Jak se volí papež

Martin Horálek - Z Vatikánu

Konkrétní pravidla, která určují průběh volby nového papeže, obsahuje apoštolská konstituce papeže Jana Pavla II. "Universi Dominici Gregis", vydaná 22.2.1996. Právo zúčastnit se volby nástupce Jana Pavla II. má nyní 117 kardinálů.

Vatikán/CNS: Právo zúčastnit se volby nového papeže (konkláve) mají všichni kardinálové mladší 80 let. Konkláve, ze kterého vzejde nástupce papeže Jana Pavla II., bude největším v historii. Výjimečné bude toto konkláve také geografickou různorodostí svých účastníků.

117 kardinálů nadcházejícího konkláve pochází z 53 různých zemí světa. Jejich průměrný věk je 71 let a 7 měsíců. Nejstarším z účastníků konkláve je italský kardinál Marco Ce, který dosáhne věku 80 let letos v červenci. Nejmladším kardinálem je 52letý maďarský primas arcibiskup Péter Erdö. Kromě tří účastníků konkláve byli všichni ostatní jmenováni kardinály papežem Janem Pavlem II. Proto pouze kardinál William W. Baum (USA), kardinál Joseph Ratzinger (SRN) a kardinál Jaime Sin (Filipíny) byli již v minulosti účastníky konkláve.

Téměř polovinu ze 117 kardinálů, kteří zasednou v konkláve, tvoří Evropané. 46 jich pochází ze západní Evropy a 12 z Evropy východní. Konkláve se dále zúčastní 21 kardinálů z Latinské Ameriky, 14 ze Severní Ameriky, po 11 kardinálech z Afriky a Asie a 2 kardinálové z Oceánie.

Z jednotlivých států mají největší zastoupení Italové - 20 kardinálů. Z USA se konkláve zúčastní 11 volitelů, po šesti kardinálech přijede z Německa a Španělska. Nového papeže bude volit také 5 kardinálů z Francie a čtyři kardinálové z Brazílie a Mexika. Z České republiky se volby zúčastní pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk.

Od posledního konkláve v roce 1978 se snížilo zastoupení italských kardinálů z tehdejších 23 % na současných 17 %. Nebývale vysoké je zastoupení kardinálů z USA - 9,4 %. Z vatikánských institucí se konkláve zúčastní 28 kardinálů (24 %).

Mezi účastníky konkláve bude 20 členů řeholních řádů a kongregací - včetně 4 františkánů, 3 jezuitů a 3 salesiánů. 2 kardinálové v konkláve jsou členy Opus Dei.

Konkláve má být zahájeno mezi 15. až 20. dnem od smrti papeže. První den konkláve se všichni kardinálové s právem volby sejdou k ranní mši ve Svatopetrské bazilice ve Vatikánu. Poté se v průvodu odeberou do Sixtinské kaple, kde ještě téhož dne proběhne první kolo volby. V následujících dnech zpravidla probíhají dvě volby (skrutínia) dopoledne a dvě odpoledne.

V první fázi volby je pro zvolení nového papeže třeba dvoutřetinové většiny hlasů. Pokud se tímto způsobem nepodaří zvolit nového papeže během prvních tří dnů konkláve, je vyhlášena maximálně jednodenní přestávka, během které mají kardinálové prostor k modlitbě a neformálním rozhovorům. Volba poté pokračuje ve 3 kolech po 7 skrutíniích. Pokud ani pak není volba úspěšná, kardinálové s právem volby jsou svoláni kamerlengem - komořím (kardinál Eduardo Somalo Martínez), aby se dohodli na dalším průběhu volby. Souhlas nadpoloviční většiny kardinálů umožňuje změnu volebního systému v tom smyslu, že během následujících skrutínií může být nový papež zvolen již pouhou nadpoloviční většinou hlasů, případně volbou mezi dvěma kandidáty, kteří v posledním skrutíniu získali nejvyšší počet hlasů.

Plnou a nejvyšší moc v církvi získává papež přijetím zákonného zvolení spolu s biskupským svěcením (jestliže zvolený kandidát není biskup, musí být po přijetí volby vysvěcen na biskupa co možná nejdříve). Výsledek úspěšné volby konkláve oznamuje kardinál první jáhen, kterým je v současnosti kardinál Jorge Estévez Medina, z centrálního balkonu baziliky sv. Petra. Nový papež si volí jméno, je oblečen do příslušného roucha a z balkonu Svatopetrské baziliky poprvé pozdraví lid a udělí první papežské požehnání.

Všichni kardinálové, kteří se konkláve účastní, jsou zavázáni přísahou k přísné mlčenlivosti o všech věcech souvisejících s papežskou volbou a současně k dodržení všech ustanovení apoštolské konstituce "Universi Dominici Gregis". Přísahou mlčenlivosti je vázán také veškerý personál asistující při konkláve a zajišťující provoz Domu svaté Marty, kde jsou kardinálové ubytováni. Porušení této mlčenlivosti může mít za následek dokonce exkomunikaci. Sixtinská kaple je zabezpečena proti všem druhům odposlechu. Je zakázáno používat nahrávací a záznamová zařízení. Hlasovací lístky a veškeré poznámky z konkláve jsou po každé volbě spáleny. Výsledky každé volby jsou zapečetěny a později předány nově zvolenému papeži k uschování.

Během konkláve nesmí kardinálové komunikovat s dalšími osobami prostřednictvím dopisů, telefonů ani jiným způsobem. Stejně tak je jim znemožněn přístup k dennímu tisku, poslechu rádia a sledování televize.

(Převzato ze zpráv TS ČBK ze dne 3. 4. 2005. Pro Listář vybral mgr)

Související články:

Nejdelší a nejkratší konkláve v dějinách (4/2005)
Řízení církve po úmrtí papeže (4/2005)
Rekviem za Svatého otce v brněnské katedrále (4/2005)
Na církevních budovách zavlají černé vlajky (4/2005)
Jak se změnila katolická církev během pontifikátu Jana Pavla II. (4/2005)