Případ Lin ukazuje Malajsii na rozcestí mezi islamizací a sekulárním státem
3. 10. 2006 Daniel Raus
"Narodila se jako muslimka, stala se křesťankou a teď chodí po soudech" - tak zní titulek pozoruhodného článku na internetových stránkách amerických novin New York Times (www.nytimes.com). Následuje fotografie muže s kravatou, který sedí v zajímavé knihovně - polovina knih je v rudé a polovina v zelené vazbě.
Připojený text vysvětluje, že je to islámský právník, který se zastal malajské ženy jménem Lina Joy. Její problém spočívá v tom, že se stala křesťankou a nyní se chce vdát. Podle místních islámských zákonů by k tomu ale musela získat povolení zvláštního soudu. Každý, kdo tuto praxi zpochybňuje, se stává terčem vyhrožování: hrozí mu smrt.
Dnes 42letá Lina Joy se stala křesťanskou před osmi lety - a od té doby musí překonávat neuvěřitelné překážky na cestě k manželství s mužem, kterého miluje. V současnosti se skrývá, protože islámští radikálové ji obvinili, že odpadla od víry a chtějí ji zabít. O to, aby se mohla provdat za křesťana, požádala už před pěti lety. Obrátila se ale na občanský soud. Argumentovala tím, že už není muslimka, takže se na ni nevztahuje působnost islámského soudu.
Malajské islámské soudy rozhodují ve věcech majetku, manželství a rozvodů. Občanský soud ovšem rozhodl v neprospěch Liny Joy. Její právník pak stanul před nejvyšším soudem s argumentem, že obrácení jeho klientky na křesťanství je právem, zaručeným ústavou, nikoliv náboženskou záležitostí, spadající pod zákony šárie. "Chce jenom žít s někým, koho miluje," prohlásil právník.
Hrozby vůči Lině Joy nabraly ale na intenzitě a právník dospěl k závěru, že Lina i její snoubenec musí z bezpečnostních důvodů opustit zemi. Malajsie se přitom považuje za relativně umírněný a moderní islámský stát, ve kterém žijí nejrůznější skupiny obyvatel, jak ve smyslu etnickém, tak ve smyslu náboženském. Největší skupiny tvoří - kromě samotných Malajců - hlavně Indové a Číňané.
Případ Liny Joy nabral rychle precedentní charakter. Vyvolal pouliční protesty a hrozby ze strany islamistů. Boj probíhá mezi skupinami, jež zastávají sekulární výklad ústavy, a skupinami, jež hájí nadřazenost zákonů šárie občanskému právu. Samotné rozhodnutí proti Lině Joy se chápe jako postupující islamizace země.
Malajsie má 26 milionů obyvatel, z nich 60% tvoří muslimové, 20% buddhisté, 10% křesťané a zhruba 6% hinduisté. Ve třinácti státech této země však působí mocné islámské úřady, jež vytvářejí de facto paralelní státní struktury. K nim patří i zmíněné islámské soudy. Rozvoj paralelních struktur nastal hlavně za 22letého působení bývalého premiéra Mahathira Muhamada.
Právní zástupce Liny Joy říká, že Malajsie je na rozcestí. Buď se vydá cestou islamizace, nebo si udrží sekulární charakter ústavy, tedy koncept, který se v posledních letech rapidně hroutí. Občanský soud ve svém rozhodnutí uvedl, že Malajci se nemohou vzdát islámu, protože z ústavy vyplývá, že jejich náboženstvím je islám. Pokud by se někdo chtěl vzdát islámu jako svého náboženství, musel by mu to povolit islámský soud. Ten by jeho klientku ale poslal nejspíš na několik let do nápravného střediska.
Teď se tedy Lina Joy skrývá a nechce poskytnout rozhovor ani telefonem. Její snoubenec je rovněž na neznámém místě a z bezpečnostních důvodů právník ani neuvádí jeho celé jméno. Je to křesťan indického původu. Premiér Badáví straní spíše islamistům, neboť minulý měsíc zakázal speciální fóra, jež se po celé zemi vytvořila k debatám o náboženské svobodě. Za jejich vznikem stála skupina s názvem "Článek 11" - pojmenovaná podle části ústavy, kde se mluví o svobodě vyznání.
Tato organizace tvrdí, že ústava zaručuje Malajcům svobodné rozhodnutí ohledně náboženství. Některá ze setkání, jež uskutečnila, byla ale cíleně narušena islamisty. Zajímavé je, že hlavním aktérem "Článku 11" je muslimský právník Malik Imtiaz Sarvar. Je to muž na fotografii, zmíněné na počátku. I on je samozřejmě terčem hrozeb, slibujících smrt. Nedávno byla rozeslána e-mailová zpráva s jeho portrétem a výzvou k jeho zavraždění. "Je to zrádce. Uvidíte-li ho umírat v příkopě, nepomáhejte mu," zněl připojený text.
Šestatřicetiletý Malik požádal o policejní ochranu a říká: "Musíme rozlišovat mezi zemí s většinou muslimského obyvatelstva, a tedy v tomto smyslu islámskou zemí, a islámským státem, kde vládnou zákony šárie." V Malajsii ovšem není časté, že by se muslim stal křesťanem, nebo se o takových případech neví, protože ze strachu před islámskými soudy takový člověk zpravidla nepřichází s žádnou oficiální žádostí.
Noviny New York Times uvádějí ale případ 38letého muže, který se představil pouze svým "křesťanským jménem" jako Paul Michael. Své skutečné jméno odmítl uvést z bezpečnostních důvodů. Popsal ale, jak on a jiní lidé s podobným osudem vedou dvojí život. "V církvi vědí, kdo jsme nyní, v okolním světě nás znají jako ty, kterými jsme byli kdysi."
Paul Michal se stal katolíkem a obává se, že kdyby se o jeho víře dozvěděly islámské soudy, poslaly by ho do nápravného tábora. Jeden z takových táborů leží 20 mil od hlavního města a je obehnán dvěma okruhy ostnatých drátů a připomíná skutečně tvrdé vězení. Zvenčí vás vítá nápis "Dům víry" a uvnitř musíte od rána do večera studovat Korán.
Paul Michael dodává, že on a jeho přátelé záměrně navštěvují bohoslužby v různých kostelech, aby snížili riziko, že na sebe upozorní. Označují se anglickou zkratkou MMBB (Malay Muslim Background Believers), což znamená "Malajští věřící s islámským původem".
Autor je redaktorem Českého rozhlasu 6
(Zdroj: Magazín Christnet
ze dne 21. 9. 2006
Převzato se svolením redakce
Pro Listář vybral mh)
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
