zejména katolíky; dělící linií je pomyslná osa táhnoucí se od Frank, tedy od našeho pohraničního města Chebu směrem k Frankfurtu nad Mohanem. Ovšem tak jako z každého pravidla existuje výjimka, tak je tomu i zde. V severní protestantské části se vyskytuje několik silných katolických enkláv (např. území Lužických Srbů - okolí Budyšína, Kamenice a Zhořelce) a nejinak je tomu v jihozápadní katolické části, zejména ve Švábské vrchovině, která je zase protestantská.
Byť je role náboženství v Německu spíše okrajová, jsou podle statistik finančních úřadů dva ze tří obyvatel věřící, protože jsou plátci církevní daně.
Nedávno byla na území Německa v rámci programu Německá perspektiva provedena anketa, podle níž je reálný obraz náboženského založení obyvatelstva poněkud jiný. Z ankety vyplývá, že katolické církvi důvěřuje 11% obyvatel Německa, zatímco evangelickým církvím vyslovilo důvěru celých 17 %. K tomuto údaji je třeba připojit další poznatek, a to, že každoročně v Německu z církve vystoupí asi 300 000 věřících, čímž se tito občané osvobozují od povinnosti platit zmíněnou církevní daň.
Podle TS ČBK ze dne 19. září 2005
volně zpracoval Miroslav G. Richter
_______________
RUBRIKY:
Náměty, připomínky
a sdělení čtenářů
Zpravodajství z křesťanského světa