Bez modlitby by loďka ekumenismu nikdy nevyplula z přístavu

Homílie Benedikta XVI., bazilika sv. Pavla za hradbami

28. 1. 2008 Česká sekce RV

Vatikán. Modlitbou nešpor za účasti zástupců křesťanských církví a jiných křesťanských společenství dnes večer Benedikt XVI. zakončil v bazilice sv. Pavla za hradbami Týden modliteb za jednotu křesťanů. Níže přinášíme plné znění promluvy:

Drazí bratři a sestry,

svátek Obrácení sv. Pavla nás znovu staví do přítomnosti tohoto velkého apoštola, kterého vyvolil Bůh, aby byl "svědkem přede všemi lidmi" (Sk 22, 15). Okamžik setkání se vzkříšeným Kristem na cestě do Damašku znamenal pro Šavla z Tarsu rozhodující obrat v jeho životě. Tehdy došlo k jeho úplné přeměně, k pravému a vlastnímu duchovnímu obrácení. Zapřisáhlý pronásledovatel Boží církve v jediné chvíli Božím zásahem oslepl, tápal v temnotách, ale v srdci už měl velké světlo, které ho postupně přivede k tomu, aby se stal nadšeným apoštolem evangelia. Vědomí, že pouze milost mohla způsobit podobné obrácení, Pavla nikdy neopustila. Poté co ze sebe už vydal to nejlepší, když se zasvětil neúnavnému hlásání evangelia, napsal v opakovaném nadšení: "Pracoval jsem do únavy daleko více než všichni ostatní. Vlastně ne já, ale Boží milost se mnou" (1 Kor 15, 10). Neúnavně a jakoby misijní dílo záviselo zcela na jeho úsilí, byl svatý Pavel vždycky prodchnut hlubokým přesvědčením, že všechna jeho síla pocházela z milosti Boha, který v něm působí.

Dnes večer nabývají apoštolova slova o vztahu mezi lidským úsilím a Boží milostí zcela zvláštního významu. Na závěr Týdne modliteb za jednotu křesťanů si ještě více uvědomujeme, jak je dílo opětovného nastolení jednoty, jež vyžaduje všechnu naši energii a námahu, stále nekonečně překonává naše možnosti. Spojení s Bohem a s našimi bratry a sestrami je dar, který přichází shůry, který vyvěrá ze společenství lásky Otce, Syna a Ducha svatého, a v tomto společenství roste a zdokonaluje se. Není v naší moci rozhodnout, kdy anebo jak se tato jednota plně uskuteční. Jen Bůh to bude moci učinit! Jako sv. Pavel také my znovu klademe svou naději a důvěru "v Boží milost, která je s námi". Drazí bratři a sestry, o to naléhavě prosí modlitba, kterou společně pozvedáme k Pánu, aby nás osvítil a podporoval v našem ustavičném hledání jednoty.

Tady nabývá svou plnou hodnotu Pavlova pobídka křesťanům v Soluni: "Bez přestání se modlete" (1 Sol 5, 17), jež byla zvolena za téma letošního Týdne modliteb. Apoštol tuto komunitu dobře zná, vznikla z jeho misionářské činnosti a skládá v ni velkou naději. Zná její zásluhy i slabosti. Mezi jejími členy totiž nechybějí taková jednání, postoje a debaty, jež vytvářejí napětí a konflikty, a Pavel zasahuje, aby pomohl komunitě kráčet v jednotě a pokoji. Na závěr listu dává s téměř otcovskou dobrotivostí celou řadu velmi konkrétních pobídek a nabádá křesťany, aby všem usnadňovali sdílení, aby podporovali slabé a byli trpěliví, aby nikomu neopláceli zlo zlem, aby usilovali vždy o dobro a aby byli vždycky radostní a ve všech životních podmínkách děkovali Bohu (srov. 1 Sol 5, 12-22). Do středu těchto exhortací staví imperativ "modlete se bez přestání". Ostatní pobídky by totiž ztratily sílu a důslednost, kdyby nebyly podpírány modlitbou. Jednota s Bohem a s druhými se buduje především skrze život modlitby, při neustálém hledání "Boží vůle v Kristu Ježíši vůči nám" (srov. (1 Sol 5,18).

Pozvání sv. Pavla Soluňanům je stále aktuální. Tváří v tvář slabostem a hříchům, které dosud brání plnému společenství křesťanů, si každá z těchto pobídek uchovala svou přiléhavost, ale platí zejména pro imperativ "modlete se bez přestání". Čím by se stalo ekumenické hnutí bez osobní nebo společné modlitby, aby "všichni byli jedno, jako Ty, Otče, jsi ve mně a já v Tobě" (Jan 17, 21)? Kde najít "dodatečný vzlet" víry, lásky a naděje, kterou má naše úsilí o jednotu obzvláště zapotřebí? Naše touha po jednotě by se neměla omezovat na občasné příležitosti, nýbrž měla by se stát integrující částí našeho života modlitby. Pouze muži a ženy formovaní Božím slovem a modlitbou se během různých dějinných období stali tvůrci smíření a jednoty. Je to pochod modlitby, který otevřel cestu ekumenickému hnutí, jak je dnes známe. Od poloviny 18. století se vynořovala různá hnutí duchovní obnovy, toužící přispět za pomoci modlitby k jednotě křesťanů. Skupiny katolíků vedené předními náboženskými osobnostmi se hned od počátku aktivně podílely na podobných iniciativách. Modlitbu za jednotu podporovali také moji ctihodní předchůdci, např. Lev XIII. již v roce 1895 doporučoval zavedení novény modliteb za jednotu křesťanů. Tato úsilí měla podle možností církve té doby uskutečňovat prosbu, kterou Ježíš pronesl ve Večeřadle: "aby všichni byli jedno" (Jan 17, 21). Ostatně neexistuje ryzí ekumenismus, který nesahá svými kořeny do modlitby.

Letos slavíme sté výročí "Oktávu za jednotu křesťanů", z něhož se pak stal "Týden modliteb za jednotu křesťanů. Před sto roky O. Paul Wattson, v té době ještě episkopální pastor, vymyslel oktáv modliteb za jednotu, který byl po prvé slaven v Graymoor (New York) od 18.-25. ledna 1908. Dnes večer s velkou radostí zdravím generálního ministra a mezinárodní delegaci františkánských bratří a sester Atonementu, kongregace, kterou založil O. Paul Wattson a která je šiřitelkou jeho duchovního dědictví. V třicátých letech minulého století zaznamenal oktáv modliteb důležité úpravy, především z podnětu Abbé Paul Couturiera z Lyonu, také velkého podporovatele duchovního ekumenismu. Jeho výzva "modlit se za jednotu církve, jak ji chce Kristus a prostředky jaké On chce", dovolila křesťanům všech tradic sjednotit se v jediné modlitbě za jednotu. Vzdávejme díky Bohu za velké hnutí modlitby, jež doprovází a nese věřící v Krista v jejich úsilí o jednotu. Loďka ekumenismu by nikdy nevyplula z přístavu, kdyby nebyla poháněna tímto mohutným proudem modlitby a vanutím Ducha svatého.

Spolu s Týdnem modliteb mnoho řeholních a mnišských komunit zvalo a pomáhalo svým členům "ustavičně se modlit" za jednotu křesťanů. Vzpomeňme při této příležitosti zvláště na život a svědectví sestry Marie Gabriely od Jednoty (1914-1936) sestry trapistky z kláštera v Grottaferratě (nyní Vitorchiano). Když její představená, povzbuzovaná Abbé Paul Couturierem vyzvala spolusestry, aby se modlily a obětovaly za jednotu křesťanů, sestra Marie Gabriela se okamžitě cítila oslovena a neváhala zasvětit svůj mladý život této velké věci. Právě na dnešek připadá 25. výročí jejího blahořečení mým předchůdcem papežem Janem Pavlem II. Stalo se tak v této basilice 25. ledna 1983 během slavnosti zakončení Týdne modliteb za jednotu a Boží Služebník ve své homilii zdůraznil tři prvky, na nichž se zakládá hledání jednoty: obrácení, kříž a modlitba. Tyto tři prvky byly základem života a svědectví sestry Marie Gabriely. Ekumenismus dnes stejně jako včera velmi potřebuje ,,velký neviditelný klášter", o němž hovoříval Abbé Paul Couturier, rozsáhlou komunitu křesťanů všech tradic, kteří se bez povyku modlí a obětují svůj život za uskutečnění jednoty.

Kromě toho už po čtyřicet let dostávají křesťanská společenství na celém světě meditace a modlitby pro Týden modliteb, připravované společně Komisí "Víra a řád" a Ekumenickou radou církví a Papežskou radou pro podporu jednoty křesťanů. Tato blahodárná spolupráce umožnila rozšířit rozsáhlý okruh modlitby a náležitěji připravit její obsah. Dnes večer srdečně zdravím Reverenda Dr. Samuela Kobiu, generálního sekretáře Ekumenické rady církví. Jsem rád, že jsou přítomni členové "Smíšené pracovní skupiny", jež s láskou zdravím. Tato smíšená skupina je nástroj spolupráce mezi katolickou církví a Ekumenickou radou církví a církevních společenství, která mají zde v Římě své zástupce. Vaše účast na této modlitbě je hmatatelným výrazem svazků, které nás spojují s Ježíšem Kristem "Protože, kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich ( Mt 18, 20)

V této historické bazilice bude 28. června zahájen rok zasvěcený svědectví a učení apoštola Pavla. Kéž nám jeho neúnavná horlivost při budování Kristova Těla v jednotě pomáhá bez přestání se modlit za plnou jednotu všech křesťanů!

Amen!

Přeložil Josef Koláček

(Převzato z vysílání Radia Vaticana ze dne 25. 1. 2008
Pro Listář vybral mh)

* * *

Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.