Tajný agent falšoval spisy o polském knězi

21. 2. 2008 Magdalena Sodomková

Toruň, Praha - Kdyby do těch spisů nahlédl někdo, kdo kněze K. z polské Toruně znal v době komunismu osobně, asi by se k němu ihned otočil zády. Podle dokumentů, které odkryla polská Mezidiecézní komise historiků, pět let donášel Státní bezpečnosti.

Jenže to, že ve svazcích figuruje pod krycím jménem Jan, duchovní nevěděl. Historikům se posléze podařilo vypátrat, že devatenáct podrobných zápisů je falešných. I agenti Sb (obdoba české StB) totiž museli plnit pětiletky.

"V 70. a 80. letech si v Toruni stanovili, že každý tajný musí během tří měsíců zlákat k udávání jednoho kněze. Nikdo se však nechytal. Policisté proto hledali způsob, jak plán splnit," vysvětlil listu Gazeta Wyborcza historik z Univerzity Mikoláše Koperníka Wojciech Polak.

A to byl právě případ Andrzeje G. Chtěl se zřejmě předvést před svými nadřízenými. Dostat pochvalu a možná i odměnu. Před Vánocemi roku 1977 proto založil nový arch a nadepsal jej "Jan".

Vyhlédl si mladého toruňského kněze od Svatého Jakuba, příznivce hnutí Solidarita, a jeho jménem pak v příštích pěti letech vpisoval do složky údaje o jeho blízkých.

V uplynulých dnech za svůj podvrh stanul u soudu. Hrozí mu několik let vězení.

Poláky však začalo tížit svědomí. Koho dalšího jsme odsoudili jako Jidáše? Kdo další se stal dodatečnou obětí komunistické zvůle? Případů, kdy média informovala o kněžích, kteří si podle spisů připíjeli s agenty Sb skleničkou, ne-li rovnou lahví brandy, se vynořilo v posttotalitní historii poměrně dost. Za některé z nich se církev zaručila, za jiné ne.

Toruňský kněz měl štěstí na důkazy. "Nedonášel. Byla to typická ukázka registrace jen kvůli statistice," potvrdil prokurátor Mieczyslaw Góra. Jeho slova stvrdil i grafologický rozbor písma.

V Toruni to navíc není první případ. Gdaňská pobočka Ústavu paměti národa například doložila, že falešný je i spis toruňského jezuity Wladyslawa Woloszyna. V roce 1983 jej založil agent Marek K. Aniž to jezuita tušil, ocitl se v kartotéce pod krycím jménem Myslitel.

"Pane faráři, nepotřebujete pytel cementu?" "Byl to první zdokumentovaný případ, který stvrdil soud, při němž se zjistilo, že něčí registrace stoprocentně nevypovídá o jeho minulosti," řekl tehdy listu Dziennik historik Ústavu paměti národa Antonin Dudek, který se však i nyní domnívá, že podobných případů je minimum. Naopak Polak je přesvědčen, že tajní narychlo sháněli černé duše poměrně rutinně. Podle něj se třeba přilepili na kněze, který zrovna opravoval kostel, a nabídli mu, že mu přivezou pytel cementu. Když s nimi prohodil pár slov o počasí nebo o filozofii, zaregistrovali ho.

"Jeden agent si například roku 1989 zapsal: Kněz o spolupráci ještě neví, ale budu pokračovat a získám ho pro Sb," uvedl Polak pro list Gazeta Wyborcza.

V Polsku jsou nyní nejhlasitější dvě skupiny s vyhraněnými názory. Jedni věří, že na spisech Státní bezpečnosti není špetka pravdy, druzí je berou jako Písmo svaté.

"Tyto extrémní názory v žádném případě jeden výrok soudu nezmění," řekl listu Dziennik historik Andrzej Friske.

(Převzato z monitoringu TS ČBK ze dne 8. 2. 2008
Pro Listář vybral mh)

* * *

Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.