Miroslav Gorazd Richter: visionář, buditel a evangelizátor

22. 2. 2017 Petr Blížkovský

Šťastný je národ, který si váží svých hrdinů. Jdou za svou pravdou, ať je to vhod či ne. Prošlapávají nové cesty a často nesou následky neporozumění či nepochopení. Předbíhají dobu. Jejich příklad však slouží pro jejich okolí jako pevný bod, inspirace a zdroj energie.

Mezi tyto osobnosti patřil také Miroslav Gorazd Richter, rodák ze Zatčan u Brna. Tento charismatický muž v době totality a nesvobody úzce spolupracoval s podzemní církví a osobnostmi jako např. biskupové F. M. Davídek či S. Krátký, se slovenskými křesťanskými disidenty J. Čarnogurským či F. Mikloškem a řadou dalších. Později začal shromažďovat kolem sebe mladé lidi a vytvořil křesťanské "podzemní" hnutí, Společenství svatého Gorazda a druhů - Živé dědictví, které usilovalo o obnovu církve a její napojení na osvědčené duchovní tradice Moravy. Toto hnutí mělo jiný charakter než například Charta 77. Jeho síla spočívala v tom, že spíše "vlastenecky" oslovovalo běžné lidi, hlásilo se k duchovním kořenům cyrilometodějství a učilo lidi zvednout hlavu a stát si za svým. Duchovním centrem Společenství byla Hora sv. Klimenta, mystické místo v chřibských lesích, které sloužilo v 9. století jako klášter a duchovní škola cyrilometodějské misi.

Se svým Moravským cherubínským sborem objížděl celou Moravu a Čechy a ukazoval lidem krásu Moravské mše (východní liturgie ve staroslovanském jazyce), přednášel a povzbuzoval lidi k duchovní činorodosti. Probouzel v lidech lásku a vděčnost ke sv. Cyrilu a Metodějovi skrze hudebně-recitační pásmo o jejich životě a příchodu na Velkou Moravu.

Podílel se na přípravě Národní pouti na Velehradě v roce 1985 (v 1100. výročí smrti sv. Metoděje), které se též aktivně účastnil se svým sborem, a to ke značné nelibosti hojně přítomných příslušníků StB a členů hnutí Pacem in terris. Toto předrevoluční úsilí vyvrcholilo aktivní účastí Společenství na oslavách svatořečení bl. Anežky v Římě v listopadu 1989. S kardinálem Tomáškem a pozdějším kardinálem Tomášem Špidlíkem dohodl a zorganizoval slavení slovanské mše v římské bazilice sv. Klimenta. Takto, s požehnáním sv. Konstantina-Cyrila, pochovaného v této starodávné svatyni, vykročilo hnutí do nové etapy svobody.

Tím se otevřela nová vysněná doba, jako když Izraelité přešli Rudým mořem do zaslíbené země. Miroslav Gorazd se naplno zapojil do její tvorby. Usiloval o duchovní obrodu církve a společnosti, o jasné přihlášení se k cyrilometodějskému odkazu a o to, aby právě moravská církev "dýchala oběma plícemi", východní a západní. Byl iniciátorem a hlavním organizátorem přednáškového cyklu s názvem Gorazdova škola a letních Gorazdových dnů. Podílel se i na ekumenických aktivitách, např. v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů.

V občanské rovině se intenzivně zapojil do politické práce s cílem duchovní obrody společnosti a také s cílem obnovení samosprávných práv Moravy. Později pracoval na různých vrcholových funkcích ve státní správě jako specialista na ústavní a legislativní záležitosti. Ve svém úsilí narážel často na nepochopení, podezíravost či odpor. To však patří k údělům vizionářů, buditelů a evangelizátorů.

Před několika dny byl Miroslav Gorazd Richter pozván Hospodinem k hostině lásky. Freddy Dethier, belgický člen Bratrstva dvanácti apoštolů, které pěstuje byzantskou liturgii a které se Společenstvím sv. Gorazda spolupracuje, o něm řekl: "Miroslav je vizionář, který byl schopen vidět svoji zemi a svůj region v Božím plánu dlouho před "sametovou" revolucí. Společenství sv. Gorazda a poutě na Horu sv. Klimenta jsou toho svědectvím. Morava, půda evangelizace dvou velkých svědků nerozdělené církve, sv. Cyrila a Metoděje, je poutem mezi Východem a Západem, konečně znovusjednoceným. Miroslav je také Služebníkem trpícím, mysticky povolaný Pánem, aby ho zblízka následoval ve svém utrpení pro odpuštění hříchů světa. Sjednocovat znamená trpět. Není pochyb, že zvláštní sláva, jíž je teď Miroslav oděn, je výrazem oběti přijaté".

Věčnaja pamjať!

* * *

Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.