Starý svědek

Podpis prohlášení o vzájemném uznání křtu v Německu

3. 5. 2007 (ekd)

Jedna zvláštní kamenná křtitelnice se v Magdeburgském dómě stala svědkem vzájemného uznávání křtů v rámci Spolkové republiky Německo. Křtitelnice je starší než rozdělení křesťanství. Tato kamenná křtitelnice v Magdeburgském dómě představuje zvláštní symbolickou sílu, vysvětluje předseda Rady EKD (Evangelické církve v Německu) na úvod bohoslužby: "Ještě před rozkolem mezi východním a západním křesťanstvím a dlouho před vznikem reformace v 16. století sloužila tato křtitelnice k jednomu křtu, který vyznáváme a k němuž se hlásíme."

Pravděpodobně je v Německu jedinou dochovanou kamennou křtitelnicí z časů před rozdělením západní a východní církve v roce 1054, která byla a je nepřetržitě používána. Mísa a podstavec byly zhotoveny každý zvlášť nezávisle na sobě z červeného porfyru. V antice sloužily jako součásti vzácné profánní římské kašny. Materiál pochází z kamenolomu v porfyrových skalách v Egyptě.

Její přeměna na křtitelnici se odehrála pravděpodobně v Itálii. V 10. století ji nechal císař Ota I. (912-973) dopravit do svého dómu v Magdeburgu. Hmotnost kamenné křtitelnice se odhaduje okolo jedné tuny.

Roku 1567 byl do svého pastorského úřadu slavnostně uveden první evangelický dómský kazatel, zatímco tato křtitelnice již přes tisíc let slouží křesťanskému křtu. Během bohoslužby u příležitosti Světových dnů mládeže v roce 2005 byli v evangelickém dómu magdeburgským katolickým biskupem Gerhardem Feigem pokřtěni mladí lidé. Kostel založený císařem Otou a shořelý v roce 1207 se nacházel pravděpodobně v obvodu dnešního dómu. Magdeburgský dóm postavený v letech 1209-1520 je tak prvním gotickým biskupským chrámem na německé půdě.

Kolem křtitelnice se (v neděli 29. dubna 2007, pozn. red.) shromáždili k bohoslužbě u příležitosti vzájemného uznávání křtů a návaznému podpisu tohoto vzájemného uznávání vedoucí představitelé Etiopské ortodoxní církve, pracovního sdružení anglikánských episkopálních společenství v Německu, Evangelické starorefomační církve v Dolním Sasku, Evangelického bratrského jednotného společenství, Evangelické církve v Německu, Evangelicko-metodistické církve, katolického biskupství Starokatolíků v Německu, Pravoslavné církve v Německu, Římskokatolické církve (Německé biskupská konference) a samostatné Evangelicko-luteránské církve. Zástupci církví, kteří tradici křtů dětí odmítají a proto vzájemné uznání křtů podepsat nemohli, se přesto bohoslužby zúčastnili.

Vzájemné uznávání křtů zní:

Ježíš Kristus je naší spásou. Skrze něj překonal Bůh vzdálenost hříšníků od Boha (Řím 5, 10) aby nás učinil Božími syny a dcerami. Jako účast na tajemství Kristovy smrti a vzkříšení znamená křest nové narození v Ježíši Kristu. Kdo tuto svátost přijímá a víru v Boží lásku uznává, bude s Kristem a současně s jeho lidem všech časů a míst sjednocen. Jako znamení jednoty jsou všichni křesťané křtem spojeni s Ježíšem Kristem, základem této jednoty. Přes rozdíly v chápání Církve vzájemně existuje základní souhlas ohledně křtu.

Proto uznáváme každý křest provedený podle příkazu Ježíše ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého znamením ponoření do vody, popřípadě přelitím vodou a těšíme se z každého pokřtěného člověka. Toto vzájemné uznávání křtů je vyjádřením svazku jednoty založené v Ježíši Kristu (Ef 4,4-6). Takto provedený křest je jedinečný a neopakovatelný. Hlásíme se k dokumentu z Limy: Náš jeden křest v Kristu je "výzvou církvím k překonání jejich rozdělení a manifestací jejich viditelného společenství."

(Převzato z www.ekd.de
Pro Listář vybral mh
Přeložil ing. Igor Kyselka

Copyright © Listar.cz 2000-2007
Publikování nebo šíření tohoto překladu nebo jeho části
je možné v případě, že bude jako zdroj překladu uveden web www.listar.cz)

* * *

Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.