Mým ranním Břevnovem
táhne podzim
a svěží, čerstvý
závan jitra,
co z prokřehlých rukou
mizí jak mlha
v procitajícím dni
A stromy,
v paletě přenádherných barev,
se ubírají k odpočinku
a svoji pestrost
věnují zemi,
přiodívajíce ji vrstvami
padavého listí,
skrze něž
v pestře barevných nadkolenkách
se červeně, žlutě, zeleně, modře a oranžově
brouzdají
půvabné nožky
dívčin a holek,
až kamsi k tramvajím,
ujíždějícím do jiného světa
mgr 061012/12.45
