Ministerští a církevní historici si "posvítí" na spolupráci církevních hodnostářů s StB
2. 2. 2007 Jiří Reichl
(Stanovisko kard. Vlka k tomuto článku najdete zde.
Pozn. mh)
PRAHA V katolické církvi působí i nadále desítky hodnostářů, kteří byli vedeni jako spolupracovníci komunistické tajné bezpečnosti. Kardinál Miloslav Vlk proto přichází s projektem Otevřená minulost. Navrhl zřídit komisi, která by měla zjistit, kteří kněží a proč na spolupráci s StB přistupovali.
Kardinál se proto včera sešel s ministrem vnitra Ivanem Langrem a ředitelem archivů ministerstva Pavlem Žáčkem. V komisi by měli zasednout pracovníci archivů ministerstva vnitra a také církevní badatelé.
"Skupina se bude věnovat vztahu StB a církve. Myslím, že je nutné spojit síly, protože tu máme masu materiálů a potřebujeme znát církevní historii, pohled na jednotlivé osoby, které v církvi působily. Je to důležité pro pochopení kontextu získávání spolupracovníků StB. Církevní badatelé nám mohou pomoci zjistit, kde ten člověk působil, jaký byl jeho vztah k farníkům a podobně," řekl Žáček.
"Ne každý měl dar se stát tak říkajíc hrdinou a mnozí z nich podepsali spolupráci. Jenže metody StB byly velmi tvrdé, a proto je nyní potřeba objektivně posoudit okolnosti, za jakých byli ke spolupráci získáváni, případně jestli svou prací někomu ublížili a podobně. Proto vítám vznik této skupiny," prohlásil kardinál Vlk.
"Je to výborná věc. Jenom je škoda, že k tomu nedošlo dřív, zřejmě k tomuto úspěchu pomohl až mediální tlak," řekla badatelka a bývalá disidentka Marie Rút Křížková, která se spolupracovníky StB v kněžských řadách léta zabývá.
Kardinál přišel se svým návrhem jen krátce poté, co podobná komise vznikla v Polsku. Začala pracovat po skandálu kolem Stanislawa Wielguse. Ten se začátkem ledna vzdal postu varšavského arcibiskupa právě kvůli spolupráci s komunistickou tajnou policií. Komisi už požádalo 133 polských biskupů, aby je seznámila s obsahem složek, které o nich tajná policie vedla.
Kardinál Miloslav Vlk přijel do archivu v pražských Kobylisích krátce před desátou hodinou dopoledne. Spolu s Pavlem Žáčkem a Ivanem Langrem se prošel mezi kilometry materiálů, které shromažďovala StB. "Jako bývalý archivář mám z toho množství dokumentů radost, i když vím, že řada materiálů byla skartována," řekl Vlk.
V archivu měl připraveno několik spisů - tzv. typových materiálů. Byl mezi nimi i vyšetřovací spis k akci s názvem "K". Ta v roce 1950 po vykonstruovaném procesu vedla k likvidaci klášterů a mužských řádů v tehdejším Československu. "To byla známá akce, která začala 14. dubna 1950," komentoval to Vlk.
Nejvíce ho zaujaly fotografie ze sledování jeho a také kardinála Františka Tomáška. "Pracoval jsem tehdy v Československé obchodní bance na Příkopech, a jak je z fotografií vidět, tak mě sledovali mezi bytem v Rybné a pracovištěm. Zajímavé je, že jsem si toho tehdy vůbec nevšiml, i když jsem několikrát lidi, kteří nás sledovali, viděl," řekl Vlk.
Od badatele Petra Blažka dostal kardinál kopii hlášení tajné bezpečnosti, které získala z odposlechů z bytu Magdaleny Švarcové. "Skupinka umývačů oken (v níž byl i Vlk - pozn. red.), kteří tam byli nahnáni z úklidové firmy, měla vyrývat diamantem křížky do oken, nosit tam svěcenou vodu a celý den se modlit," parafrázoval obsah dokumentu Blažek. "S tou svěcenou vodou na tom něco je, nosili jsme ji tam trochu z hecu, abychom si tu nudu zpestřili," uvedl kardinál Vlk.
(Převzato z monitoringu TS ČBK ze dne 1. 2. 2007
Pro Listář vybral mh)
Související články:
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
_______________
RUBRIKY:
Náměty, připomínky
a sdělení čtenářů
Zpravodajství z křesťanského světa