Skoroutajená mimořádná výstava ve starobylém benediktinském klášteře v Rajhradě u Brna
23. 3. 2006 Miroslav G. Richter
Pouhý necelý týden bude ve dnech 4. dubna (úterý) až 9. dubna (neděle) 2006 v starobylém moravském duchovním centru, v Rajhradě u Brna, instalována výstava "Rajhradské písemnictví doby přemyslovské", během níž budou vystaveny rukopisy z 12. a 13. století po Kr., které vznikly v Rajhradském benediktinském klášteře.
Rajhradský monastýr byl již podle dochované cyrilometodějské
tradice významným střediskem moravské duchovnosti a vzdělanosti, založeným
a využívaným svatými Konstantinem, Metodějem a jejich žáky. Tímto
centrem vzdělanosti a křesťanské spirituality prosvěcující celou
Moravu zůstal i v podobě benediktinského kláštera, který v polovině
11. století po Kr. na místě původního slovanského monastýru zřídil
tehdejší moravský kníže Břetislav.
Areál rajhradského benediktinského kláštera měl být podle raných polistopadových projektů "Památníkem moravského národního písemnictví", avšak z ideologických a antimoravských příčin byl zmíněný původní projekt pozastaven a později překomponován. Ve zcela jiném pojetí a rozsahu poté vznikl jakýsi nepatřičný Památník písemnictví na Moravě. Tento koncepčně i reálně neplnohodnotný záměr a okleštěný, ne-li znetvořený model činí, jak se s tím nezřídka dlouhodobě setkáváme, z vlastní moravské entity, z moravských dějin, i z významu a činnosti jejich významných středisek, mezi něž rajhradský klášter nepochybně patří, jakési druhořadé, pokud ne horší, méně významné, regionální středisko, pro které je pochopitelně velmi nesnadné zajistit potřebné nezbytné finanční zajištění, resp. i uchování adekvátního kulturního statusu, natož uskutečnění jeho nezbytné obnovy. Umělým úředním okleštěním významu, rozsahu i finančního zajištění se tento moravský sakrálně duchovní klenot potácí v dehonestované a neurčité pozici a v obtížném hledání svého obnovovaného významu a poslání.
V prvním dubnovém týdnu t.r. budou však v Rajhradském klášteře vystaveny rukopisy z 12. a 13. století po Kr., jejichž vznik je spojován s dávnou významnou literární činností tohoto kláštera a jeho mnišského osazenstva.
Je příznačné, že tak uskutečňuje bez jakékoliv odpovídající propagace a informovanosti a pouze na jediný víkend (sic!?!). Výstava zahajuje v pracovní den v úterý 4. dubna t.r., skoro symbolicky téměř v předvečer úmrtního výročí sv. Metoděje, v roce 1120. výročí vyhnání moravských cyrilometodějských žáků a pokračovatelů z vlasti, v roce domnělého 1100. výročí rozvratu staré Moravy, její svébytné vyspělosti a kultury. Nevyřčená, nepřipomínaná, hořká, přesto reálná, a možná i signifikantní, "moravská" výročí.
"Moravská výročí". Jakoby se řeklo "provinční", "nevýznamná" a současně "pozor!" i "nebezpečná". (Snadno si představuji, jak některým povinně účastným budou rudnout tváře studem, vlastní trapností, a nechutí ustát "důstojně" ten povinný díl své veřejné angažovanosti a přitom na sebe nevrhnout podezření z jakéhokoliv příslušenství či podílu na Moravanství. Jen, proboha, to ne…) Tak proč vůbec tato mementa připomínat?! Jsou i jiné starosti a zájmy. No tak, milí Moravané, nerušte, a buďte zticha na tom vašem (trpěném) krchově. Vždyť i vaši kulturtrégři mlčí…
A snad ještě k obsahu výstavy.
Lze sdělit, že se uskuteční v zrekonstruované části kláštera, v níž sídlí současný Památník písemnictví na Moravě, která zahrnuje rovněž vzácnou benediktinskou knihovnu, obsahující na 64 000 historických knižních titulů. Výstava, na kterou tímto zveme všechny zájemce o naši dávnou historii, bude umístěna v knihovním sále. Návštěvníci si budou moci prohlédnout vedle vzácných autentických rukopisů také kopie listin, vzniklých v přemyslovské době, vážících se k Rajhradskému benediktinskému klášteru.
(Foto převzato z www.muzeumbrnenska.cz.)
DISKUSE
Na tento článek můžete reagovat zde.
