Religionista: Papežův výrok musí vnímat muslimové jako epizodu
26. 9. 2006 (krd)
Přednáška, v níž papež Benedikt XVI. použil středověký citát
spojující islám s násilím, za což sklidil bouřlivé nesouhlasné
reakce muslimů, byla podle religionisty Víta Machálka možná necitlivá,
ale měla by být vnímána jako málo významná epizoda. Papežova slova
byla vytržena z kontextu jeho vystoupení a především z kontextu velice
vstřícného postoje katolické církve vůči islámu za posledních více
než čtyřicet let, na kterém se ani dnes nic nemění, řekl ČTK.
"Hlavní myšlenka papežova proslovu byla taková, že by se na ní měli shodnout všichni křesťané i muslimové dobré vůle: že náboženství nesmí podporovat násilí," prohlásil Machálek. Označuje-li někdo papežova slova za výzvu ke křižáckým výpravám, jde buď o naprosté nepochopení jejich smyslu, nebo o záměrnou demagogii, dodal.
Podle Machálka se církev za křižácké výpravy omluvila v roce 2000 a tím byla tato neblahá kapitola z dějin křesťanství definitivně uzavřena. Jestliže někteří muslimové označují za "křižáckou výpravu" například invazi Američanů a jejich spojenců do Iráku, je podle Machálka třeba říci, že tu katolická církev jednoznačně odmítla a ze všech sil se jí snažila zabránit.
"Americká politika posledních let a také pronikání často úpadkové západní kultury vyvolává v muslimském světě podráždění a nervozitu," uvedl. Muslimové by však podle něj měli vidět, že v názoru na stinné stránky západní kultury jsou s nimi křesťané na jedné lodi, že mají v hodnotové a morální oblasti naprostou většinu věcí společných.
Kampaň proti papeži je podle Machálka zřejmě uměle rozdmýchávána protikřesťanskými kruhy, velice hlučnými, jimž "nešťastná pasáž" přednášky posloužila jako vítaná záminka ke sledování jejich intolerantních cílů.
Počáteční rozhořčenou reakci muslimů považuje za pochopitelnou, i když je zarážející, že většina protestujících text zjevně nečetla. Poté, co Benedikt XVI. vysvětlil, že citovaný výrok nevyjadřoval jeho osobní mínění, a dvakrát vyjádřil hlubokou lítost, se však situace změnila, uvedl Machálek. Ti, kteří proti němu i nadále útočí, už zjevně nebojují za islám, ale spíš proti snahám o vzájemný dialog a porozumění.
Papež v projevu na univerzitě v Řeznu citoval byzantského císaře Manuela II. Paleologa ze 14. století: "Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné, nelidské věci, jako příkaz šířit jeho víru mečem." V neděli vyslovil politování nad reakcemi, které jeho slova vyvolala. Část muslimského světa to však nepovažuje za dostatečnou omluvu.
V kontrastu se středověkými postoji, které vyjadřují slova Manuela II., je dnešek dobou mezináboženského dialogu, prohlásil v této souvislosti religionista. Už II. vatikánský koncil v 60. letech 20. století podle něj jednoznačně vyjádřil, že si katolická církev váží muslimů, kteří se stejně jako křesťané klanějí "jedinému milosrdnému Bohu". Tento postoj katolické církve nebyl od té doby nikdy zpochybněn. Její úctu k islámu potvrdil i po 11. září 2001 papež Jan Pavel II. a naposledy Benedikt XVI. ve svém vysvětlujícím prohlášení, upozornil Machálek.
Za šťastné ve srovnání s přednáškou v Řezně považuje Machálek loňské vyjádření papeže při setkání s německými muslimy v Kolíně nad Rýnem, kde se Benediktu XVI. násilné činy maskované náboženstvím podařilo odmítnout mnohem přesvědčivěji. Zdůraznil při něm totiž, řekl Machálek, že ke skandálnímu dovolávání se Boha při zabíjení docházelo v minulosti i ze strany křesťanů a že tato skutečnost musí věřící naplňovat studem.
Podle Machálka jsou dnes v muslimsko-křesťanských vztazích více než kdy jindy aktuální slova jedné z velkých osobností prvních staletí dějin islámu, Dhúna Núna. Ten na otázku po rozdílu mezi vírou muslimů a křesťanů nebo židů odpověděl, že ten, "kdo má pravou víru, je zavázán k tomu, aby prokazoval ještě větší mírnost, odpuštění a snášenlivost".
ČTK, copyright
(Převzato ze zpráv na webu Křesťan
dnes ze dne 19. 9. 2006
Pro Listář vybral mh
Foto převzato z www.bigy.cz)
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
