E  p  i  ú  s  i  o  s

(sv. Konstantinu - Cyrilu, Filozofovi)


Muž Boží
a dveřník veřejí naší spásy
a posel Svatého Ducha
a tichý rozsévač milosti Trojičné a pravé
a archiepiskop
a pěrvonastávnik 
a epiúsios 
a otec náš
a bytí našeho vladyka před Tváří Boží,
jenž přibyl v otčinu naši i život,
vyprošen, vyžádán, povolán, vyslán 
a zavázán k službě a oběti,
by světlo pravosti života, víry
 i řád věcí velebný
v osnovu našich dnů vetkal 
mistrně, navždy

On,
Filozof, Učitel,
a Zvěstovatel Moudrosti Boží,
a Dvanácti poslů Páně příbuzný a přítel,
jenž z setby Pavlovy a Ondřejovy svůj úděl a poselství,
skrz Andronika, Klimenta, Dimitrije, Michala a Fótia i Cyrila a Adriána
vzal směle, 
však s pokorou a bázní 
Cheruba, 
jenž dlí před Hospodinem
v jásavě blahodatné
theosi

Ten dědic a rovestník 
až nevýslovně přepodobný přátelům Nejvyššího,
z úradku Nevyslovitelného
jest povolán 
a coby ušlechtilý štěp 
v plnosti darů, vlastností a jasu vpraven,
či spíše inkulturován,
v žádoucí podnož rodu našeho 

Ó, jaká slast,
jaká lahoda
je vlita v jméno jeho 
a v úděl bytí našeho,
 skrze něj zušlechtivšího se

Od jeho dnů jsme čím jsme
a čím máme býti
 provždy
Do časů jeho vše uzavřeno 
v lůně pravlasti,
jak nasciturus,
by zrodili jsme se v pravý čas
a On, 
náš rodič i porodník, 
nezpřetrhnutelně sdílel úděl náš, 
společně, 
věčně

Ó, epiúsios!

								MGR 0207/rev030403