Papež v europarlamentu: Evropa potřebuje nalézt svou tvář
25. 11. 2014 Ondřej Mléčka
Evropa potřebuje nalézt svou identitu. Budoucnost kontinentu závisí na tom, zda se dokáže otevřít skutečnosti, jež přesahuje pozemský život. Uvedl to papež František během své návštěvy Evropského parlamentu, která se konala 25. listopadu 2014.
Štrasburk:
„Nastal čas společně utvářet Evropu, která se netočí kolem ekonomie, nýbrž
kolem posvátného rozměru lidské osoby, kolem nedotknutelných hodnot (…)
Nastala chvíle, abychom opustili ideu ustrašené Evropy, která se stará sama
o sebe, a probudili a podpořili Evropu, která bude protagonistou, nositelkou
vědy, umění, hudby, lidských hodnot a také víry. Evropu, která hledí do nebe
a naplňuje ideály; Evropu, která se dívá na člověka a brání a chrání jej.“
Těmito slovy uzavřel papež František v úterý (25. listopadu 2014) svůj
projev v Evropském parlamentu. Během několikahodinové návštěvy Štrasburku
papež promluvil před evropskými zákonodárci, navštívil též Radu Evropy.
Evropa potřebuje nalézt svou tvář
Nejrozšířenější evropskou nemocí je podle Františka samota, která se projevuje především ve vztahu ke starým lidem. Papež ve svém projevu shrnul časté námitky vůči evropské integraci: nedůvěru v instituce, které se zdají být vzdálené, celkový pocit únavy a stárnutí kontinentu. „S politováním mnozí konstatují, že převahu mají technické a ekonomické otázky, a to na úkor skutečného antropologického nasměrování. Člověku hrozí, že bude ponížen na pouhou součást mechanismu, který s ním jedná jako s konzumní věcí, již je možné použít, takže – a bohužel to vidíme často – když život neslouží tomuto mechanismu, odstraní se bez přílišných zábran, jako v případě nevyléčitelně nemocných, opuštěných starých lidí nebo těch, o něž se nikdo nestará, nebo dětí, které jsou zabíjeny ještě před narozením,“ uvedl papež.
Je proto třeba dodat novou naději, aby lidé zvonu nalezli důvěru v ideál jednotné Evropy. S odkazem na slavný Raffaelův obraz, na němž dva filosofové ukazují zároveň k nebi i k zemi, poukázal papež na dvojí rozměr, jež je nutný pro Evropu: pozemský a transcendentní. „Budoucnost Evropy závisí na těchto dvou elementech. Evropa, která nebude schopná se otevřít tomu, co lidský život přesahuje, bude Evropou, jíž hrozí, že pomalu ztratí svou duši i onoho ´humanistického ducha´, kterého miluje a brání,“ dodal František.
Křesťanství bylo zásadní při vytváření Evropy a podobnou úlohu má podle papeže i dnes. Víra nepředstavuje pro sekulární charakter států nebezpečí, nýbrž obohacení. Křesťané jsou ve světě jako duše v těle: „Úlohou duše je podpírat tělo, být jeho svědomím i historickou pamětí. A dvoutisíciletá historie pojí Evropu a křesťanství. Není to historie bez konfliktů a chyb; byla však vždy poháněna touhou po vytváření dobra. Vidíme to na kráse našich měst a ještě více na kráse mnoha charitativních a vzdělávacích děl, které utváří kontinent. Tato historie (…) je naše identita. A Evropa velmi potřebuje nalézt svou tvář, aby mohla růst v duchu svých zakladatelů.“
Identita je podle papeže potřebná např. pro řešení otázky migrace, dále ve vztazích se zeměmi, které se chtějí stát součástí EU, stejně jako se státy na Blízkém východě.
Ve středu zájmu je člověk
Papež také zdůraznil potřebu klást do středu zájmu člověka chápaného „nikoliv jako předmět ekonomického zájmu, nýbrž jako osobu, jíž je darována důstojnost, která ji samotnou přesahuje“. Taková byla myšlenka zakladatelů Unie.
V této souvislosti papež ocenil aktivity evropských zákonodárců v oblasti lidských práv a současně nastínil některé oblasti, v níž je třeba lidskou důstojnost ještě více podporovat: „Jaká je to důstojnost, pokud chybí možnost svobodně vyjádřit svůj názor nebo bez omezení vyznávat svou víru? (…) Jakou důstojnost bude moci mít člověk, který nemá jídlo a to nejnutnější k životu, a co horšího, práci, která mu dodává důstojnost?“ řekl papež.
Podle římského biskupa je také třeba prohloubit kulturu lidských práv, aby dokázala spojit individuální rozměr a společné dobro všech lidí. Často jsou totiž lidská práva chápána individualisticky bez ohledu na okolí člověka.
Nerozlučitelná rodina může dát naději do budoucnosti
Jak také uvedl papež František před Evropským parlamentem, výzvou „této historické chvíle“ je udržet živou demokracii, tzn. garantovat jednotu prvků společnosti, aniž by se popírala jejich různost.
Evropa by měla investovat do oblasti vzdělávání, kde je nejdůležitějším prvkem rodina. „Jednotná rodina, plodná a nerozlučitelná, má v sobě zásadní prvky, které mohou dát naději do budoucnosti. Bez této stálosti bychom stavěli na písku a přineslo by to vážné společenské důsledky,“ řekl papež.
Ve vztahu k ekologii František uvedl, že člověk je „správcem, nikoliv vlastníkem“ světa. Úcta ke stvoření pak znamená také jeho využívání pro dobro. „Není možné tolerovat to, že miliony lidí ve světě umírají hlady, zatímco tuny potravinového zboží jsou z našich stolů vyhazovány,“ vyzval.
V závěru František také hovořil o prioritě důstojné práci a otázce migrace.
Během projevu mu jeho slova vynesla potlesk zákonodárců, nakonec poslanci ocenili papeže ovacemi ve stoje.
Návštěva papeže ve Štrasburku je vůbec první od pádu železné opony. Naposledy navštívil Evropský parlament papež Jan Pavel II. v roce 1988.
Plné znění projevu papeže Františka je k dispozici na stránkách Radia Vaticana.
(Text a foto převzaty ze
zpravodajství TS ČBK
Pro Listář vybral mgr)
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
