Radio Proglas a cyrilometodějství:
kritický dopis
9.3. - doplněna reakce P. Martina Holíka
Dne 17. února 2005 zaslal M. G. Richter otevřený dopis redakci Radia Proglas. Kritizuje v něm skutečnost, že Radio Proglas, ač svým názvem odkazuje k našim věrozvěstům a spolupatronům Evropy sv. Cyrilu a Metodějovi, tyto světce ve svém vysílání opomíjí, a to i 14. února, tedy v den, kdy se "celocírkevně slaví památka sv. Cyrila a Metoděje" (citujeme zde ze zprávy TS ČBK). V seznamu pořadů Proglasu ze dne 14. února 2005 jsme skutečně nenašli pořad, který by byl zaměřen k tomuto výročí.
K tématu se můžete vyjádřit v diskusi na serveru Pandora.
Následuje text dopisu a reakce na něj.
(hm)
Odesílatel: Richter Miroslav
Odesláno: 17. února 2005 22:36
Komu: 'Redakce Radia Proglas'
Předmět: RE: PROGLAS
Vážená redakce Radia Proglas,
dovolte, abych se již v úvodu svého otevřeného sdělení, k němuž se dlouhodobě odhodlávám, omluvil a alespoň principielně vysvětlil poněkud kritický tón svého dopisu. Ten je vyvolán (mnou i mnohými mými přáteli) obtížně snášeným rozporem mezi cyrilometodějským pojmenováním vaší rozhlasové stanice a jejím programovým zaměřením, obsahem a skladbou. Předmětný rozpor zvláště citlivě vyvstává právě v tyto dny, kdy celý křesťanský svět uctívá památku velkého křesťana, Evropana a učitele, a z milosti Boží vpravdě klíčového duchovního otce našeho i evropského křesťanství, sv. Konstantina - Cyrila. Rozhlasová stanice PROGLAS, tedy vaše stanice, která používá cyrilometodějský název Proglas, zcela - a v rozporu s tímto svým názvem - svojí obsahovou prezentací právě cyrilometodějství téměř soustavně, bezprecedentně ignoruje, aniž považuje za potřebné toto své počínání ve veřejně vedené diskusi vysvětlit, natož obhájit. Marně a bez možnosti nalézt objektivní a pravdivou odpověď si kladu, a jistě nejen já sám, otázku: "Proč tomu tak je?"
Kriticky zmiňovaný a vedením Radia Proglas a jeho programovou redakcí dlouhodobě prezentovaný (prosím již po léta), principielně negativistický postoj k sv.otcům Cyrilu, Metoději, jejich žákům a pokračovatelům, resp. k cyrilometodějství jako takovému, i současným živým podobám jejich následnictví, volá po vysvětlení, které by měly poskytnout odpovědné osoby vedení Radia Proglas. (Stěží však může uspokojit často předkládané a veskrze zavádějící tvrzení, že u nás, na rozdíl od ostatního světa, se památka sv. Cyrila slaví 5. července, spolu s památkou sv. Metoděje proto, že v únorovém, resp. březnovém či dubnovém termínu je počasí ještě mimořádně chladné, nestálé a nevhodné k těmto oslavám (sic?!). Tomuto vysvětlení protiřečí v posledních létech médii nově a intenzívně prezentovaný a mladou generací až fetišizovaně a odkřesťanštěně rozvíjený kult sv. Valentýna, který cíleně překrývá a nahrazuje právě cyrilometodějský životní model a vyúsťuje v nezdravý amerikanizační komerční kult, jehož zacílení i samotný étos, využívající formálně křesťanských symbolů a hodnot, vyznívá nepochybně protikřesťansky.)
Právě od křesťanského média, kterým rozhlasová stanice Proglas je, bychom měli vyžadovat jako realizaci jednoho z jeho hlavních úkolů zaměření a působení na Boží lid v intencích cyrilometodějských hodnot, a to tak, aby toto působení nebylo nějakým sladkobolným povrchním omíláním historických údajů, ale aby šlo o zásadní a inspirativní prezentaci a transpozici základních pravd, jež by byly v otevřeném dialogu vysvětlovány a obhajovány. Takové objektivní, zdravě a v hojnosti uskutečňované působení na utváření svébytného, svobodného charakteru našeho křesťanství a lidství jako obrazu Božího je oním prostředkem, který pro náš život nutně potřebujeme. Takovéto působení by mělo vycházet z principů, hodnot a metod, které jsou přirozeným a logickým, kontinuálním rozvíjením předchozích osvědčených úsilí, nehledě k historické dataci jejich výskytu; jejich současné užití lze jistě vhodně aktualizovat pomocí moderních prezentačních a formačních forem a postupů.
V našich podmínkách a prostředí se jeví takovýmto působením integrální, fundovaná, srozumitelná a každodenní činnost, navazující a opírající se o pravdivé a nepovrchní cyrilometodějství, včetně prezentace a rozvíjení jeho současných podob. Naopak ignorance tohoto fenoménu nutně vyúsťuje v sebeodcizení a ztrátu zdravého sebevědomí o vlastní významnosti a disponibilitě rovnomocného začlenění se do společenství jiných různorodých pospolitostí i jednotlivců.
Právě v tomto ohledu spatřuji velkou "rezervu" v působení redakce Radia Proglas, která již po drahnou dobu formuje jakoby "způsobem sobě vlastním", na který si mnozí zvykli, neboť život ve své rozmanitosti a hloubce přináší i jiná témata, nebo proto, že si našli jiný zdroj své formace a informovanosti.
Vždyť přece nelze omezit naše mediální působení pouze na jakási po kapkách či dosti zhusta podávané lidové, barokní, či prvorepublikové nebo rádoby tzv. moderně - kytarové zbožnosti, nebo maloměstsky či jinak hlavně amatérsky podávané sdělení apod., které opravdové hledače Pravdy a Cesty jen a jen utvrzují v tom, že tudy cesta nevede, alespoň ne pro ně ne. Jistě lze na to říci: no tak aťsi, je to jejich věc. Ale opravdu? Není ten problém hlubší? A je jen na straně oněch "pár nespokojených" posluchačů?
Jak by jednal Ten, který by měl být provždy naším cílem, společníkem, vzorem, bratrem, rádcem i pánem? To mám na mysli, když si vybavím mnohé poznámky těch, s nimiž se setkávám a od nichž občas i na toto téma slyším, stálé stesky (a to ne proto, že by nebyly oprávněné, nebo, že by nebylo o čem hovořit). Zvláštní!
Protože necyrilometodějsky nebo dokonce anticyrilometodějsky se prezentující redakce Radia Proglas je chtě nechtě jakýmsi klíčem k jejímu vnímání, přijímání i hodnocení. A nepostačí odkaz "na tisíce děkovných dopisů" nebo spokojených posluchačů apod. Harmonická výpověď o sobě samých, tedy i o Proglasu a jeho pracovnících v sobě nese i vyhodnocení zásady "Nomen - Omen", a - bohužel - i v tomto ohledu redakce a vedení Radia Proglas může stěží od zdravě uvažujícího a objektivně hodnotícího posluchače očekávat nějakou pochvalu a ocenění. Spíše naopak. A právem. Dovoluji si vyslovit přesvědčení, že redaktoři Radia Proglas jsou zejména pro nás dnešní křesťany v našich zemích (aniž si to mnozí vědomě připouštíme nebo to sami od sebe po nich vyžadujeme) jakýmisi profesionálními, tedy povinovanými, podobně jako by tomu mělo být i u našich kněží, cyrilometodějskými dědici a pokračovateli v jejich díle a odkazu. Pro ně by mělo být profesní ctí a závazkem nejen studovat život a dílo těchto otců zakladatelů naší křesťanské spirituality, těchto formovatelů pravé křesťanské víry a katolicity, tolerance a vzájemné snášenlivosti a lásky, ale i z něho čerpat, jím poměřovat své postoje a činnost. Právě oni by se měli stát formovateli nikoli deformovateli našich životních hodnot i naší bytnosti jako takové. Na nich velmi záleží. O to víc, že právě pozice Proglasu je svým způsobem výjimečná. Její výjimečnost by měla být prohlubována a dále rozpracovávána tak, aby vhodně a objektivně informovala a formovala ty, na něž chce působit, aby rozvíjela jejich život v hojnosti (Jn 10, 10). Z uvedeného tedy vyplývá, že mé rozhořčení a zklamání vyvěrá ze zjištění, že poslání a práci rozhlasové stanice Proglas v oblasti formace Božího lidu je spíše než na úrovni formačně-informační na bodu sebeuspokojivého chlácholení a sdělování se, a to je dost málo, vzhledem k možnostem, které rozhlasové vysílání poskytuje, a co Boží lid potřebuje. Možnost mediálně působit na Boží lid bych proto přirovnal k známé biblické hřivně, která buď přináší velký užitek anebo naopak jen alibisticky konzervuje svoji hodnotu. A z toho nutně vyplývá naložení s těmi, kteří danou hřivnou disponují.
Snad jsem tímto kritickým zamyšlením nezpůsobil někomu přílišné rozhořčení. Předmětné sdělení je předkládáno v křesťanské důvěře a naději, i jisté spoluodpovědnosti, za to, co a jak se kolem nás, s námi a v nás děje, ať vlastním počínáním nebo nečinností, nebo vlivem konání jiných.
Děkuji za správné pochopení mého podnětu. Přeji Radiu Proglas, aby co nejlépe naplňovalo své významné poslání, k němuž bylo založeno, jakož i cíle, které s ním i jeho jménem jsou oprávněně a potřebně spojovány.
S nadějí na správné pochopení mých připomínek i v potřebnou
ochotu, odvahu a rozhodnost je vhodně řešit.
P.S.: Pár poznámek k příčině tohoto sdělení: V pondělí 14. února
2005 si celá katolická církev, a zvláště cyrilometodějští ctitelé,
připomínali výročí blažené smrti sv. Konstantina - Cyrila, velkého
apoštola a učitele našeho národa, Slovanů, ale i dalších evropských
národů. Nepochybně nepříjemným byla skutečnost, že právě v tyto
dny se nebylo lze včas seznámit s pořady věnovanými stanicí Proglas,
nesoucí ctihodný cyrilometodějský název, tomuto výročí, případně
aktuální podobě žití cyrilometodějského odkazu v našich reáliích.
Teprve následně, z Vámi zaslaného programu vaší stanice, jsem s údivem
zjistil, že jsem nic nepropásl, neboť vaše stanice se uvedenému výročí
ani tématu vůbec, a to bez jakéhokoliv zdůvodnění či vysvětlení,
nevěnovala! Proč tomu tak je, nebo co je toho příčinou však asi přináleží
vysvětlit redakci nebo vedení Radia Proglas. Proto tímto prosím o laskavé
předání mého kritického dotazu jak příslušnému dramaturgovi vašich
pořadů, tak i panu řediteli Holíkovi, neboť vytýkaná absence
cyrilometodějských pořadů v Proglasu působí jako nezdůvodnitelná
ignorance jak k zmiňovanému cyrilometodějství, tak i k christologicky
konstantnímu, nadčasovému, ústrojnému a jednotnému charakteru celé naší
cyrilometodějské spirituality.
Je zarážející a urážející současně každého vnímavého křesťana u nás, že se Proglas, jako křesťanská stanice, nesoucí cyrilometodějské jméno, takto prezentuje. Křesťanství v naší realitě je neodmyslitelné bez neustálé revitalizace vlastní identity, obnovování svého přirozeného obsahu a formy, a to prizmatem a rozvíjením odkazu našich evangelních prosvětitelů. Rozhlas, který si vzal do záhlaví jméno, jež je nerozdílně spojené s dílem sv. Konstantina - Cyrila, by tedy měl především závazně naplňovat cyrilometodějský odkaz, a to nejen při příležitostných výročích, ale permanentně. A že je z čeho a proč čerpat a občerstvovat věřící lid z oné "studnice pravé", není snad ani třeba příliš zdůrazňovat, alespoň by tomu nemělo být u redaktorů křesťanského rádia se jménem Proglas. (Nebo se snad ani nikdo v Proglasu nezamýšlí nad schizofrenií nesouladu mezi formou, v daném případě názvem, a obsahem jeho pořadů??!! Bohužel taková výslednice vyplývá z kritizovaného, smutného stavu obsahového zacílení a naplnění vašeho vysílání.)
Sv. Cyril a Metoděj a jejich dílo nejsou přece jen jakýmsi vyčichlým historickým niveau, nebo ideově nabalzamovanou mumií, které se opráší jednou ročně, nejlépe kolem mediálně vděčného shromáždění na Velehradě, a tím to hasne.
Nebo pro redakci Radia Proglas snad ano?
S úctou a v očekávání vaší odpovědi
Miroslav Richter
Odesílatel: Redakce Radia Proglas
Odesláno: 18. února 2005 8:40
Komu: Richter Miroslav
Předmět: Re: PROGLAS
Dobrý den,
Váš dopis jsem poslala vedení redakce, paní Marii Blažkové a otci Martinovi Holíkovi.
Sama za sebe jen mohu napsat, že nevnímám, že by kdokoliv z nás redaktorů byl zaměřen proti našim zvěrozvěstům, ani nejsme takto vedeni - naopak, máme je ve velké úctě.
S pozdravem
Helena Bízová, tajemnice redakce
redakce Radia Proglas
Barvičova 85, 602 00 Brno
543 217 241, fax: 543 217 245
Od: "Richter Miroslav"
Komu: "'Redakce Radia Proglas'"
Posláno: Friday, February 18, 2005 10:32 AM
Předmět: RE: PROGLAS
Vážená paní redaktorko,
děkuji Vám za Vaši odpověď.
Přiznám se, že jsem ani nevěděl, že jsem tento dopis již odeslal. (Chtěl jsem text uložit a namísto toho jsem jej odeslal, aniž bych jej s odstupem ještě jednou pročetl. Nu což, stalo se, na obsahu to nic nemění, snad jen forma mohla být propracovanější.) Dopis, na nějž reagujete jsem psal až pozdě večer, a to jako prvotní spontánní reflexi na skutečnost, že vaše stanice nejenže zcela s křížkem po funuse - jak se říká - a to až ve čtvrtek 17. února (což např. z pohledu sledování programů zařazených na svátek sv. Konstantina - Cyrila v pondělí 14. února t. r. bylo zcela nepoužitelné), rozeslala informaci o vysílaných pořadech. Nadto programový itinerář neobsahoval o sv. Cyrilovi ani zmínku?! Jak je to u stanice s takovým názvem a cyrilometodějským zanícením redaktorů, o němž se zmiňujete, vůbec možné?
Uvádíte, že nevnímáte, cituji: "že by kdokoliv z nás redaktorů byl zaměřen proti našim zvěrozvěstům, ani nejsme takto vedeni - naopak, máme je ve velké úctě", a aniž si to snad uvědomujete, urážíte mj. jejich památku již tím, jak je nazýváte (a propos takto "vtipně" se to dařilo i komunistickým redaktorům za totality, tím vás rozhodně s nimi mechanicky nespojuji), což vám opět nějak uniklo. Nechci Vás poučovat, ale je naprosto nepřípustné a urážlivé, abyste ve své, nijakými argumenty nepodložené apologetice sv. Cyrila a Metoděje (protože, promiňte, pochybuji, že o dalších reprezentantech jejich díla a odkazu bychom mohli spolu vést adekvátní dialog) nazývala "zvěrozvěsty", což je stejně tak liché, jako když uvádíte, že je máte ve velké úctě, aniž můžete své tvrzení jakkoliv doložit důkazy. (Tím se nechci dotknout Vašich osobních projevů k těmto osobnostem a jejich odkazu, tady však řešíme veřejněmediální projevy Radia Proglas, nikoliv privátní projevy a charakter individuální zbožnosti jednotlivých osob, které shodou okolností jsou také v redakci Proglasu.)
Vaši snahu o prvotněspontánní odpověď chápu, ale, bohužel, je nepřesvědčivá, a tím, co obsahuje, prohlubuje pocit trapnosti, který z dosavadní prezentace cyrilometodějství ve vašem radiu cyrilometodějský posluchač má nebo nutně musí mít. Je mi líto, že jsou věci tak jak jsou, ale ze strany radia Proglas to žádné krasomluvné sdělení nenapraví, to lze učinit jedině změnou smýšlení a poctivými systémovými změnami v programové skladbě, zkrátka skutky. Ještě jednou se omlouvám za neradostný obsah své odpovědi, ale asi se toho za léta nekomunikace s vaším médiem nahromadilo příliš; více vás již nehodlám zatěžovat svým vnímáním počínání vašeho katolického rozhlasu s názvem Proglas. Spíše budu na vás pamatovat v modlitbách. Chci doufat, že změna v myšlení a činech lidí, tedy i redaktorů Proglasu, je možná, a že sebestřednou, nadřazenou přecitlivělost na svoji "bezchybnou" činnost dovedou/dovedeme dostatečně potlačit, alespoň potud, abychom si uchovali nezbytnou soudnost a schopnost potřebné sebereflexe. Hodně světla a lásky Ducha Svatého do vašeho/našeho počínání, životů a vztahů.
Se vší křesťanskou pokorou a úctou
Miroslav Richter
P. S.: Na tento svůj dopis neočekávám žádné Vaše vyjádření, takže
pokud Vás k tomu nebude nutit Vaše já, nemusíte, zejména ne ze zdvořilosti,
již odpovídat.
M. R.
Od: P. Martin Holík
Komu: Redakce Listáře
Posláno: 3. března 2005
Předmět: Fwd: Cyrilometodejska ucta
Odpověď na otevřené sdělení z 18.2.2005
1. Děkuji pisateli za zájem o vysílání Proglasu, vyjádřený mailem
jednak zaslaným na adresu Proglasu, jednak uveřejněném - jak jsem později
zjistil - na homepage listar.zde.cz.
2. Nejprve k bezprostřední pohnutce napsání otevřeného sdělení - ke
konkrétnímu vysílání konkrétní den: Vzpomínka smrti a připomínka
života sv. Konstanina - Cyrila 14. 2. byla standardně zpracována v pořadu
Dnešek v kalendáři. Není vyloučeno, že jméno Učencovo padlo při
pozvání na některou z akcí toho dne. Určitě to není maximum, to jsme
si dobře vědomi a děkujeme pisateli/pisatelům za upozornění. Jinak je
nám na jedné straně líto, že tato skutečnost vedla k víceslovnému
(jako by předtím došlo k méněslovnému) sdělení pisatele a k napsání
(do dnešního dne) dalších dvou příspěvků čtenářů na Pandoru; na
druhé straně je dobře, že se o tak důležitých věcech hovoří.
3. Snad jako omluvu za vyvolané podezření z podjatosti proti soluňským
bratřím uvádím skutečnost, že Radio Proglas pracuje se zhruba sedmkrát
nižšími náklady na odvysílanou hodinu programu, než vynakládá (v přepočtu
na hodinu) Český rozhlas. Proto je na Proglasu nejen méně propracovaných,
na zakázku připravených komponovaných pořadů, ale často se stanou různá
lidská přehlédnutí, pramenící z nadprůměrného zatížení redaktorů.
4. Na vysvětlení našeho postoje bude dobře říci několik vět. Redakce
Proglasu nikterak nepodceňuje faktografickou hagiografii (viz například
rozsáhlý cyklus Od Říma k evropské unii), a přitom akcentuje aplikaci
životních vloh a díla toho kterého světce pro dnešního křesťana.
Proto čteme z děl světců, texty z jejich beatifikace, jejich životní
myšlenky atd. To se samozřejmě týká i našich milých bratří. Dále:
Předzpěv Proglas zaznívá v uměleckém přednesu Proglasu několikrát
ročně, na homepage Proglasu je ve zkrácené i v celistvé verzi, přelom
roku často doprovází starobylý zpěv Svatý Gorazde, pohleď na lid
svůj zde... Letos vydalo Radio Proglas multimediální CD (v prvním nákladu
3500 ks), které mj. obsahuje právě zmíněný předzpěv. Na původ názvu
rádia se pracovníků Proglasu velmi často ptají posluchači - přátelé
na setkáních, jichž je za rok více než padesát, takže kvalifikovanou
zmínku o tomto jedinečném odkazu bratří slyší tváří v tvář
tisíce lidí. Několik pracovníků Proglasu je od počátku existence rádia
spjato se společenstvím dětí a mladých Radost, které má ve středu svého
objektu na Americe v Orlických horách kapli zasvěcenou svatým Metoději
a Cyrilovi. Jména obou světců či jejich žáků s radostí vyslovujeme online
až padesátkrát ročně v závěru Polední modlitby. Sámo použití
slova Proglas pro název rádia je nejvýmluvnějším svědectvím o úctě
pracovníků k víře našich předků (z obchodního hlediska je totiž název
nevhodný: podezření z rusismu, úmyslné komolení, nesrozumitelnost.) Z
uvedeného ať si čtenář udělá úsudek, zda jsou použité výrazy
"aniticyrilometodějský", "principielně
negativistický" či "deformovatelé našich životních
hodnot" spravedlivé.
5. Kdybych měl charakterizovat vztah názvu stanice se životem svatých
Cyrila a Metoděje, napsal bych, že stanice reflektuje vlastnosti světců:
odvahu (v naší zemi se přece takové rádio nemůže udržet!), obětavost
(téměř všichni pracovníci Proglasu opustili svá zaměstnání a šli
do vyšší nejistoty života organizace zcela závislé na příspěvcích
posluchačů), inkulturace (navazování na kulturnost lidí v Česku
s přidáváním pravd o Trojjediném Bohu, vysílání ani výhradně
modlitební, ani výhradně kulturní; postupné zvyšování nároků na
posluchače), a originalitu (tehdy sestavení písma, dnes FM vysílání
a digitalizace...) . Úplnou zkratkou řečeno: Ze dvou poloh 1. vědět více
o světci, 2. vědět více o Kristu dáme vždy přednost poloze třetí: Vědět
více o Kristu - přímo i skrze světce.
6. Pozoruhodný detail cyrilometodějské úcty se udál minulý týden, když
slovenský president Gašparovič věnoval opis přezpěvu Proglas vázaný
v kůži jako dárek presidentu Bushovi.
Tvůrcům Listáře i autoru otevřeného sdělení přeje dobře prožitou
postní dobu a žehná
P. Martin Holík.
P.S.: Pokud bude správce obsahu listar.zde.cz chtít, můžeme poskytnout záznam
i text předzpěvu.
Související odkazy:
