Pozornost ke světu mlčení a ticha nikdy nerostla tak rychle

Ke dni Pro orantibus

28. 11. 2008 Josef Koláček

Sedm tisíc žen zvolilo kontemplativní život - Často jsou to vzdělané ženy, promované, odbornice. Jejich životní osudy se stávají knihami, filmy i dokumenty - Dnes sestry v klášterech užívají internet a telefon, vedou rozhovory bez mříží a v jejich klášterech roste počet novicek - těmito titulky upoutává pozornost čtenáře Corriere della Sera, hlavní italský deník, na článek o klausurních sestrách a bratřích.

Jedinečné svědectví nám ukazuje v těchto dnech SAT2000 v dokumentárních filmech "Kroky v mlčení". Ať je člověk před televizí nebo za mříží, u telefonu nebo na interentu, nakonec se vždy cítí jako dívka Holden, když na útěku z domova potká na hlavním nádraží v New Yorku dvě řeholnice: "No ne, to ještě existují klausurní mnišky?" Tak se ptala Helena a zakrátko se stala klariskou v Umbrii. Nejenže existují, rostou. Klesá počet kněží, klesá počet řeholníků i řeholnic, ale ony ne. Je to radikální volba, náročná, mlčení, modlitba, práce, "ničemu nedávat přednost před Kristem a to všechno navždy.

Každý den od 4.50 hod (trapistky vstávají ve 3.15), po kompletář ve 20.45, odloučené, aspoň tělesně od světa. A přesto je v Itálii 545 klášterů s klausurou a 7.000 žen zvolilo kontemplativní život, benediktinky, klarisky, dominkánky a trapistky. Mají desítky velmi navštěvovaných webových stránek a foresterií, příbytků pro hosty, kde bývají ti, kdo s nimi chtějí strávit několik dní. Podle posledních údajů vstoupilo do klausury 447 postulantek (to je první krok před noviciátem). Novicek je 268, před pěti léty jich bylo o 30 méně.

Svědectví často vypravují o vzdělaných ženách, promovaných a odbornicích, lektorkách a asistentkách, které jsou s to vysvětlit ti povolání dvěma verši básníka Montaleho "protože všechny obrazy nesou nápis: mnohem dál! - Mají smysl pro humor jako sestra Antonella z Bergama, abatyše kláštera dominikánek, jež se prezentuje na webové stránce jako "webmonaca", webová mniška, a odpovídá na spoustu e-mailů těm, kdo touží být vyslechnuti, touží po sdílení, modlitbě - a především nechtějí být souzeni"

Nelze mluvit o masívním růstu, říká vatikánský sekretář pro pomoc mniškám, který shromažďuje údaje a především pomáhá starým a nemocným řeholnicím. Nejsou to velké počty, ale dosvědčují udivující jev, aspoň na první pohled. Nikdy jako v těchto posledních letech, nevzrostla pozornost ke světu taciturnitas (mlčení, ticha) pravidla sv Benedikta, které se v VI. století stalo základním zákonem západního mnišství. Právě dnes, na památku Zasvěcení P. Marie v Jeruzalémě, si církev připomíná klausurní komunity Dnem pro Orantibus. Benedikt XVI. to vystihl krásně v nedělní proslovu před Anděl Páně slovy "vaše přítomnost v církvi a ve světě je nezbytná. Jste duchovní oázou".

Krátce "nepřicházejí k nám sklíčené mladé ženy, unavené životem, bez manžela nebo místa ve společnosti," vysvětluje sestra Giovanna, dominkánka a novicmistrová v klášteře "Santa Maria della Neve" v Pratovecchio nedaleko Arezza.

Jsou to angažované a vzdělané ženy, které si v určitém bodu své životní cesty uvědomí prázdnotu a objeví, že ji mohou zaplnit tím, že se zcela oddají Pánu. Nemají-li dokončena studia, vybídneme je, aby si je nejdříve dokončily. .. Nechtějí-li, pak se jich ptáme: nemrzí tě, že se zříkáš kariéry? Lidé žasnou, nechápou takovou volbu, vidí v tom útěk ze světa. Ale ve skutečnosti kontemplativní život nás staví do jeho středu. Koneckonců to nikdy nebyla móda, a právě proto nikdy nevyšel z módy. Jediný důvod, který odolává, je týž jako u sv. Pavla: pro mne žít je Kristus.

(Převzato z vysílání Radia Vaticana ze dne 21. 11. 2008
Pro Listář vybral mh)

* * *

Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.