V co věří Češi
14. 6. 2006 Markéta Grosmanová
O Češích se často hovoří jako o nejateističtějším národě v
Evropě. Kolonku "bez vyznání" zaškrtlo při minulém sčítání
lidu v roce 2001 celkem 59 procent obyvatel. Druhou příčku mezi zeměmi
EU drží Estonsko se 34 procenty. Naopak v Polsku se k největší církvi
římskokatolické hlásí celých 90 procent populace.
Bohoslužby v katolickém kostele v Kvílících, které leží nedaleko Slaného, probíhají jednou za dva týdny, velmi často už v sobotu dopoledne. To aby pan farář stihl vystřídat všechny svatostánky, které má na starosti. Obvykle moc lidí nechodí. Například o Velikonocích, největších křesťanských svátcích, se tu sešlo asi třicet lidí. Běžně jich je maximálně deset. A to k farnosti patří další dvě vesnice, celkem čtyři stovky lidí.
Na kůru hraje na varhany bývalý přednosta kladenského okresu Václav Mikulecký, měchy šlape jeho žena. Oba jsou z Církve československé husitské, čili od protestantů. Bydlí ale ve vedlejší vesnici, v Plchově, a tak často chodí do kostela, který mají nejblíže. Nejsou jediní. Někdy je to až veselé, třeba proto, že katolíci se křižují zleva doprava a evangelíci naopak.
Plné kostely na jižní Moravě
Kladensko a Slánsko patří spolu se severním pohraničím mezi území, kde je počet věřících křesťanů nejmenší. Je to dáno především násilnou komunistickou rekatolizací. Druhým důvodem byl - například na Kladensku - rozvoj průmyslu a také špatné sociální poměry. Dělníci byli vždy spíše levicoví a pomoc hledali jinde než u Boha.
Naprostým opakem je jižní Morava. V městečku Hluk u Uherského Hradiště se nedělní cesta do kostela považuje za naprostou samozřejmost. "Chodí tam velká většina lidí," říká místní rodačka Jarmila Pospíšilová. Mezi věřícími je hodně mládeže i mladých rodin. "Není to ale jen společenská událost, lidé tady berou návštěvu kostela opravdu vážně. Nemyslete si, že na bohoslužby přijdou jen kvůli tomu, že se to sluší nebo musí," vysvětluje Jarmila Pospíšilová. Kostel je proto vždy vyzdobený a lidé z farnosti pravidelně pořádají zájezdy do Lurd či Říma.
Přibývá buddhistů
Ze statistik vyplývá, že k Církvi římskokatolické se v Česku hlásí 26,8 procenta lidí, protestantské církve mají 2,1 procenta příznivců. Další církve a náboženské společnosti tvoří zanedbatelná tři procenta, devět procent české populace je věřících, ale příslušnost k církvi nespecifikuje. Největší nárůst příznivců zaznamenala Církev bratrská - z necelých tří tisíc v roce 1991 na téměř deset tisíc v roce 2001. "Přibývá lidí, kteří v církvích hledají prostor pro setkávání. A právě tohle Církev bratrská nabízí," domnívá se theolog Zdeněk Vojtíšek.
Narůstá - i když statistiky to ještě nezaznamenaly - počet obyvatel, kteří inklinují k východním duchovním směrům. Například buddhistů je v Česku podle odhadu religionisty Ivana Štampacha několik tisíc, přičemž tato komunita se prý bude nadále zvětšovat.
"Předpokladem k tomu, aby nějaké náboženství bylo moderní, je to, že musí dávat velký prostor individualitě," popisuje Zdeněk Vojtíšek.
Odpor k institucím
Proč je však více než polovina Čechů bez vyznání? "Odpor ke katolické církvi zejména v Čechách v době potlačování reformistů vedl později naše předky k celkové nedůvěřuje vůči náboženství. Tato církev jim totiž křesťanství a náboženství reprezentovala," vysvětluje Ivan Štampach.
Na Moravě se katolické křesťanství v 15. a 16. století zachovalo víc a rekatolizace nebyla tolik násilná a intenzívní.
Oproti Čechám byla například polská katolická církev pro Poláky vždy symbolem a také skutečnou oporou v boji proti Prusku a Rusku. Tedy proti mocnostem, které je v historii politicky i vojensky ohrožovaly.
Ivan Štampach si ale stejně jako Zdeněk Vojtíšek myslí, že v Česku je věřících víc, než se uvádí, ale nechtějí se k žádné církvi ani instituci hlásit. "Pro českou náboženskou obec je to typický znak. Máme minimální důvěru v instituce, a to i náboženské," soudí Zdeněk Vojtíšek.
Teologové se domnívají, že zájem o duchovní věci v tuzemsku neklesá, spíše naopak. Počet příznivců jednotlivých církví se podle Zdeňka Vojtíška rozrůstá zejména o ty, kteří jsou aktivní, zatímco odpadají lidé, kteří se k církvi přihlásili při sčítání lidu jen proto, že byli po narození pokřtěni. Například v roce 1991 se k největší Církvi římskokatolické hlásily více než čtyři milióny lidí, o deset let později už jen 2,7 miliónu.
"Je také pravda, že věřící houfně opouštějí tradiční velké církve. Někdy je právem pokládají za zkompromitované politicky i ekonomicky. Lidem vadí občas projevované sklony církevních institucí kontrolovat a cenzurovat životní styl do nejmenších detailů," soudí Ivan Štampach.
Klesá také popularita různých malých sekt, jež v Česku zejména v první polovině 90. let nabízely spásu. "Poptávka po společenstvích, která nabízejí spasení pro celý svět, evidentně klesá," tvrdí Zdeněk Vojtíšek. "Západní civilizace je ke globálním řešením jakýchkoli problémů skeptická. Lidé chtějí spasit především sami sebe. To souvisí s konzumním způsobem života, jehož cílem je udržení individuálního štěstí."
Ke kterým církvím se hlásí občané Evropské unie:
* Belgie - Římskokatolická církev 75 %, protestantské církve a jiné 25 %
* Británie - Křesťanské církve 71,6 %, muslimové 2,7 %
* Česká republika - Římskokatolická církev 26,8 %, protestantské a další církve 5,4 %, neuvádí 9 %, bez vyznání 59 %
* Dánsko - Luterská evangelická 95 %, jiné protestantské církve a římskokatolická církev 3 %, muslimové 2 %
* Estonsko - Luterská evangelická 13,6 %, Ortodoxní 12,8 %, jiné nespecifikované 32 %, bez vyznání 34,1%
* Finsko - Luteránská národní církev 84,2 %
* Francie - Římskokatolická církev 83 %, protestantské, muslimové 5 % - 10 %, nevěřící 4 %
* Irsko - Římskokatolická církev 88,4 % , Irská církev 3 %
* Itálie - přibližně 90 % římskokatolická církev
* Kypr - Řecká ortodoxní 78 %, muslimové 18 %
* Litva - Římskokatolická církev 79 %, ruská ortodoxní 4,1 %,
* Lotyšsko - Luteránská, římskokatolická církev, ruská ortodoxní (bližší údaje neuvedeny)
* Lucembursko - Římskokatolická církev 87 % , protestantské církve 13 %
* Maďarsko - Římskokatolická církev 51,9 %, kalvinisté 15,9 %
* Malta - Římskokatolická církev 98 %
* Německo - Protestantské církve 34 %, římskokatolická církev 34 %, Muslimové 3,7 %,
* Nizozemsko - Římskokatolická církev 31 %, Holandská reformovaná církev 13 %, kalvinisté 7 %, muslimové 5,5 %
* Polsko - Římskokatolická církev 89,8 %
* Portugalsko - Římskokatolická církev 94 %
* Rakousko - Římskokatolická církev 73,6 %, protestantské církve 4,7 %, muslimové 4,2 %
* Řecko - Řecká ortodoxní církev 98 %
* Slovensko - Římskokatolická církev 68,9%, protestantské církve 10,8 %, řeckokatolická 4,1 %
* Slovinsko - Katolické církve 57,8 %, ortodoxní 2,3 %, muslimové 2,4 %
* Španělsko - Římskokatolická církev 94 %
* Švédsko - Luteráni 87 %
Poznámka: Církve, ke kterým se hlásí méně než dvě procenta populace, neuvádíme. Statistické údaje vycházejí z různých pramenů a nemusí být vždy úplně přesné a srovnatelné. Často jde o odhady. Navíc to, že se občan k církvi hlásí, ještě neznamená, že je skutečně praktikující věřící. V některých zemích se k církvím hlásí 100 procent obyvatel. To může být dáno i potřebou vyjádřit příslušnost k jedné národnostní skupině. Například v Belgii, kde žijí Vlámové a Valoni, je jeden z národů protestantský a druhý katolický. Zdroj: The Word Factbook
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/grosmanova
(Převzato z monitoringu TS ČBK ze dne 13. 6. 2006
Pro Listář vybral mgr
Ilustrační foto převzato z www.vrcen.cz)
DISKUSE
Na tento článek můžete reagovat zde.
