Jak se slaví Vánoce v různých zemích světa

27. 12. 2005 Marie Formáčková

Jiná země, jiný mrav. Toto pořekadlo platí bezesporu i o způsobu slavení vánočních svátků.

Rusko

V Rusku jsou Vánoce pracovním dnem. Podle pravoslavného kalendáře připadají na 6. a 7. ledna, ale slaví se málokde. V roce 1918 byly Vánoce zakázány a nahradila je jolka a děda Mráz se sáněmi plnými dárků. Jde o oslavu Nového roku a bývá to oslava velkolepá. Obrovské bývají stromky, pod nimiž se scházejí svátečně naladění a nastrojení lidé. V nedávných dobách se organizovaly oslavy hromadné, dnes se přesouvají do soukromí domácností. Kromě dědy Mráze se u vánočního stromku objevuje Sněhurka, postava u ruských dětí velmi oblíbená.

Velká Británie

Ve Velké Británii se začíná slavit 6. prosince na Mikuláše. Dárky se nadělují 25. prosince ráno po probuzení. Tehdy děti hledají ve velkých ponožkách dárky od Santa Clause. Rodina se sejde v pravé poledne nad krocanem nadívaným kaštanovou nádivkou nebo mandlemi (krocana s mandlemi měl ve velké oblibě král Jakub I.), někde se podává skopové s rybízovou omáčkou. Ale naprosto nezbytný je vánoční puding, na který má každá rodina svůj vlastní recept. Nejčastěji bývá vyroben z oříšků, rumu, vajec, strouhanky, cukru, citronů a samozřejmě švestek. Podává se s koňakem nebo punčem. Puding se vyrábí dlouho před Vánocemi a je velmi trvanlivý, měl by vydržet alespoň dva roky. Všude se hrají koledy, zdobí se vánoční stromky, velmi oblíbená je cesmína. Ta symbolizuje svými trny Kristovu trnovou korunu a červené bobulky zase mají připomínat Kristovu krev.

Skandinávie

Ve všech skandinávských zemích - ve Švédsku, Finsku, Norsku, Dánsku i na Islandu - jsou Vánoce směsí křesťanských oslav narození Krista a pohanských slavností slunovratu. Ve Švédsku naděluje stařeček Jultomten, kterého doprovázejí skřítci, ale ještě dřív se velmi rušně slaví svatá Lucie. Tento svátek připadá na 13. prosinec a mladé dívky se oblékají do splývavých bílých šatů, na hlavě mají věnečky s hořícími svíčkami. Ve Finsku naděluje dárky bělovlasý a bělovousý dědeček Velký Ukko, který mívá vysokou červenou čepici. A je velmi hodný, laskavý, moudrý a samozřejmě - štědrý. Na stole večer najdete krocana s různými přílohami. Nejen se salátem, ale také s rýží.

Itálie

V Itálii se Štědrý večer slaví jako narození Páně pouze setkáním s přáteli. Na ulicích bychom ani nepoznali, že je Štědrý den. Obchody jsou otevřené jako kterýkoliv jiný všední den, hrají divadla i kina. Děti dostávají dárky druhý den ráno. Italské Vánoce jsou skromné, dokonce ani stromek s cukrovím není podmínkou. Zato půlnoční mše - ta je nutná. Vyhlášená je mše ve Vatikánu v chrámu svatého Petra. Svátky začínají obědem na Boží hod po slavném papežově požehnání Urbi et Orbi. Na slavnostním stole je většinou jehně nebo krocan, jako dezert se podávají datle a fíky s různými náplněmi a panettone, což je obdoba naší vánočky. Zajímavé je, že v Itálii dárky nosí Befana, což je ošklivá stařenka. Ale nikomu to nevadí.

Německo

Německý Christkind nebo Weihnachtsman vypadá trochu jinak než náš Ježíšek. Zpravidla je rezavý, vousatý, má dlouhý plášť s kapucí. Němci si potrpí o Vánocích hlavně na ryby, a to nejen na kapra. Připravují lososa v rosolu, štiku, candáta, úhoře. Kapra zpravidla plní nádivkou a pak pečou. Za své tradiční jídlo považují pečené vinné klobásy a speciální cukroví z mouky, vajec, cukru, anýzu a amonia, kterému se říká Springle. A samozřejmě tím nejtypičtějším pečivem je vánoční štola.

Polsko

Polákům naděluje dárky Betlémská hvězda, což je ta hvězda, která se o Štědrém večeru objeví na obloze jako první. Poláci zapalují o Vánocích v okolí svých domů ohně a přikládají na ně tak, aby létalo co nejvíc jisker. Věří, že kolik je jisker, tolik budou mít v příštím roce dobytka, tak bohatou budou mít úrodu.

Austrálie

V Austrálii se slaví jako ve Velké Británii, jen kulisy jsou jiné. V Austrálii je totiž o Štědrém večeru vedro. Víc než 30 stupňů Celsia. Ale stromky se zdobí, dárky se připravují a vaří se spousta specialit. Protože v Austrálii žije velmi mnoho přistěhovalců a jejich potomků, setkáme se tam s kuchyněmi z celého světa. Kdybychom ale pátrali po prapůvodních domácích receptech, pravděpodobně bychom se dostali k medovému mravenci, který chutná jako včelí med. Z masa bychom mohli ochutnat žáby pečené v popelu nebo stejně upraveného hada. Pak se také připravuje pštros, který se podobá nejspíš kachně. Pochutnat si lze i na ježuře, která je zase velmi podobná vepřovému.

USA

Ve Spojených státech amerických se Vánoce slaví velmi okázale, ale jenom jeden den - 25. prosince. Symbolem amerických Vánoc je obří stromek a krocan nadívaný kaštanovou nádivkou. Čím větší krocan, tím lepší. V Americe dostal Santa Claus svou podobu. Vymyslel ji vlastně Clement C. Moor, profesor episkopálního semináře v New Yorku. Ten v roce 1822 napsal báseň Návštěva sv. Nicholase. V ní popisuje pohádkového muže, který obdarovává lidi. O půlstoletí později se tahle báseň stala inspirací pro malíře Thomase Nasta, který Santa Clause namaloval. A tato podoba už mu zůstala.

Francie

Francouzům naděluje Papa Noel - celý v bílém. V rodinách se rozdají dárky před večeří a pak se většinou spěchá do restaurace na vánoční večeři. Doma zůstávají jen rodiny, kde mají velmi malé děťátko nebo je někdo nemocný. Všechny restaurace mají o Vánocích žně a bývají plně obsazené. Večeře jsou okázalé, mívají více než deset chodů.

(Převzato z deníku Metro ze dne 16. 12. 2005.
Foto převzato z www.puppet.ru )