Vatikán nevydal nový seznam sedmi smrtelných hříchů

17. 3. 2008 Irena Sargánková

Mylné interpretace šířené v některých médiích.

Vatikán: Mnohé zdroje katolické církve vysvětlovaly v úterý, že "Vatikán nepublikoval nový seznam sedmi smrtelných hříchů". Některá média mylně interpretovala rozhovor s biskupem Gianfrancem Girottim, který byl publikován v deníku Osservatore Romano 9.3.2008.

Novinář Nicola Gori se biskupa ptal, jaké jsou podle něj nové hříchy. Biskup odpověděl: "Dnes existuje hříšné jednání v oblastech týkajících se individuálních i společenských práv. Jde především o oblast bioetiky, nemůžeme popřít, že dochází k porušování základních práv podstaty člověka při různých experimentech, genetických manipulacích, jejichž výsledky nemůžeme předvídat a mít je pod kontrolou." Jako další vyloženě společenskou oblast uvedl drogy, které oslabují psychiku a mysl člověka. Další oblastí je podle něj sociální a ekonomická nerovnost, kdy chudí se stávají stále chudšími a bohatí bohatnou, a to podporuje neudržitelnou sociální nespravedlnost. Další oblastí je ekologie, které se věnuje značná pozornost.

Co uvádí Katechismus katolické církve k termínu smrtelný hřích?

Spáchat smrtelný hřích znamená volit úmyslně, to je vědomě a dobrovolně, skutek, který je ve vážném protikladu k Božímu zákonu a k poslednímu cíli člověka. Smrtelný hřích v nás ničí lásku, bez níž je nemožná věčná blaženost. Když hříšník tohoto hříchu nelituje, odsuzuje se k věčné smrti (KKC 1784).

Aby hřích byl smrtelný, musí ho člověk spáchat s plným vědomím a s plným souhlasem. Při páchání smrtelného hříchu se předpokládá poznání hříšnosti skutku a vědomí, že skutek odporuje Božímu zákonu. Kromě toho se vyžaduje dostatečně svobodný souhlas, aby rozhodnutí bylo opravdu osobní. Zaviněná nevědomost a tvrdost srdce nezmenšuje dobrovolný ráz hříchu, ale naopak jej ještě zvětšuje (KKC1859).

Neřesti mohou být seřazeny souběžně s ctnostmi, jejichž jsou opakem, nebo mohou být spojeny s hlavními hříchy, které křesťanská zkušenost rozlišuje podle Jana Kassiána a svatého Řehoře Velikého. Nazývají se hlavní, protože plodí jiné hříchy, jiné neřesti. Jsou to: pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost, lenost nebo zahálčivost (KKC1866).

Zdroj: ZENIT

(Převzato ze zpravodajství TS ČBK ze dne 12. 3. 2008
Pro Listář vybral mh)

* * *

Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.