30. 11. 2005 František Velecký
V roce 2007 uplyne od zřízení brněnské diecéze 230 let. Toto výročí chce připomenout a zvýraznit současný brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Rozhodl se proto, že bude iniciovat "zřízení diecézní vlajky brněnského biskupství".
Umělcem, kterého si sídelní brněnský biskup k ztvárnění jeho vlajkotvorného zadání vybral, je pan Zdeněk Velebný. Ten žije ve vzdáleném Ústí nad Orlicí (?!). Čím méně jsme však o umělci dosud mohli slyšet, tím více nás překvapil svou agilitou, neboť se m.j. ujal předmětného úkolu s nevídanou vehemencí. A v současné době je již znám vlastní návrh vlajky:
Vlajka, podle zpracovatele i zadavatele, bude reprezentovat jak duchovní charakter subjektu, tak i - jak bylo sděleno tiskovou mluvčí brněnského biskupství - jakési "polohové určení diecéze a jejího centra", což mají vyjádřit "vnější barevné pruhy", kde "červená a žlutá" jsou údajné barvy Moravy a opět "červená a bílá jsou barvami moravské metropole Brna (zde nutno říci, že "bývalé moravské metropole", neboť v současnosti je výraz "Morava"- ať se to komu líbí nebo nelíbí - zcela bezobsažným pojmem, tudíž ani žádnou metropoli nemá a mít nemůže, nebo… že by šlo o "skryté, typicky brněnské, répanec pražákům?", kdo ví?). Střední pruh vlajky má zdůrazňovat z duchovních tradic diecéze mariánskou a petropavelskou úctu (proč jen tuto?) užitím světle modré barvy pole, v němž budou umístěny symboly brněnské diecéze. K přirozenému údivu žádný symbol cyrilometodějství na němž je moravská víra a spiritualita více než 1142 let založena. Proč tomu tak je, to snad ví jen zadavatel, a ten… mlčí. Dalšími symboly na vlajce tedy budou petrské zlaté zkřížené klíče, podložené vztyčeným pavlovským stříbrným mečem, tentokrát s rudou rukojetí (hmm?! Že by vzpomínka na minulý režim?, nebo jde jen o jakési barevné zvýraznění bez obsahu, nebo vyjadřující, že Boží ruka v církvi mečem vládne?). Neuvěřitelné, a nápadité?!
Brno je opět napřed před ostatními. Ti mají co dohánět. No, někde se potýkají s vážnými problémy duchovního života pastýřů a věřících, nedostatku kněží, nedostatku prostředků na opravy chrámů, peněžní pomoci potřebným projektům apod., ale v Brně jsou již, jak se zdá, za vodou, tady se řeší ceremonie, vlajky a jiné veledůležité věci.
Nebudeme zde však nyní nějak podrobně plédovat za řešení vážných konkrétních nebo i systémových a praktických potřeb života brněnské diecéze a jejích věřících, to je jistě každodenní péčí povolaných pastýřů, a je to jimi zajisté zvládáno co nejlépe to jde. Ale přičiňme alespoň malou poznámku k vidění moravské heraldické reality. Zde by pak bylo jistě více než vhodné něco prostudovat, a to jak o moravské zemské, státní, církevní heraldice, tak i o významu a charakteru samotných navržených barev, jejich umístění na vlajce a respektování heraldické principality v jejím ztvárnění. Tedy: moravské slovanské barvy, vychází z jejich aplikace znaku Moravy, kterým je na modrém pozadí znázorněný červeně stříbrnou (tzv. chorvatskou) šachovnicovou zbrojí oděný orel (orlice) s korunou, hledící vpravo. Rozhodně jimi není barva červená a zlatá (v popisu navrhovatele použito slova "žlutá"?!), kteréžto barvy byly v minulosti sice prosazovány, ale nikdy se řádně neujaly, mj. pro jejich svázanost s neslovanskými pretenzemi symbolu. Původní barvy jsou tedy tři, nikoliv dvě, a jsou odvozovány od barev, které vyjadřují jisté duchovní skutečnosti. Ba dokonce jejich užití bylo a je tradicí spojováno s cyrilometodějskou misí, jakož i barvami, které v dávné době v Konstantinopoli a byzantskořímském impériu vyjadřovaly přináležitost ke konzervativním nebo progresivistickým tendencím ve veřejném i církevním životě. Zatímco modrá (vždy jí byla barva sytě, tmavě modrá) byla barvou umírněnosti, tolerance a respektu, zelená barva pak reprezentovala radikální smýšlení, cestu rychlých změn, ostrost rozhodování. Bílá barva znamenala duchovní hodnoty života a červená barva byla a je barvou která vyjadřující Božství a božskost. (Všimněte si pozorně jak, a jakými barvami jsou malovány např. starobylé byzantské ikony, a shledáte, že ve všem je skryt jinotaj a hluboký vypovídací symbolismus, který je nikoliv ignorován, ale citlivě a důsledně respektován.) Má-li být návrh vlajky brněnského biskupství v souladu s výrazovými prostředky, kterými heraldika něco sděluje, a má-li být předmětné dílko nerozporné např. s duchovní symbolikou a hodnotami, platnými po staletí, je dobré, aby jak zadavatel, tak i umělec sáhli o nějaký sáh hlouběji ve své cestě za poznáním a souladně s něčím, co chce být symbolickým vyjádřením čehosi, co má-li přesáhnout dimenzi jednoho výročí, respektovali hodnoty, jejichž hledisky je třeba každé takové dílo poměřovat.
Dobrá vůle, která stojí na počátku každého dobrého díla, nestačí. Je třeba ji podložit erudovaností a schopností vyjádřit sdělované tak, aby soulad zadání, obsahu a vyjádření umělcovy kreativity nevyústil v něco, co bude spíš k úsměvu než k radosti těch, jež má zejména "při slavnostních příležitostech" zaujmout.
Místo závěru: Modlím se k Bohu, Matce Boží a svatým ochráncům brněnské diecéze, za správné pochopení shora uvedeného podnětu a jeho případného využití všemi zainteresovanými.
Pozn. red: Uvítáme reakce čtenářů na toto téma.
_______________
RUBRIKY:
Náměty, připomínky
a sdělení čtenářů
Zpravodajství z křesťanského světa