25. 7. 2007 Jean Valentin
Když Josef a Marie přivedli Ježíše do jeruzalémského chrámu, aby vzdali oběť předepsanou Mojžíšovým zákonem, potkali starce Simeona, který vzal Dítě do náručí a vzdal díky Bohu, potom oznámil Marii, jaký bude Ježíšův osud a řekl jí, že také ona pozná utrpení (Lk 2,22-35).
Ve východní církvi se vypráví o tomto starci zvláštní příběh. Už v pokročilém věku měl být jedním z židovských učenců, které egyptský král Ptolemaios II. pověřil kdysi překladem svatých písem Starého Zákona do řečtiny. To se stalo... v polovině 3. století před Kristem! Protože váhal, ba dokonce pochyboval v místě, kdy překládal Izaiáše 7,14, který prorokuje, že se Mesiáš narodí z panny, zasáhl anděl a oznámil mu, aby se neobával přeložit doslova slovo "panna", a zůstane naživu do té doby, až uvidí, jak se všechno splní. A tak až ve věku více než 300 let konečně mohl chválit Boha za to, že přišel Spasitel, a vzdát díky, že konečně jeho (příliš) dlouhý život došel ke svému konci.
Zvláštní příběh, ale není bez hlubokého teologického obsahu. Nesmějme se neuvěřitelnému věku, který mu přisuzuje tradice (měl zemřít ve 360 letech!). To, co si můžeme pro sebe vzít při čtení sv. Lukáše, a co zachovávají liturgické texty svátku Setkání Páně, to je část svědectví. V této chvíli se setkává stará smlouva v podobě velmi starého muže, toužícího po svém konci, s předmětem svého očekávání. Kristus přišel naplnit zákon. Vydává svědectví také Marii, která v ústraní a utrpení bude svého Syna doprovázet na jeho pouti pozemské i další.
Simeon není nějaký osamělý stařec: představuje očekávání všech lidí, naději generací, které žily od doby, co Bůh začal mluvit... a být překládán. A jestliže on je překladatel Sedmdesáti, jeden z prvních lidí, kteří se podíleli na začátku Božího poselství všem lidem, s obdivem sleduje Toho, kdo bude pokračovat v díle tím, že pošle apoštoly kázat všemu stvoření, který ve své osobě uskuteční poslání svěřené vyvolenému národu. Skutečně, citujme ještě jednou Izaiáše: Ze Sionu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma (Iz 2,3).
Neztrácejme ze zřetele úctu, kterou Církev má ke zbožnému "zbytku Izraele", který očekával Mesiáše a už začal ohlašovat národům, že přijde, a protože jméno Simeon znamená "ten, kdo naslouchá", umějme také naslouchat příslibům Božím a s důvěrou očekávat jejich splnění!
(Z Missive č. 268 - únor 2006 vybrala a přeložila
ing. Lydie Čechová
Copyright © Listar.cz 2000-2007
Publikování nebo šíření tohoto článku nebo jeho části
je možné, pokud bude jako zdroj uveden web www.listar.cz)
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
_______________
RUBRIKY:
Náměty, připomínky
a sdělení čtenářů
Zpravodajství z křesťanského světa