Sv. Dimitrij Soluňský, mučedník

(270 - 306, svátek dne 26. října)

26. 10. 2010  Valere De Pryck a sestra Myriam, klariska


 

Syn římského prokonzula v Soluni patřil k jedné z nejvznešenějších makedonských rodin. Všichni ho oceňovali nejen proto, že byl krásný, ale byl i moudrý a dobrý, byl zkušeným vojákem a velmi mladý byl císařem Maximiánem Galerem jmenován do funkce generála soluňské armády. Politika tohoto císaře, pokud šlo o křesťany, byla prostá: Pošlete na smrt každého, kdo se přihlásí ke Kristu. Dimitrij, tajně vychován k víře svými rodiči, setrvával v následování Krista i navzdory vysokému vojenskému postu, který zastával. Naopak mnoho svého času věnoval veřejnému hlásání slova Božího. Jeho život vyzařující pokoj, spravedlnost a lásku přivedl k obrácení velký počet pohanů i přes zuřivé pronásledování.

Císař Maximián - poté, co zvítězil nad Skyty u Černého moře - se během svého návratu do Říma zastavil v Soluni, aby se nechal oslavovat lidem a obětoval bohům. Když se o jeho příjezdu dověděl Dimitrij, přikázal svému učedníkovi Lupovi, aby rozdal všechen jeho majetek chudým. Věděl, co ho čeká, a tak vystupňoval své modlitby a připravoval se na mučednickou smrt. Žárliví pohané využili přítomnosti císaře, aby Dimitrije udali. Rozzuřen chováním nemyslitelným pro někoho z úřednického okruhu, ho císař nechal uvěznit do nezdravé kobky. Když tam Dimitrij vstoupil, nechal znamením kříže zmizet škorpióna, který ho chtěl smrtelně bodnout. Zjevil se mu anděl, aby ho utěšoval.

Během té doby Maximián organizoval hry v cirku. Jistý Lyaios, který měl fyzickou sílu Goliáše, vyzýval každého, aby se mu postavil. Jeden mladík jménem Nestor chtěl dokázat, že jediná pravá síla patří Kristu, a přijal jeho výzvu. Šel požádat o ochranu Dimitrijovy modlitby. Ten ho ujistil o vítězství a mučednictví. Před císařem Nestor vykřikl: Dimitrijův Bože, přijď mi na pomoc. Souboj se konal na tribuně udělané z kopí vítězů. Když se obr vrhl na mladíka, ten ho uchopil a hodil na kopí, a tak ho usmrtil.

Rozběsněný císař nechal Nestora okamžitě popravit. Protože slyšel, jak vzýval Dimitrijova Boha, poslal do vězení vojáky, kteří probodli Dimitrije svými kopími. Lupus, jeho věrný služebník, si vzal šaty prosáklé mučedníkovou krví a také jeho prsten. Díky těmto relikviím uzdravoval nemocné. Císař ho také nechal usmrtit. Tělo Dimitrijovo mělo být hozeno jako kořist divokým šelmám, ale křesťané ho tajně vyzvedli a pochovali.

S císařem Konstantinem (306-337) doba pronásledování ustala. Tento císař nechal postavit nad hrobem světce kostel. V pátém století zde byla vystavěna bazilika - Agios Dimitrios - a byly v ní umístěny ostatky mučedníka, které se našly neporušené. Bazilika byla zničena požárem v roce 1917 a restaurována v roce 1949. Z jeho těla prýštila myrha krásná a vonná, která měla schopnost uzdravovat všechny, kdo ji používali s vírou a vzývali světce; proto se nazývá Myroblyta (dárce myrhy). Při mnohých příležitostech během šestnácti set let projevil svatý Dimitrij svou laskavou ochranu městu a obyvatelům Soluně. (Sv. Dimitrije též uctívali sv. Cyril a Metoděj a proto si ho zvolili jako ochránce velkomoravské mise - pozn. mh.) 

Po obrácení slovanských národů k víře se stal osobou jimi obzvláště uctívanou, protože se věřilo, že jeho rodiče byli slovanského původu. Tak vstoupil do ruského duchovního povědomí. Kolem roku 1070 byl založen klášter sv. Dimitrije v Kyjevě. V Treťjakovské galerii v Moskvě se momentálně nachází mozaika zobrazující sv. Dimitrije, a také jeho ikona. Jednu z nejkrásnějších fresek sv. Dimitrije namaloval Andrej Rublev na sloupu v katedrále Zesnutí ve Vladimiru. Rusové ho přijali jako svého vojenského patrona a vojáci mu často děkovali za svou ochranu. Je také často zobrazován oblečen do zbroje ozdobené peřím, držící v ruce kopí a meč. Dimitrij IV. Donský mu věnoval obzvláštní úctu. Vzýval světce před bitvou u Kulikova (8. září 1380) proti Zlaté hordě, vybojoval vítězství a zavedl děkovné bohoslužby, kterým poprvé předsedal svatý Sergej Radoněžský v klášteře Sv. Trojice 20. října 1380.

Později byla objevena modlitba svatého Dimitrije k Pánu za ochranu města Soluně: Nedopusť, Pane, aby město a lidé zahynuli. Jestli zachráníš město a lid, budu zachráněn s nimi. Jestli zahynou, také s nimi zahynu. Svatý Dimitrij se zároveň označuje jako ochránce mládeže. Je vzýván v boji proti tělesným pokušením.

 

(Z Missive des douze Apôtres č. 319 - říjen 2010 
vybral M. Hrodek.
Přeložila ing. Lydie Čechová

Copyright © Listar.cz 2010
Publikování nebo šíření tohoto překladu nebo jeho části
je přípustné pouze za předpokladu, že jako zdroj
textu bude uveden web www.listar.cz)

 

 *          *          *

 

Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete. 

 

J. Köhler: Sv. Cyril a Metoděj

INFORMOVAT O NOVINKÁCH

_______________ 

RUBRIKY:

Úvodní strana

Náměty, připomínky
a sdělení čtenářů

Zpravodajství z křesťanského světa

Ekumenismus

SGAD-ŽD a MOCHES

MSK

Pozvánky

Moravská mša

Sv. Cyril a Metoděj a jejich doba

Duchovní život

Ikony

Osobnosti

K zamyšlení

Současná Morava

Rodinná kronika

Poezie

Humor

Různé

Kontakt na redakci