Latinský obřad je poklad, 
  který by neměl ležet ladem

22. 5. 2007  (job)


 

Aparecida. "Svatý otec má v úmyslu rozšířit na celou latinskou církev možnost sloužit Mši svatou a svátosti podle liturgických knih schválených bl. Janem XXIII. v roce 1962." Kardinál Dario Castrillon Hoyos, který předsedá vatikánské Komisi Ecclesia Dei, o tom referoval ve středu 16. května na Konferenci latinskoamerických biskupů v Aparecidě. Zdůraznil přitom, že motivací není rozhodně návrat do doby před liturgickou reformou, tj. před rok 1970. Jak řekl, důvody, které k tomu Papeže vedou jsou pastorační, totiž chce "dát církvi k dispozici všechny poklady latinské liturgie, které po staletí živily duchovní život mnoha generací katolíků. "Svatý otec odpovídá na "nový a probouzející se zájem" o tuto liturgii. Proto "tak jak to chtěla první kardinálská komise v roce 1986" si přeje zjednodušit přístup k této liturgii a učinit z ní "zvláštní formu jediného římského ritu," řekl kard. Hoyos. Uvedl také, že na základě přání Svatého otce má získat nový statut Komise Ecclesia Dei, aby působila jako zvláštní orgán Svatého Stolce s cílem uchovávat a pečovat o hodnotu tradiční latinské liturgie.

Komisi ustanovil roku 1988 Jan Pavel II. a doposud měla na starosti tradicionalisty, kteří zůstali v plném společenství s církví, a úsilí o smíření s Bratrstvem sv. Pia X. Také kard. Ratzinger byl po řadu let členem této komise. "Bezpochyby nejdůležitější věcí, která se týká celé církve, je usilovat o skončení schismatického jednání a obnova plného společenství, bez dvojznačností," uvedl kard. Hoyos. Pokud jde o tradiční latinskou mši, upozornil také, že nebyla nikdy zrušena, naopak zůstává pokladem církve.

Dobrá zkušenost je také se společnostmi řeholního nebo apoštolského života nedávno schválenými Svatým stolcem, které celebrují právě tuto liturgii, vysvětloval kard. Hoyos. Mezi nejnovějšími jmenoval Institut sv. Filipa Neriho v Berlíně působící také v Trevírské diecézi, Institut Dobrého Pastýře v Bordeaux, který sdružuje kněze seminaristy a věřící, z nichž někteří přestoupili z Kněžského bratrstva sv. Pia X. a v současné době se jedná o schválení kontemplativní komunity Oáza Ježíše Kněze v Barceloně.

Pokud jde o Latinskou Ameriku kard. Hoyos připomněl také nedávný návrat (před pěti lety) celé dříve lefévristické diecéze Campos, která přináší dobré plody. Některé brazilské diecéze se obracejí na tuto apoštolskou administraturu, aby jim vysílala své kněze pro pastoraci tradičních katolíků v místních farnostech. Právě pokojná koexistence obou forem římského ritu v Campos byla pro Svatého otce inspirativní "Doufáme, že tento vzor přinese dobré plody také na jiných místech církve... a doufáme také , že tento způsob soužití přitáhne i ty tradicionalisty, kteří jsou dosud vzdálení", řekl kard. Hoyos.

Podle údajů Komise Ecclesia Dei patří do společenství tradičního obřadu 300 kněží, 79 řeholníků, 300 řeholnic, 200 seminaristů a několik set tisíc věřících. Jejich počet, zejména mezi mladými lidmi narůstá ve Francii, ve Spojených Státech, v Brazílii, Itálii, Skandinávii, Austrálii a v Číně. Při návratu diecéze Campos přešlo 50 kněží, dalších asi 50 seminaristů, 100 řeholnic a 25 tisíc věřících. To jsou tedy údaje o komunitách v plném společenství s katolickou církví.

Pokud jde o lefebvristy, jejich společenství tvoří 4 biskupové, vysvěcení mons. Marcelem Lefebvrem, 500 kněží a 600 tisíc věřících. K tomu je nutno připočít řadu kontemplativních klášterů, mužská i ženská řeholní společenství, semináře a sdružení různého druhu. Zastoupeni jsou v 26 zemích.

 

(Převzato ze zpráv Radia Vaticana ze dne 19. 5. 2007
Pro Listář vybral mh)

 

 *          *          *

 

Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete. 

 

J. Köhler: Sv. Cyril a Metoděj

INFORMOVAT O NOVINKÁCH

_______________ 

RUBRIKY:

Úvodní strana

Náměty, připomínky
a sdělení čtenářů

Zpravodajství z křesťanského světa

Ekumenismus

SGAD-ŽD a MOCHES

MSK

Pozvánky

Moravská mša

Sv. Cyril a Metoděj a jejich doba

Duchovní život

Ikony

Osobnosti

K zamyšlení

Současná Morava

Rodinná kronika

Poezie

Humor

Různé

Kontakt na redakci