16. 5. 2021 Johana Bronková
Bohoslužba v bazilice sv. Jana na Lateránu dnes (9. května, pozn. red.) zahájila oslavy 50. výročí navázání diplomatických vztahů Evropské unie se Svatým stolcem. V rámci projektu nazvaného Iter Europaeum je připomene série "historických vycházek" do římských kostelů, které mají zvláštní vazbu k jednotlivým evropským národům.
Na Českou republiku přišla řada hned první den. Po zahajovací mši svaté a prvním zastavení v bazilice Quattro santi coronati, kde se prezentovalo Lotyšsko, se delegace odbrala do baziliky sv. Klimenta. Přítomné oslovil český velvyslanec při Svatém stolci Václav Kolaja a převor komunity irských dominikánů spravujících baziliku P. Stephen Hutchinson O.P. Slavnostní okamžik doprovodil výklad P. Lukáše Jambora o ikonografii baziliky a osobnosti sv. Cyrila. Zaznělo rovněž několik písní (Velkomoravský chorál a výběr z Dvořákových Biblických písní a Duchovních zpěvů) v podání sólového pěvce Vladimíra Jindry a Kvarteta koleje Nepomucenum. Závěrečnou modlitbu pronesl rektor Papežské koleje Nepomucenum P. Roman Czudek.
Oslovili jsme při té příležitosti velvyslance Václava Kolaju s otázkou, co považuje za důležité v pěti dekádách vztahů Svatého stolce a Evropské Unie.
Předně bych chtěl říci, že mě velmi potěšil záměr zdejší Delegace Evropské unie oslavit 50. výročí navázání vztahů mezi Evropskou unií a Svatým stolcem projektem Iter Europaeum, do něhož jsou plně zapojeny skrze svá velvyslanectví tak všechny členské státy Evropské unie. Myslím si totiž, že stojí za to připomínat si i těmito iniciativami, že Evropská unie nejsou jen její instituce sídlící v Bruselu, v Lucemburku či ve Štrasburku, ale že její nedílnou součástí jsou i jednotlivé členské státy a její občané.
Vztahy Evropské unie, resp. tehdejšího Evropského hospodářského společenství, a Svatého stolce byly sice oficiálně navázány až v roce 1970, avšak Vatikán podporoval proces evropského sjednocování od samého počátku. Všichni papežové od ustavení Evropských společenství v 50. letech minulého století podnes, tedy od pontifikátu Pia XII. až po ten současný Františkův, projektu evropské jednoty žehnali. A hodí se i připomenout, že u zrodu dnešní Evropské unie byli hojně zastoupeni římští katolíci: Robert Schuman, Konrad Adenauer, Jean Monnet, Alcide de Gasperi či Walter Hallstein.
Pokud jde o vztahy mezi Evropskou unií a Svatým stolcem, vidím je jako velmi dobré, stále se rozvíjející a důležité, a to především v rovině duchovní a hodnotové. Často slýcháme o prohlubující se propasti mezi občany a institucemi Evropské unie. Považuji proto za velmi prospěšné vnímat apely papežské diplomacie, aby Evropa při svém integračním úsilí zároveň neopomíjela posilovat a rozvíjet i transcendentální důstojnost lidské bytosti. Nebude-li se Evropa chtít tomuto rozměru života otevřít, riskuje, že ztratí svého ducha a tím i svou budoucnost.
Proč byla bazilika sv. Klimenta zvolena za kostel doprovázející tuto akci?
Při vzniku této iniciativy jsme byli osloveni Delegací Evropské unie při Svatém stolci, abychom určili kostel v Římě, ke kterému máme historickou vazbu nebo který je spjat s životem naší národní komunity. Poněvadž - na rozdíl kupříkladu od Francouzů, Portugalců či Chorvatů – svůj národní kostel v Římě nemáme, zvažovali jsme, který z kostelů s naší historickou stopou vybereme. Nakonec jsme se rozhodli pro baziliku sv. Klimenta, kde se nachází hrob sv. Cyrila. Tento světec byl, jak známo, v 9. století vyslán z Byzance na Velkou Moravu, kde společně se svým bratrem sv. Metodějem uskutečnili velké misijní dílo, které doma uchováváme a ceníme do dnešních dnů. I proto je bazilika sv. Klimenta tradičně jednou z nejvýznamnějších římských zastávek poutníků z Česka a místem občasných bohoslužeb v českém jazyce. A není jistě náhodou, že právě tady, nad hrobem sv. Cyrila, začínala předloni i naše národní děkovná pouť za dar svobody. – Říká český velvyslanec při Svatém stolci Václav Kolaja.
Vraťme se nyní v čase zpátky o více než 1150 let, do chvíle, kdy Konstantin a Metoděj dosáhli vrcholu svého poslání a na papežském dvoře v Římě obhájili užitečnost bohoslužebných textů ve slovanském jazykem, jinými slovy slovanskou liturgii. Stalo se tak nepochybně díky výmluvnosti a horlivosti Konstantina. Nikoli náhodou se Anastasius Bibliothecarius, správce papežské kanceláře a archivu, který řeckým mnichům sloužil coby tlumočník, vyjadřoval o Konstantinovi jako o „muži veliké svatosti“ a „učiteli apoštolského života“.
Badatelé považují za velice pravděpodobné, že současně s posvěcením slovanských knih udělil papež osobně také kněžské svěcení Metodějovi, který byl do té doby pouze jáhnem. Posléze dal souhlas také k vysvěcení několika jejich učedníků, někteří přijali nižší svěcení, jiní kněžské. Pověřil tím biskupa Gaudericha z Velletri, správce kostela sv. Klimenta, do něhož se zásluhou Konstantina a Metoděje vrátily ostatky tohoto svatého papeže.
Zanedlouho poté, co papež Hadrián II. schválil staroslověnské liturgické texty, však Konstantin onemocněl a pocítil, že se jeho život chýlí ke konci. Podle v Byzanci poměrně obvyklé praxe se proto rozhodl vstoupit do kláštera: „Od této chvíle nejsem já sluhou císaře ani kohokoliv jiného na zemi, nýbrž toliko všemohoucího Boha. Nebyl jsem a stal jsem se a jsem na věky. Amen.“ – Vkládá Konstantinovi do úst v této chvíli autor jeho staroslověnského Života. Zvolil si také nové mnišské jméno – Kyrillos, podle raně křesťanského církevního otce Kyrilla Alexandrijského. Nedlouho poté (podle životopisce po padesáti dnech) Cyril dne 14. února 869 zemřel ve věku čtyřiceti dvou let. Přestože Metoděj měl v úmyslu odvézt bratrovo tělo do rodných končin, římští biskupové prý trvali na tom, aby tělo tak významného muže zůstalo v Římě. Hadrián II. svolil a rozhodl, že má být pohřben v bazilice sv. Petra, v hrobce, kterou nechal připravit pro sebe. Metoděj nicméně vymohl, aby směl být uložen u sv. Klimenta, po boku svatého papeže, jehož ostatky do Říma přivezl.
(Fragmenty z připravované knihy o českých místech v Římě)
Převzato z www.vaticannews.va
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
_______________
RUBRIKY:
Náměty, připomínky
a sdělení čtenářů
Zpravodajství z křesťanského světa