7. 7. 2009 (mis)
Liturgie 29. června ukazuje ve svých textech, které v ní slyšíme, jak jsou oba úřady, Petrův i Pavlův, nezbytné a navzájem se doplňující.
Evangelium (Mt 16:13-19) obsahuje Petrovo vyznání v Cezareji Filipově: "Ty jsi Kristus, Syn Boha živého..." a Ježíšovu odpověď: "Ty jsi Petr, a na té skále zbuduji svou Církev a brány pekel ji nepřemohou. Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi." Tento text vyvolal hodně polemik. Ale je jisté, že Ježíš chtěl uznat a veřejně potvrdit významnou duchovní moc aktu víry, který Petr právě formuloval.
Kapitola (2Ko 11:21-12:9), z níž jsme už slyšeli největší část devatenáctou neděli po svatodušních svátcích, vypočítává Pavlovy tituly, přímo se odvolává na Kristův apoštolát, byl považován za rovný nebo dokonce nadřazený autoritě evangelních apoštolů, už právoplatně ustavených a uznaných. "Oni jsou služebníci Kristovi? Já tím víc..." Pavel zakládá toto prohlášení jednak na utrpení, které vytrpěl, jednak na milosti a zjeveních, které mu byly uděleny.
Pozorné studie zpráv o Pavlovi a jedenácti nás mohou hodně naučit o otázce autority v Církvi. Pavel se nikdy nevyvyšoval jako "institucionální" prvek reprezentovaný "historickým" apoštolátem Jedenácti. Byly na něj vloženy ruce těch, kdo už byli uznaní jako ti, kteří přijali Ducha Svatého. Podřídil souhlasu sjednocené jeruzalémské Církve své vlastní metody apoštolátu. Ale nikdy neuznal, že by jeho mimořádné povolání mělo nižší váhu než normální povolání ostatních apoštolů, ani že by jeho poznání Krista, zcela duchovní a obdržené milostí, bylo menší než znalosti, které měli o Ježíši Jeho první učedníci, ani že by musel obětovat své vlastní přesvědčení stanovisku vyšší autority apoštolů. "Když Petr přišel do Antiochie, přímo jsem mu odporoval, protože nebyl v právu".
Čím více bude Církev ovládnuta Duchem Svatým, tím více překoná každé napětí mezi právoplatně uznanou autoritou a duchovní svobodou. Musí se zavést syntéza tradice a inspirace. Petr a Pavel nemohou být oddělováni; a proto je Církev slaví ve stejný den. Opakujme s ní:
Raduj se, Petře Apoštole,
ty velký příteli Pána našeho, Krista.
Raduj se, milovaný Pavle,
hlasateli víry a všestranný učenče.
Proto, proste oba u Krista našeho Boha
za spásu našich duší.
(obřad nešpor)
Zdroj: L´an de grâce du Seigneur - Cerf 1988, str 275 (úryvek)
(Z Missive des douze Apôtres č. 305 - červen 2009
vybrala a přeložila ing. Lydie Čechová
Copyright © Listar.cz 2009
Publikování nebo šíření tohoto překladu nebo jeho části
je přípustné pouze za předpokladu, že jako zdroj
textu bude uveden web www.listar.cz)
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
_______________
RUBRIKY:
Náměty, připomínky
a sdělení čtenářů
Zpravodajství z křesťanského světa
