16. 6. 2008 Miloslav kardinál Vlk
Ing. Jan Kofroň, sekretář biskupského vikáře, přijal dne 12. 5.
2008 v kostele sv. Benedikta v Praze z rukou biskupa Mons. Václava Malého
kněžské svěcení sub conditione podle norem Svatého Stolce z r. 1992.
Na základě dispense, udělené Svatým Stolcem byl inkardinován do pražské
arcidiecéze.
V uplynulých dnech se po souhlasu Svatého otce Benedikta XVI. stalo jedinečnou událostí vysvěcení "sub conditione" (podmínečné svěcení) Ing. Jana Kofroně, který byl jako ženatý dne 18. 8. 1988 v podzemní církvi tajně vysvěcen na kněze a včleněn do řeckokatolické církve. Kněžské svěcení a služba ženatých mužů je v této církvi obvyklá. Tato svěcení pro tehdy státem zakázanou řeckokatolickou církev byla spíše formální (svěcení římskokatoličtí křesťané mnohdy neznali ritus ani řeč), což poněkud blokovalo možnou aktivitu v této církvi. K řešením celého komplexu věcí podzemní církve byla vydána Norma Kongregace pro nauku víry ze dne 5. 2. 1992.
Apoštolský stolec z určitých důvodů neměl o všech takovýchto svěceních jistotu, že jsou platná, a proto bylo nutno těm, kdo chtěli veřejně v nových podmínkách kněžskou službu zastávat, udělit svěcení "sub conditione", aby byla odstraněna tato pochybnost. Celibátní římští katolíci byli po svěcení "sub conditione" zařazeni do římského obřadu dle potřeby a dohody. Ženatí křesťané římského obřadu vysvěcení pro řeckokatolický obřad byli inkardinováni do této církve. Někteří tajně vysvěcení váhali s přijetím svěcení "sub conditione", protože ze svého pohledu považovali původní svěcení za jisté.
Když byl zvolen papež Benedikt XVI., obrátila se na něj svým dopisem zbylá malá skupinka těchto tajně vysvěcených kněží, kteří předtím odmítali svěcení "sub conditione", s ochotou toto svěcení přijmout a dát se k dispozici pro práci v té které církvi. Z této iniciativy zůstaly dvě nové možnosti.
Ing. Jan Kofroň se rozhodl přijmout svěcení "sub conditione". Měl jsem pak možnost vyjednat s Kongregací pro nauku víry privilegium, že mohl být (se souhlasem řeckokatolického exarchy biskupa Mons. Hučka) vysvěcen v latinském obřadu a včleněn do římskokatolické církve. Ženatý kněz v římskokatolické církvi! Může tak svou bohatou činnost pastorační, zvláště pro seniory, doprovodit i činností svátostnou. Ve výše zmíněných rozhovorech se totiž ukázalo, že tito lidé dělají dobrou práci v kategorii pastorace zvláště se seniory, handicapovanými apod., ale nemohou jim posloužit svátostně. A tak se podařilo po delším jednání tuto bariéru překonat. Jsem si jist, že by mohly následovat i další případy.
Dalším jednáním se podařilo trochu pohnout s drobným náhradním řešením - biritualismem, tzn., že např. ženatý řeckokatolický kněz dostane dovolení udělovat svátosti i v římském (latinském) ritu. V současnosti jsou však tato dovolení udělována pouze na dobu určitou, zpravidla jeden rok. Současná jednání naznačují, že někteří naši biritualisté by mohli získat své privilegium trvaleji a se širšími působnostmi. Je to vstřícné gesto ze strany římských kompetentních míst a jednání pokračuje. Pozitivně se hodnotí pastorační činnost, kterou tito biritualisté ve spolupráci s místními biskupy konají i pro římské katolíky. Jejich svátostná činnost však také vyžaduje svěcení "sub conditione", jinak je pokládána za dubie validum. Věřící jsou na to upozorňováni.
(Převzato z webu Arcibiskupství pražského ze dne 28.
5. 2008
Pro Listář vybral mh)
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
_______________
RUBRIKY:
Náměty, připomínky
a sdělení čtenářů
Zpravodajství z křesťanského světa