Většina muslimů si přeje zavedení šaríji

11. 6. 2007 Jan Fingerland

Moderátor (Petr Hartman):

O jednom zajímavém průzkumu veřejného mínění ve čtyřech významných muslimských státech informuje Jan Fingerland.

Redaktor (Jan Fingerland):

Představuje Al-Kaida mínění všech muslimů? Zcela určitě ne, protože sama tato organizace bojuje proti mnoha ostatním muslimům. Nejen šíitům, ale také mnoha sunnitům, které obvykle označujeme jako umírněné. Přesto mnozí odborníci soudí, že myšlenky Al-Kaidy v sunitském světě rezonují. Hnutí založené a vedené Usámou bin Ládinem prosazuje založení celosvětového islámského státu, v němž by jediným zdrojem práva byla šaríja, islámské náboženské právo. Al-Kaida také věří, že smyslem současných dějin je boj proti křesťanským Spojeným státům a jejich spojencům, kteří ovládají svět a chtějí zničit islám jako představitele dobra. Toto předsvědčení s Al-Kaidou sdílí podle nového průzkumu podstatná část muslimů.

V těchto dnech byla zveřejněna závěrečná zpráva organizace Word Public Opinion o průzkumu, který probíhal už od konce loňského roku a týkal se řady politických a náboženských otázek. Tazatelé se ptali respondentů ve čtyřech muslimských zemích. Konkrétně Egyptě, Pákistánu, Indonésii a Maroku. Šlo tedy o dvě arabské a dvě nearabské země. Vesměs čistě nebo převážně sunitské, které jsou rozloženy na pásu táhnoucím se ze západního okraje severní Afriky, přes její severovýchodní egyptský cíp, dále do jižní Asie, kde leží Pákistán až nakonec na asijský jihovýchod, kde se nachází vůbec nejlidnatější muslimské země, tedy Indonésie. Jde tedy o země, které jsou od sebe vzdáleny tisíce kilometrů a patří mezi nejvýznamnější muslimské země vůbec.

Odpovědi tázaných občanů v mnoha ohledech naplnily pesimistické obavy. Jejich názory totiž jsou velmi blízké mínění organizace Al-Kaida, která je jinak považována za extrémní hnutí pohybující se na okraji politického islámu. Většina dotázaných totiž požaduje, aby v jejich zemích byla zavedena šaríja, tedy islámské náboženské právo a sní o obnovení chalifátu, tedy jednotného státu všech muslimů, tak jak tomu bylo na počátku islámu během vlády prvních chalífů. Většina dotázaných se také shodla na tom, že je žádoucí udržet západní kulturní vně vlastních zemí, přičemž nejvíce jsou o tom přesvědčeni v Egyptě.

Nepříliš nadějný je také jejich názor na Spojené státy, jako vedoucí mocnost Západu. Spojené státy podle drtivé většiny dotázaných ovládají na světě vše anebo téměř vše. Převažujícím názorem je, že aktivity USA v oblasti, kde žijí muslimové, jsou motivovány nenávistí vůči jejich vlastnímu náboženství a snahou Američanů zničit islám. Dotázaní nemají jednoznačné mínění o Al-Kaidě, nesouhlasí s násilím páchaným proti civilistům v Evropě a USA. Zároveň se ovšem nedomnívají, že to byla Al-Kaida, kdo stojí za 11. zářím a za viníka označují samu Ameriku případně Izrael anebo uvádějí, že pachatel útoku na newyorská dvojčata jim není znám. Dotázaní také obvykle souhlasí s cíli Al-Kaidy jako je zavedení šaríji jako státního práva a téměř 40 procent z nich souhlasí s názorem Al-Kaidy na Američany a nemalá část souhlasí s používáním sebevražedných útoků, což se týká hlavně obyvatel Egypta. Tolik tedy špatné zprávy.

Autoři průzkumu pesimistické vidění zprávy mírní. Snaží se upozornit na hlouběji uložený význam odpovědí a tvrdí, že ve skutečnosti jsou názory dotázaných muslimů mnohem blíže našemu mínění, než se to jeví na první pohled. Tvrdí například, že i když dotázaní dávají jednoznačně přednost právu šaríja před demokracií, ve skutečnosti nemají o demokracii tak špatné mínění, jak by se mohlo zdát. Požadují pouze, aby demokratické struktury fungovaly v rámci hodnot, které oni sami považují za důležité. V takovém případě je naopak demokracie jednoznačně nejpopulárnějším zřízením. Současní muslimové jsou dokonce odpůrci jakékoli diktatury, byť by byla v islámském rouchu a dávají přednost jakési fúzi islámu s demokracií.

Příliš horké to údajně není ani s jejich oddaností náboženskému právu. Podle autorů průzkumů si obyvatelé muslimských zemí nepřejí znovu zavádět nebo udržovat zvyky jako je sekání rukou zlodějům. Ale pod slovem šaríja si prý představují dodržování pěti sloupů muslimské víry. Tedy modlitbu, víru v jediného boha, pouť do Mekky, dávání almužen a půst během Ramadánu. To je ovšem poněkud v rozporu se samotným výzkumem, protože respondenti se nehlásili jen k uplatňování šaríji, ale přísnému uplatnění šaríji. Verbální podpora zavádění náboženského práva podle autorů průzkumu pramení z toho, že jsou zklamáni politikou ve vlastních zemích, zejména korupcí a neschopností vlád. V kontextu tradiční muslimské společnosti pak platí automatismus, že východiskem je každé řešení, které je autenticky islámské.

Správná interpretace jakéhokoli průzkumu je vždy mnohem těžší než průzkum sám. V případě výzkumu, který provedla organizace World Public Opinion, je ovšem mnohem těžší. Mnohdy se totiž tyto průzkumy provádějí v rámci odlišné kultury, v níž slova nemají stejný význam jako na Západě. Co je terorismu, mravnost, pořádek nebo stát, na tom se často neshodneme ani v Evropě.

(Převzato z vysílání ČRo6 ze dne 7. 5. 2007
Pro Listář vybral dk)

* * *

Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.