Michael Gerson - člověk, který psal Bushovy projevy
6. 10. 2006 Daniel Raus
Křesťanský
magazín přináší na svých internetových stránkách Christianity Today
(www.christianitytoday.com) pozoruhodný rozhovor s osobností, jež byla několik
let v Bílém domě ve Washingtonu, ale byla v pozadí, takže o její
existenci a jejím vlivu věděli pouze zasvěcení. Jde o Michaela Gersona,
který psal projevy prezidenta George Bushe v jeho prvním volebním období
- a především v klíčovém období volební kampaně v roce 2000.
Michael Gerson se stal v druhém Bushově období poradcem prezidenta. Týdeník Time ho před časem zařadil mezi 25 nejvlivnějších evangelikálů ve Spojených státech. Koncem června ale rezignoval, takže se k němu média dostanou daleko snáz. Rozhovor vznikl ve chvíli, kdy si balil věci ve své kanceláři v západním křídle Bílého domu. Hlavním námětem, jež zajímá zmíněný časopis, je otázka, jak se mohou angažovat křesťané v politice.
Na otázku, co si bude nejvíc pamatovat z období, stráveného v Bílém domě, odpovídá Michael Gerson příběhem z africké Namibie. Tam se setkal se šestiletou dívkou, která se narodila jako HIV-pozitivní a její rodiče jí dali jméno "Na světě není dobro" - předpokládali totiž, že dítě hned po narození zemře. Dívka se ale uzdravila díky financím, které pocházely z fondu amerického prezidenta.
Dalším příběhem je setkání George Bushe s čínskými disidenty a představiteli takzvané "domácí církve". Bylo zajímavé vidět, jak důležitou věcí a inspirací pro ně byla skutečnost, že mají v Bílém domě přítele. "Tyhle věci budu vyprávět mým dětem", říká Michael Gerson, "věci, kvůli kterým má politika smysl".
Další otázka se týká věcí, které se bývalému poradci prezidenta nepodařilo realizovat. Michale Gerson odpovídá, že cíle, jež navrhoval, jsou dlouhodobé. Patří mezi ně prosazování demokracie na Blízkém východě, práce na vytvoření stabilní vlády v Iráku nebo boj proti malárii či AIDS.
Zajímavá otázka se týká rozčarování některých amerických evangelikálních křesťanů ze současné vlády - poté, co stoupá rozpočtový deficit, co se projevily nedostatky po hurikánu Katrína nebo v přístupu k nelegálnímu přistěhovalectví. Přežije po tom všem myšlenka "soucitného konzervativismu"? Michael Gerson říká, že mnozí republikáni mají na věci úzký pohled. Vláda musí ale přijmout pohled širší.
Typickým příkladem je řešení ilegálního přistěhovalectví. Je pravda, že každý stát musí bránit svoje hranice. Nicméně, věřící mohou nabídnout jiný úhel pohledu, neboť je pro ně důležitou výzvou, aby byli pohostinní k cizincům - a to i k těm, kteří nejsou občany jejich země. Lidská důstojnost je univerzální a nezávislá na tom, co je na papíře. Tento pohled vnáší prezident Bush do politiky a je důležité, aby se mu podařilo ubránit konzervativismus před příliš zúženým přístupem.
Mladší generace takzvané křesťanské pravice, to znamená lidé mezi dvaceti a čtyřiceti, jsou ale nespokojeni se starými modely a chtěli by větší sociální angažovanost a širší pojetí sociální spravedlnosti. Ačkoliv stále uznávají důležitost ochrany života a rodinných hodnot, hledají vůdce, kteří by přišli s duchovně podloženou odpovědí na otázky vzdělání, chudoby či závislosti.
Podle Michaela Gersona by bylo ovšem chybou, kdyby se spojovali evangelikálové pouze s jednou politickou ideologií či jedinou politickou stranou. Křesťanské učení se může stát součástí různých programů, tedy ve Spojených státech může ovlivňovat myšlení jak republikánů, tak demokratů. Jemu samotnému se líbí myšlenka, že by se demokratická strana vrátila ke křesťanským myšlenkám sociální spravedlnosti, na kterých byla kdysi založena. Tehdy ji také podporovalo mnoho evangelikálních křesťanů.
Je to ale možné dosáhnout bez zapadnutí do takzvané špinavé každodenní politiky? Michael Gerson odpovídá, že se to musí být možné. Být občanem ve svobodné společnosti znamená angažovat se. Není přitom třeba se obávat detailů politiky. Je potřeba hodnotit stranické programy z hlediska křesťanských hodnot. A vznešeným posláním je místní politika, která je nejblíž lidem.
Jak je to ale s politickým kupčením a různými účelovými dohodami? Machael Gerson tvrdí, že je museli dělat i ti, kdo v minulosti prosadili důležité věci, od zrušení otroctví přes zákaz dětské práce až po prosazování lidských práv. Důležité ale je, že si zachovali vlastní cíle, nevzdali se principů. Není důležité, zda to dělali, ale jak to dělali. Křesťané v politice musí být idealisty co se týče cílů a realisty co se týče prostředků.
Kde jsou tedy slabiny křesťanské pravice v Americe? Michael Gerson je vidí v tendenci myslet si, že existuje správný pohled na všechno. Není ale jednoznačný křesťanský model daní nebo protiraketové obrany. Je to otázka debaty, ve které i rozumní lidé mohou nesouhlasit. Existuje ale zcela jednoznačný křesťanský pohled na lidskou důstojnost a na zodpovědnost silných za ochranu bezmocných.
Konzervativci kladou velký důraz na tradici, což je důležité, protože společnost si postupem času vytvoří jakousi akumulovanou moudrost. Nemusí to být ale dostatečné. Už takový Abraham Lincoln hledal odpovědi na morální otázky v přirozeném zákoně a zjevení. Některé záležitosti, jako bylo zrušení otroctví, potřebují radikální návrat k principu. A právě tam mohou být přínosem křesťané.
(Převzato z článku na www.rozhlas.cz
ze dne 31. 7. 2006
Pro Listář vybral mh
Foto M. Gersona s prezidentem G. Bushem převzato z www.whitehouse.gov)
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
