Poučné slovo na Velkou neděli Paschy
7. 4. 2015 Ctih. Theodor Studita, sv. Jan Zlatoústý
(ctihodný Theodor Studita)
Co
je to, co vidím, nejmilejší moji bratři, milovníci Krista, kteří ctíte
svátky? Jaká světlonosná oslava? Jaká hojnost světla a veselí? Co tak
ozářilo Církev? Co tak rozjasnilo celou zemi? Co je příčinou tak velké
radosti a světlosti? Ještě včera jste přebývali v zármutku, dnes však již
přebýváte v duševní blaženosti; včera v naříkání, dnes ve světle; včera v
usedavém pláči, ale dnes již v radostném zvolání... Možná se zeptáte: Co je
příčinou toho všeho? Co způsobilo takovou radost a světlost? Kristus vstal z
mrtvých, a proto se celý svět raduje. Svou životodárnou smrtí totiž zničil
smrt a všichni, kteří přebývají v podsvětí, se osvobodili z okovů; otevřel
Ráj a učinil jej dostupným všem. Ó hlubino nedomyslitelná! Ó výšino
nezměřitelná! Ó tajemství strašné, převyšující sílu rozumu! Andělé zpívají a
veselí se z našeho spasení. Proroci se radují při pohledu na svá vyplněná
proroctví... Veškeré stvoření společně oslavuje, neboť pro ně zazářil
spasitelný den, znovu zazářilo Slunce pravdy. Kdo důstojně oslaví blahodať
tohoto světlého dne? Kdo velkolepě vyjádří sílu tohoto tajemství? Kdo jiný
než zlatý náš otec Jan, jehož hlas všude proniká, hromohlasý kazatel,
nejsvětlejší a nejzářivější svíce oikumény, pravý pastýř a učitel,
nejmoudřejší a nejzručnější lékař duší, věrný přímluvce hříšníků, jenž kolem
sebe rozlévá zlatoslové potoky mohutněji než sám Nil... Zlatý, zlatý jazykem
a zlatý ústy - sám sv. Jan Zlatoústý. On nechť zvelebí, oslaví a zahrne
chválami onu sílu tajemství, a nechť nám zvěstuje několika krátkými slovy o
blahodati tohoto svátku. Hle, to je on, již přichází. Je připraven, aby
hovořil jako krasomluvec, vládnoucí hojností slov, a jako velehlasná polnice
Ducha Svatého. A my se připravme jej vyslechnout a buďme pozorní, abychom
pochopili, co nám zvěstuje druhý zvěstovatel pokání. Poslechněme nyní, co
říká ve svém poučném slově svatý náš otec Jan Zlatoústý, arcibiskup
cařihradský, na svatý a světlý den slavného a spasitelného Vzkříšení Krista
Boha našeho...
(Slovo
sv. Jana Zlatoústého:) Je-li kdo nábožný a bohabojný, nechť se pokochá
touto blahou a jasnou slavností. Je-li kdo sluhou moudrým, nechť vejde s
veselím v radost Pána svého. Strádal-li kdo tím, že se postil, nechť obdrží
nyní odměnu. Pracoval-li kdo od první hodiny, nechť přijme dnes mzdu
spravedlivou. Přišel-li kdo po třetí hodině, nechť koná slavnost s díky.
Dospěl-li kdo po šesté hodině, nechť nezoufá, neboť nic mu nebude ubráno.
Dospěl-li kdo po deváté hodině, ať přistoupí bez rozpaků a bázně. Dostihl-li
kdo o jedenácté hodině, ať se nebojí a přistoupí: neboť Vládce jest laskavý
a přijme posledního jako prvního; uspokojí toho, kdo přišel o jedenácté
hodině, právě tak jako dělníka od hodiny první (Mat 20,13); milostiv jest k
poslednímu a laskavý k prvnímu; i onomu dává i tohoto obdaruje; přijímá
skutky a vítá úmysly; váží si činnosti a chválí návrhy. Pročež vejděte
všichni v radost Pána svého. I první i druzí mzdu přijměte. Bohatí i chudí
společně jásejte; zdrženliví i nedbalí ctěte tento den. Kdo se postili i kdo
se nepostili, radujte se dnes. Stůj jest plný, požívejte všichni. Pokrm jest
připraven, nikdo ať neodchází lačný. Všichni požívejte hostiny víry, všichni
přijměte bohatství dobroty. Nikdo ať nenaříká, že má nedostatek; neboť
zjevilo se společné království. Nikdo ať nepláče nad přestupky, neboť z
hrobu zazářilo odpuštění. Nikdo se neboj smrti, neboť nás vysvobodila smrt
Spasitelova. Zničil ji ten, který od ní byl jat, a přemohl peklo, když do
něho sestoupil. Peklo se zarmoutilo, když okusilo z jeho těla. Předvídaje
to, prorok Izaiáš zvolal: Peklo bylo plno trpkosti, když tebe tam dole
potkalo (Iz 14,19). Bylo plno trpkosti, neboť bylo odstaveno. Bylo plno
trpkosti, neboť bylo přemoženo, bylo plno trpkosti, neboť bylo umrtveno;
bylo plno trpkosti, neboť bylo sesazeno; bylo plno trpkosti, neboť bylo
spoutáno. Přijalo tělo a připadlo Bohu. Přijalo zemi a utkalo se s nebem.
Přijalo, co vidělo, a upadlo do toho, čeho nevidělo. Kde jest, smrti,
osten tvůj? Kde, peklo, tvé vítězství (1 Kor 15,55)? Kristus vstal z
mrtvých, a tys svrženo. Kristus vstal z mrtvých, a padli démonové. Kristus
vstal z mrtvých, a radují se andělé. Kristus vstal z mrtvých, a vládne
život. Kristus vstal, a není nikoho v hrobě. Kristus vstal z mrtvých,
stav se prvotinou těch, kteří zesnuli (1 Kor 15,20). Jemu náleží sláva a
panování na věky věkův. Amen.
(Slovo sv. Jana Zlatoústého se v pravoslavné tradici čte každoročně v den svátku Vzkříšení.)
(Převzato z
Revue Theofil
Pro Listář vybral mh)
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
