(sv. Konstantinu - Cyrilu, Filozofovi)
Muž Boží
a dveřník veřejí naší spásy
a posel Svatého Ducha
a tichý rozsévač milosti Trojičné a pravé
a archiepiskop
a pěrvonastávnik
a epiúsios
a otec náš
a bytí našeho vladyka před Tváří Boží,
jenž přibyl v otčinu naši i život,
vyprošen, vyžádán, povolán, vyslán
a zavázán k službě a oběti,
by světlo pravosti života, víry
i řád věcí velebný
v osnovu našich dnů vetkal
mistrně, navždy
On,
Filozof, Učitel,
a Zvěstovatel Moudrosti Boží,
a Dvanácti poslů Páně příbuzný a přítel,
jenž z setby Pavlovy a Ondřejovy svůj úděl a poselství,
skrz Andronika, Klimenta, Dimitrije, Michala a Fótia i Cyrila a Adriána
vzal směle,
však s pokorou a bázní
Cheruba,
jenž dlí před Hospodinem
v jásavě blahodatné
theosi
Ten dědic a rovestník
až nevýslovně přepodobný přátelům Nejvyššího,
z úradku Nevyslovitelného
jest povolán
a coby ušlechtilý štěp
v plnosti darů, vlastností a jasu vpraven,
či spíše inkulturován,
v žádoucí podnož rodu našeho
Ó, jaká slast,
jaká lahoda
je vlita v jméno jeho
a v úděl bytí našeho,
skrze něj zušlechtivšího se
Od jeho dnů jsme čím jsme
a čím máme býti
provždy
Do časů jeho vše uzavřeno
v lůně pravlasti,
jak nasciturus,
by zrodili jsme se v pravý čas
a On,
náš rodič i porodník,
nezpřetrhnutelně sdílel úděl náš,
společně,
věčně
Ó, epiúsios!
_______________
RUBRIKY:
Náměty, připomínky
a sdělení čtenářů
Zpravodajství z křesťanského světa
