Jednání s Mons. L. Hučkem

20.11. 2005 M. Hrodek

Dne 10. října 2005 se uskutečnilo v Praze v budově Apoštolského exarchátu jednání zástupce Společenství sv. Gorazda a druhů - Živé dědictví (SGAD-ŽD) ing. M. Hrodka s Mons. Ladislavem Hučkem, apoštolským exarchou pro věřící byzantského obřadu (řeckokatolíků). Jednání se účastnil též Mons. Milan Hanuš, generální vikář. Jednání iniciovalo SGAD-ŽD a důvodem byla informace o. Pleskače o výhradách Mons. Hučka vůči SGAD (viz tento článek).

Níže přinášíme záznam podstatné části jednání. Vzhledem k tomu, že Mons. Hučko chce znát stanovisko SGAD-ŽD k projednávaným otázkám a prozatím se z různých důvodu neuskutečnilo setkání členů SGAD-ŽD, chceme je touto cestou požádat, aby nejpozději do 1 měsíce zaslali svoje stanovisko na adresu Listáře. Uvítáme též reakce čtenářů na uvedený text.

* * * * * * *

Hrodek - dozvěděli jsme se od otce Pleskače o tom, že máte vůči nám nějaké výhrady a proto bychom rádi znali Vaše stanovisko.

Hučko - jde o to, že vých. obřad patří pod moji kompetenci. Vy jste sice latinského obřadu, ale chcete užívat východní obřad. To je samozřejmě v pořádku. Ale zdá se mi, že jste uzavřená skupina a že se účastní stále ti samí lidé, že se to nešíří, že se tomu nedělá propagace. Ale co mě nejvíc překvapilo, bylo to, že otec Pleskač byl uveden jako kněz z Jedovnic a nebyl uveden jako řeckokatolický kněz. I na vašem webu není ani slovo o řeckokatolické církvi. Připadá mi to jako využívání našich služeb bez naší značky.

Je pěkné, že jste si oblíbili východní tradici, ale je to takové svérázné. Říkáte tomu Moravská mše. Na Východě se nepoužívá označení mše, ale liturgie. I na Západě liturgisté raději nepoužívají slovo mše, ale považují za správnější označení slovo eucharistie, nebo liturgie. Vy navíc ještě používáte označení "Moravská", přitom se tato liturgie k nám dostala z Řecka. Další věcí je vaše úzké spojení s podzemní církví, které není v současné linii církve.

Hrodek - domnívám se, že nechceme být a nejsme nijak uzavření. O našich akcích informujeme a zveme na ně i veřejnost. Co se týče otce Pleskače, je pravda, že jsme nezdůrazňovali jeho příslušnost, můžeme tedy příště uvést, že je knězem apoštolského exarchátu katolíků východního obřadu.

Hučko - možná raději uveďte, že je řeckokatolickým knězem. Možná to není úplně věcně správné, ale je to zažité.

Hrodek - S Moravskou mší, je to možná něco podobného. Také to není exaktní pojmenování, ale označení "moravská" je už zažité, a to nejen u nás, ale i u jiných národů, jak uvádí např. dr. Svoboda nebo I. Wurm. Pro označní liturgie se samozřejmě užívá mnoho různých názvů - východní, byzantská, řecko-slovanská, řeckokatolická, liturgie sv. Jana Zlatoústého atd. My používáme označní "moravská", protože je to bohoslužba přinesená z Řecka k nám na Moravu. Od nás se rozšířila k ostatním Slovanům a tak to také oni vnímají. Od našich předků jsme dostali toto dědictví, které chceme i nadále uchovat.

Hučko - Pokud bude v postu sloužena liturgie sv. Basila Velikého, tak jak ji budete nazývat?

Hrodek - Označení Moravská mša používáme pro liturgii vých. obřadu, tedy pro liturgii sv. Jana Zlatoústého i pro liturgii sv. Basila Velikého. Když papež schválil použití liturgie sv. Cyrilem a Metodějem, také použil označení slovanská liturgie a ne liturgie sv. Jana Zlatoústého.

Hučko - vy zavádíte jinou terminologii, která spíše nahrává na moravskou hrdost. Ta liturgie odtud nepochází, pouze se odtud rozšířila. Oni pouze přeložili liturgii a bohoslužebné knihy pro použití na Moravě. Sv. Cyril za tímto účelem sestavil cyrilici. To, že používáte název Moravská mša, to je váš názor. Já vám ho nechci brát, ale nemůžu s tím souhlasit.

Hrodek - doposud jsme měli s kněžími exarchátu dobré vztahy. Můžeme i nadále s jejich pomocí počítat?

Hučko - tyto věci musím projednat i s biskupem Cikrlem. Nechci zasahovat do jeho kompetence, protože vy jste věřící latinského obřadu, i když užíváte východní obřad. Kněží mají vést lid, ale my jsme vedeni vámi. Kněží odslouží a jedou pryč, nemají tam pastorační vliv.

Hanuš - je to věc, která běží paralelně s římskokatolickou nebo řeckokatolickou pastorací a dá se vnímat jako určitá elitní skupina. Kam to zařadit? Já jsem pro vás taky sloužil, zastupoval jsem profesora Novotného v Brně, zažil jsem liturgii v roce 1985 ve Staré Boleslavi, takže už pár let vás znám. Teď, když žijeme ve svobodě, tak by bylo možné zařadit toto v rámci řeckokatolické pastorace. To by se týkalo bohoslužebného života, ne vašich aktivit. Pak už by to nebyla ta exkluzivita bohoslužeb jenom pro vás. Je potřeba zařadit ty věci do právních rámců, jinak se na to bude narážet pořád.

Hučko - jde o to, aby to nebyla jenom nějaká kulturní akce, vzpomínka na sv. Cyrila a Metoděje, aby to náboženské a duchovní bylo na prvním místě. Nechceme z toho dělat skanzen nebo muzeum pro pár nadšenců, ale aby to bylo pro všechny. Vy to děláte tak, že je to zajímavé jenom pro někoho.

Hrodek - I římskokatolické nebo jiné bohoslužby jsou dnes navštěvovány jen částí veřejnosti, určitou skupinou lidí.

Hučko - Je nutné klást důraz na duchovní obsah, ne na vnější formu (v jaké řeči se slouží, kdo slouží, jaký má ornát a pod.).

Hrodek - Ano, sv. Cyril a Metoděj nejsou cíl, jsou cesta k Bohu. My chceme zdůraznit, že to jsou naši duchovní otcové, kteří nás k tomu Bohu přivedli.

Hučko - My to budeme podporovat, pokud to bude pomáhat šíření víry. Pokud to zůstane nějakou historickou vzpomínkou tak, to nemá pro nás cenu.

Hrodek - Chtěl bych se ještě vyjádřit k Vašemu návrhu na začlenění do řeckokatol. církve

Hanuš - Nebylo to myšleno jako začlenění, spíše šlo o to více spolupracovat. Třeba když slouží náš kněz, tak aby to bylo ohlášeno jako východní, řeckokatolická bohoslužba. Je dobré to, co děláte, ale je potřeba, aby jste se přiřadili k tomu, co už tady funguje. Aby to nebyla bohoslužba jenom pro vás.

Hrodek - Nechceme dělat bohoslužby, kam nikdo jiný nebude chodit. Chceme, aby tyto bohoslužby byly možností pro věřící, aby poznali nádheru tohoto obřadu. Spolupráci s řeckokatolíky jsme se nebránili a nebráníme, ale začlenění do řeckokatolické církve by patrně nebylo přijatelné. Většina našich členů jsou římskokatolící, kteří chtějí být obohacováni oběma obřady.

Hučko - o to začlenění nejde, ale pokud něco takového organizujete, tak by mělo být vidět, že je to v jednotě s řeckokatolickou církví.

Hanuš - Např. každá východní liturgie v naší republice by se měla sloužit dle předpisů, které vydal náš otec exarcha.

...

Hučko - vaše propojenost se skrytou církví nám brání, abychom se zúčastňovali Gorazdových dnů. Někteří lidé ze skryté církve tam byli titulováni jako biskupové. (...) Krátký mě obviňuje, že jsem na základě pokynů kard. Vlka jsem zakázal basiliány. (...) Je to stavění proti sobě oficiální a neoficiální církve.

Hrodek - Nechceme vytvářet rozpory, nechceme tvrdit, že jsou tady dvě církve. Chtěli jsme se na Gorazdových dnech blíže seznámit s problematikou skryté církve a hledat co z její činnosti může být přínosem pro současnou církev.

Hanuš - K těmto věcem se měla vyjádřit i druhá strana.

Hrodek - chtěli jsme jí dát prostor. Zvali jsme všechny biskupy ale bohužel nikdo nepřijel.

Hučko - já jsem nedávno slyšel jak jeden biskup říkal: byl jsem na Gorazdových dnech a už tam víckrát nepojedu. Bylo to tam samé "biskup Krátký" a "biskup Konzal" ...

Hrodek - Nevím, kdo to říkal, ale otec Konzal tam letos byl poprvé.

Hanuš - Já jsem četl na vašich webových stránkách reakci jedné paní, která vyzněla tak, že se tajné církvi dodnes ubližuje. Pokud to takto působí, tak je to špatné.

Hrodek - naším záměrem není vytvářet rozpory, ale hledat jejich řešení v dialogu.

Hučko - pokud se berou jen práva (dialog), ale neberou se povinnosti (poslušnost), tak je to špatně! I sv. Cyril a Metoděj byli poslušní. Nejde o to dělat dobré věci, ale dělat je v poslušnosti, v jednotě s církví.

...

Hučko - Je mi divné, že na vašem webu nikde není slovo řeckokatolíci, ani katolíci východního obřadu. Je tam takový ekumenismus jakoby pravoslavný.

Hrodek - Ekumenismus přece neznamená sbližovaní řeckokatolíků a římskokatolíků - to je přece jedna církev. Ekumenismus znamená hledání vzájemných vztahů s jinými církvemi.

Hučko - není ale možné se tvářit, že řeckokatolíci neexistují.

Hrodek - to rozhodně ne.

Hučko - řeckokatolíci jsou dědici sv. Cyrila a Metoděje. Pravoslavní na to mají jiný názor. Ti nás všechny považují za heretiky.

Hrodek - někteří pravoslavní mají velmi vyhraněné názory, ale ne všichni.

Hučko - promluvte si z ostatními o těchto věcech a řekněte, co z toho můžete akceptovat. Nechceme Vám nic diktovat, ale určité věci se musí respektovat. např. to že existuje řeckokatolická církev, pokračovatelka cyrilometodějského dědictví. Vy nás neberete do úvahy.

Hrodek - jak konkrétně vás máme brát do úvahy?

Hučko - Když chystáte nějakou akci, měli byste za mnou přijít a říci: My děláme takové a takové aktivity, co si o tom myslíte? Alespoň to se mnou zkonzultovat, pokud to má vztah k východní církvi. Aby to nebyla taková samostatná skupina, která si děla všechno podle sebe a jen si volá kněze, aby odsloužil liturgii. Možná z kanonického pohledu na tom není nic špatného, ale z církevního pohledu to není v pořádku. Nejvíc přitahuje lidi to, co se dělá v jednotě, co nedělá člověk jako svoje dílo, ale je jenom nástrojem.