Hlas Svaté Hory v době koronaviru:
„Pokud je Bůh s námi, kdo může být proti nám?“
Uvidíme, jaké plány má Bůh!
25. 11. 2020 Archim. Christoforos Grigoriatský
Vidíte,
máme tento případ s koronavirem, kvůli kterému nyní po celém světě panuje
rozruch. Musíme ale důvěřovat Bohu. Zaznívají všelijaké scénáře. Nedůvěřujte
hned všemu, co slyšíte, protože lidé mají své plány. Ale Bůh má také své
vlastní plány. Nade vším je Kristus. Pánem života a smrti je Kristus. Pánem
dějin je Bůh; ne lidé.
Lidé mohou říkat, co chtějí, a plánovat také, co chtějí. Ale ani Amerika ani Rusko ani Čína nás nezachrání; ani nic jiného na světě. Jen Bůh nás zachrání. Nezapojujme se do těchto „ozubených kol“ lidských plánů. My se soustřeďme na to, jaké plány má Bůh. Do takových plánů se zapojme a nechme se vtáhnout do těch z nich, které po nás chce Bůh. A co od nás Bůh chce? Bůh si přeje naše pokání!
Podle svatého Varsanufia se všechny tyto zkoušky dějí kvůli našim hříchům. To se neděje náhodou. A příčiny hříchu jsou úmysly člověka. Nemáme správné úmysly a předsevzetí, nemáme správnou vůli. Protože nečiníme vůli Boží, nýbrž vůli těla, proto Bůh mnohokrát zasahuje do dějin. Ve Starém zákoně jsme četli, že když se Židé odchýlili od Božího zákona, Bůh dovolil sousedním kmenům proti nim vojensky zasáhnout a porazit je. Když se ale obrátili zpět k Bohu, přestože jich bylo málo, začali vítězit.
Bůh námi nyní trochu otřásá, aby nás probudil. Nesmíme se dívat, co dělají ostatní, ale musíme vědět, co musíme udělat, abychom si pomohli a také jak pomoci v řešení současné situace. Není užitečné zabývat se tím, co děláme, otcové, ale tím, co bychom měli učinit, protože Bůh nám tuto zkoušku umožňuje.
To, co od nás Bůh vyžaduje, je, abychom se podívali předně na sebe. Ani naše volby ani úmysly nejsou správné, protože pokud budeme mít správnou volbu, Bůh najde způsob, jak nám pomoci. Nezapomeňte na to, otcové. Především mějte vždy na paměti to, co od nás Bůh požaduje. A to, co od nás Bůh požaduje, je navrátit se k Němu. Vraťme se tedy všichni. Nic dalšího není třeba.
A když se vrátíme, vrátí se i část Církve a postupně se napraví celá Církev. Protože pokud věnujeme pozornost tomu, „co dělá jeden a co dělá druhý“, zatímco my děláme horší věci než oni, protože kritizujeme ostatní lidi, v čem bude náš užitek? Nikomu nic dobrého nepřineseme. Když jednáme s ostatními, tak to nepřináší žádný zisk. Protože ani my ani oni nezískávají žádný prospěch, a my býváme naopak poškozeni. Takto ale Církev nemůže postupovat.
To vše jsem nyní řekl u příležitosti posledních událostí spjatých s koronavirem, abyste neposlouchali různé scénáře, které se tu a tam říkají, protože nevíme, co se stane. Ať je to jakkoli, Antikrist přijde, jak prohlásila naše Církev. Ale nevíme, kdy přijde. Buďme však připraveni. Kromě toho, pokud přijde Antikrist, na čem nám záleží? Nade vším je Kristus. To znamená, cožpak stojí Antikrist nad Kristem? Ne, v žádném případě. Nakonec zvítězí náš Kristus.
Lidské plány nemohou zvítězit. Pokud věříme v Boha: „Pokud je Bůh s námi, kdo je proti nám?“ Nenechte se zmást a rozrušit. Pouze čiňte pokání. Mějte náležité pokání a navraťte se k Bohu. Pokuste se na to zaměřit. Pokud se totiž nepokoříme, Boží milosrdenství nemůže vejít do našich životů.
Vidím, že mnoho lidí z toho, co říkám, získalo velký prospěch. Modlí se, modlí se k Bohu, studuje, přichází k poznání, uvědomuje si některé věci. Říkají: „Bůh nás trestá, protože jsme nevyužili dobře to, co jsme měli ve svém životě.“ Ti, kteří mají dobrého ducha, budou mít prospěch. A věřím, že i skrze toto zlo vzejde něco dobrého, alespoň pro ty, kteří jsou dobrého ducha. Skrze toto všechno „sice přijde démonický déšť, ale nakonec přece jen zazáří božské slunce“.
Takže se nestrašte, otcové. Máme svůj cíl. Budeme bojovat za to, co musíme učinit „každý den“, protože zítřek není v našich rukou. Máme před sebou dnešní den. A jak budeme dnes pracovat? Pojďme se na to zaměřit. Nemysleme na zítřek a na pozítří.
Až přijde zítřek, ten den bude znovu „dneškem“. Pokud se tedy naučíme pracovat každý den správně, budeme pracovat správně po celý život. Zatímco pokud necháme den marně plynout a přemýšlet, co se stane za pět a deset a dvacet let, neučiníme v životě zhola nic a opustíme tento svět, aniž bychom si s sebou něco vzali…
Článek je výňatkem z kázání otce Christofora, igumena Monastýru sv. Řehoře na Svaté Hoře Athos, proneseného dne 13. listopadu 2020 v přítomnosti bratrů tohoto svatého monastýru.
(Přeložil Michal Dvořáček.
Převzato z
www.pravoslavbrno.cz)
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
