Části jednoho celku

8. 1. 2008 Alexander Meň

Rozmanitost, protiklad k samotné podstatě Kristovy Církve, mezi různými křesťanskými konfesemi - protestantskou, katolickou a ortodoxní - není trhlinou, rozporem, ale pouze projevem částí jednoho celku, který pomáhá pochopit jeho hloubku.

Bude tedy jednotné to, co se nám zdá nemožné sjednotit. Pramen, hluboký pramen duchovního života nebude sytit emoční prožitky pouze jednotlivce nebo malé skupinky jednotlivců, ale s přesahem osobního rámce se pro nás stane společenstevní silou, sociální silou, silou, která nám pomůže žít v tomto světě, nést v něm svou lidskou důstojnost a rozzářit v něm světlo, které jsme obdrželi, s tím větší silou, jakou se podílíme na božském světle. (...)

Myslím, že tento pluralismus, tato konfrontace různých pojetí tvoří důležitý předpoklad pro vitalitu křesťanství. Možná, že je křesťanství rozděleno do různých směrů řízením Boží prozřetelnosti, jinak by se bezpochyby stalo homogenním a nuceným. Bůh, který zná sklon lidských bytostí k intoleranci, je rozdělil, aby každý na svém místě, ve své zahradě přinášel své ovoce.

Přijde doba, kdy se tato sklizeň shromáždí na jednom velkém poli, které uchová to nejlepší z duchovní kultury člověka, a v nitru člověka obraz a podobu Boží.

(Otec Alexander Meň: Křesťanství jenom začíná, Paris, Cerf, 1996
Vyšlo v Théosis, bulletin Centre Emmaus, Montreal, v srpnu 2003)

(Z Missive des douze Apôtres, listopad 2007 - č. 287 vybrala a přeložila ing. Lydie Čechová
Copyright © Listar.cz 2000-2008
Publikování nebo šíření tohoto překladu nebo jeho části
je možné, pokud bude jako zdroj uveden web www.listar.cz)

* * *

Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.