2. 10. 2006 Zdeňka Rybová
Slogan "Žiješ, protože tě rodiče chtěli", který doprovází pomalu již končící kampaň Hnutí Pro život ČR, vzbudil značný ohlas. Akce byla spuštěna v prvních květnových dnech na frekventovaných místech naší republiky - ve velkých městech (v Brně, v Praze a Ostravě) a na dopravní tepně D1 formou billboardů, bigboardů a velkých reklamních ploch využívajících štíty vysokých činžovních domů. S motivem kampaně (http://www.svobodavolby.cz/billboardy.pdf) bylo možné se setkat také v tištěných médiích - a to jak v magazínech typu Týden nebo kontroverzních periodicích pro mládež s názvem Dívka, Bravo apod. Podařilo se téměř zázrakem natočit s mladými herci známého brněnského divadla a pružnou agenturou, které jsme za mnohé vděčni, také rozhlasový spot, který odvysílala v průběhu dvou měsíců řada regionálních stanic tak, aby pokryla většinu republiky.
Ohlas na kampaň byl podle našeho soudu výborný. Nebyl totiž nijak bouřlivý (ve smyslu negativních, odsuzujících reakcí) a ani nijak viditelně masivní. Rádi bychom, aby se v médiích o problematice umělých potratů vždy mluvilo, a tak i v tomto případě bychom zajisté uvítali větší diskusi, nicméně ze zkušenosti víme, že (co do kvantity) větší debata zpravidla přinese jako nevyhnutelný důsledek propagaci antikoncepce (a odsouzení legislativních změn), proto jsme se tím příliš netrápili.
Zpracování kritickým okem celostátních médií bylo také poněkud zázračné. Redaktorky (protože to byly téměř vždy ženy) nejprve v telefonických dotazech vyjadřovaly údiv a někdy přímo zděšení nad motivem, který billboardy zobrazují, ale po vyslechnutí záměru HPŽ ČR dovedly zpracovat text do tištěného média na kvalitní úrovni, který byl relativně vyvážený a objektivní. Na tento nesmírně pozitivní aspekt jsme snad ani nebyli připraveni. Naopak - ze sponzorských darů na kampaň jsme měli odloženy částky na výlohy soudů a pokuty.
Odezvu na kampaň jsme kromě vlastních telefonů a e-mailových adres sledovali také prostřednictvím veřejné debaty na webových stránkách, které kampaň provázejí (http://www.svobodavolby.cz). Dnes se diskuse nachází již v pokročilém stadiu a je možná těžké se v ní efektivně orientovat, nicméně na začátku vykazovala zajímavé konotace vůči stavu naší společnosti. Když se tam např. nějaký mladý, náctiletý člověk odvážil ve zdravé a přirozené euforii člověka pro všechno dobré napsat, že nevěděl dosud, jaké zlo představují umělé potraty a je rozhodnut nikdy nic takového neudělat, ozvala se osoba nejméně o generaci starší, která ho uzemnila tvrzením, že nic o životě neví a že je život člověka velmi těžký a ve výsledku vlastně trvalým kompromisem od čistého a dobrého k ušmudlanému a špatnému. Bylo to vždy cítit velkou depresí, která asi v duších řady třicetiletých, ale i padesátiletých lidí vládne...
Nikoliv ojediněle, a nikoliv pouze na diskusi kolem kampaně HPŽ ČR, zůstává i na uvedené webové adrese ve vzduchu viset otázka: od kdy je člověk člověkem a proč do 12. týdne můžeme v naší zemi provést potrat na žádost (a zdá se, že nezabíjíme člověka, nezabíjíme plnohodnotnou lidskou bytost), zatímco o den výše již potrat není možný, protože - zdá se - zázrakem vzniká člověk... Nad tím si lámou hlavu dospívající čtenáři internetových stránek a je dobře, že si k tomu našli svůj prostor, dimenzi pro argumentaci. Řada z nich dochází k podivuhodným závěrům, které stojí za přečtení, máte-li pár desítek minut volného času. Je to zajisté přesně to klíčové, čeho jsme kampaní chtěli dosáhnout - aby si mladí lidé udělali čas přemýšlet o záležitosti, která smrtelně pohltí sedmdesát počatých dětí denně, nad jejichž životy si tuto otázku neklade nikdo z přímo zúčastněných.
Rada pro reklamu se nám ozvala s tím, že si na provedení motivů stěžovalo 12 (!) lidí, a vyžádala si naše stanovisko. Rádi jsme je poskytli.
Dostalo se nám odpovědi, ve které je uvedeno, že rada považuje kampaň za neetickou. Zdůvodnila to několika argumenty, mimo jiné tím, že kampaň vyvolává pocity viny u žen, které podstoupily potrat, a že je užití vizuálu údajně vytrženo z kontextu. Respektujeme stanovisko Rady pro reklamu, ale nemůžeme se s ním ztotožnit. Nicméně jsme byli rádi, že i odborníci na mediální prezentaci v jedné části svého vyjádření uznali, že na oněch vizuálech je zobrazena část LIDSKÉHO těla. Dovolili jsme si ve dvou dopisech Radě pro reklamu sdělit i to, že prostřednictvím billboardů a inzerce v řadě periodik zaznamenaly motivy bez negativních ohlasů statisíce lidí, ve kterých byla znovu probuzena otázka po odpovědnosti sexuálního chování a respektu vůči lidské bytosti od početí. Tento výsledek považujeme za jeden ze zásadních argumentů, který nás opravňuje hodnotit osvětovou a informační kampaň jako úspěšnou. Jako u jakékoli jiné mediální komunikace, nelze ani v případě této kampaně vyloučit případnou nepřiměřeně vyhraněnou či přecitlivělou reakci jednotlivců, která bývá vyvolána spíše osobním vnitřním traumatem než vlastním obsahem vizuálu. Právě s ohledem na tuto předpokládanou skupinu byla kampaň pečlivě navrhována. Byli jsme překvapeni tím, že negativní reakce veřejnosti nám byly adresovány v minimálním počtu.
Neméně podivuhodně krásným výsledkem kampaně je i to, že nám řada provozovatelů velkých reklamních ploch nabídla nyní na období dalších několika týdnů pronájem plochy pro zobrazení motivu zdarma a totéž se povedlo též ve velké síti regionálních novin. Že by se opravdu s lidmi tímto způsobem dělo něco zázračného? Zřejmě ano, a díky Bohu za to! Když to půjde, rádi do takového projektu půjdeme brzy znovu! Stálo to několikaměsíční úsilí, hledání agentury, která našla odvahu se projektu ujmout, oslovování sponzorů, detailní a velmi pečlivou přípravu od motivu kampaně až po dárkové předměty (trička, náramky apod.) s příslušnou tematikou, ale věříme tomu, že toto je pro českou veřejnost cesta, kterou je ochotna akceptovat upozornění na nutnost zamyslet se nad vážnými tématy "naší doby".
Děkujeme i za Vaši podporu!
Zdeňka Rybová
(Převzato ze serveru Skleněný kostel
Pro Listář vybral mh)
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.