Kosovští Albánci se vracejí ke křesťanským kořenům

18. 11. 2008 Daniel Raus

Kosovští Albánci se začínají hlásit ke svým křesťanským kořenům. O tom je článek na stránkách agentury Reuters, která popisuje, jak se stovky kosovských Albánců scházejí o nedělích k účasti na bohoslužbách v nedokončeném kostele z červených cihel ve městě Klina. Odvracejí se tak od většinového muslimského náboženství, které na tomto území před staletími zavedli osmanští Turci. Tito věřící jsou součástí katolicismu, který podle agentury Reuters v tomto nově vzniklém balkánském státě znovuožívá.

"Žili jsme dvojí život. V našich domovech jsme byli katolíci, na veřejnosti jsem ale byli dobří muslimové," říká Ismet Sopi. A dodává: "Nenazýváme to přestoupením k jinému náboženství. Je to jen kontinuita rodinné víry". Od doby, kdy se před pěti měsíci formálně stal římským katolíkem, dojíždí Sopi každou neděli 40 kilometrů z centrálního Kosova do Kliny, aby se zde účastnil ranní mše. Toto září bylo prvním muslimským svatým měsícem ramadánem, kdy žádný z 32 členů jeho rodiny nedržel půst. Většina etnických Albánců přestoupila k islámu nuceně v době, kdy Turci ovládali Balkán, a to především kvůli vysokým daním uvaleným na katolíky.

Po staletí si mnozí připomínali křesťanské kořeny a žili ve stavu, který sami nazývají "katolíci ve skrytu". Někteří z nich sto let poté, co Turci opustili balkánská území, vidí nyní šanci odhalit své pravé přesvědčení. "Padesát nebo šedesát procent obyvatelstva je citově svázáno s římskokatolickým náboženstvím. Je to kvůli postoji k tomu, v co naši předkové věřili," vysvětluje Muhamet Mala, profesor historie náboženství na univerzitě v Prištině. I když Sopiovi předci konvertovali k islámu již před staletími, jeho rodina stále dodržovala křesťanské zvyky. O velikonocích barvili vajíčka a vedle ramadánu slavili i Vánoce.

"Islám se na územích obývaných Albánci začal šířit ve větší míře v 15. století, kdy sem dorazili osmanští Turci. Většina obyvatel přijala islám z ekonomických důvodů," říká Jahja Drancolli, profesor náboženství prištinské univerzity. "V této době museli katolíci platit Turkům vysoké daně," dodal. Důvodem pro přestup prý byla také snaha získat lépe placená pracovní místa a lepší kariérní postup v muslimy ovládané společnosti. Kolem 90 procent kosovských Albánců jsou muslimové, k římským katolíkům se hlásí čtyři procenta obyvatelstva.

Toto území, kde se nachází i mnoho srbských ortodoxních kostelů a klášterů, kdysi dobyli Římané a později zde staletí vládli křesťanští Bulhaři a Srbové. Součástí osmanské říše se stalo v roce 1455. V katolických rodinách, žijících často ve vesnicích se silnou sociální strukturou, muži tehdy veřejně konvertovali, ale doma pokračovali v praktikování křesťanství. Jejich ženy a dcery se často držely staré víry, kterou předávaly svým dětem. Katoličtí kněží během návštěv těchto domácností sloužili mše a poskytovali těmto "kryptokatolíkům" svátosti.

Někteří skrytí katolíci, pro něž dokonce existovalo speciální označení "strakatí" či "dvojbarevní", se ke své víře začali veřejně hlásit již v 2. polovině 19. století, v době, kdy moc osmanské říše již slábla. Během nedávného kosovského konfliktu byly zničeny mnohé mešity i srbské ortodoxní kostely. Katolické svatostánky však destrukci unikly. V hlavním městě Kosova se na náměstí pojmenovaném po římskokatolické misionářce albánského původu, Matce Tereze, staví nová katolická katedrála, do níž se vejde 2000 věřících. Po dokončení to bude nejvyšší budova ve městě.

"Nikoho nevyzýváme, aby konvertoval. Lidé nás sami volají," říká Don Šan Zefi, generální vikář kosovské diecéze. "Jsou zde obyvatelé desítek vesnic, kteří nás kontaktovali," vysvětlil. Podle Zefiho proces návratu ke křesťanství začal již před desetiletími a v současnosti jsou to prý již tisíce lidí, kteří se chtějí znovu stát římskými katolíky. Islámská komunita ale takové konverze odsuzuje. Hlava kosovských muslimů, muftí Naim Ternava nesouhlasí se stavbou katedrály v centru Prištiny a dívá se s nedůvěrou na nové kostely vznikající po celém Kosovu. Podle něj je hloupost stavět kostel uprostřed třinácti muslimských vesnic.

Obyvatelé obce Kravoserija na jihu země mají vlastní kostelík od roku 2005. Beke Bytyči je jeden z pěti vesničanů, kteří k němu mají klíče. "Příští týden budu pokřtěn," říká poté, co se po otevření dřevěných dveří svatostánku pokřižoval. Ze 120 zdejších rodin se prý více než polovina účastní bohoslužeb, takže malý kostelík je vždy plný. "Můj táta udělal chybu, že mne nevychoval jako křesťana," říká jeho příbuzný, pětatřicetiletý obchodník Ferat Bytyči. "Nyní se věci změnily a já stejnou chybu neudělám," dodal na závěr článku agentury Reuters.

(Převzato z www.rozhlas.cz
Pro Listář vybral mh)

* * *

Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.