25. 4. 2006 Michal Šimek
Vážení partneři, známí, přátelé, sestry a bratři!
Děkuji Vám všem za veškerou morální a modlitební podporu, které se mi z Vaší strany dostalo v souvislosti s projednáváním žaloby bývalého vedoucího tajemníka KV KSČ v Jihlavě Miroslava Holzbauera v souvislosti s kauzou Babice. Jak asi z médií víte, nemusím se omlouvat. Pro všechny to byl blesk z čistého nebe - či jak se vyjádřil můj obhájce Milan Hulík ještě na chodbě soudu při čekání, než nás zavolají zpět do soudní síně na vynesení rozsudku, že podle jeho mínění zasáhl přímo Bůh. Soudci se totiž radili velmi dlouho a obhájce Miroslava Holzbauera byl již značně nervózní. Milan Hulík reagoval na moji poznámku, že soudci se radí tak dlouho určitě z jiného důvodu než proto, že těsně před přestávkou na poradu v soudní síni náhle zhasly žárovky.
Musím rovněž zmínit excelentní obhajobu JUDr. Milana Hulíka. Konstatoval, že v žádném případě nelze dokázat trestněprávní odpovědnost Miroslava Holzbauera při přípravě střelby v Babicích. S odvoláním na knihu německého filosofa Karla Jasperse Otázka viny (zabývá se problémem vyrovnávání se s vinou německého národa za období nacismu) konstatoval, že nelze prokázat Miroslavu Holzbauerovi vinu trestně právní, ale zcela určitě vinu politickou a morální. Vinou transcendentní se vzhledem ke světonázorové orientaci M. Holzbauera nezabýval.
Pro většinu zúčastněných snad s výjimkou Holzbauerova obhájce Jaroslava Širmera byl verdikt tříčlenného senátu Vrchního soudu v Olomouci, který se kauzou Babice zabýval ve středu 19. dubna, příjemným překvapením. Nejenže všichni tři soudci dovedli věc rozebrat v širších a zcela logických souvislostech, ale nesoustředili se v duchu pozitivistického pojetí práva pouze na to, zda lze dokázat Holzbauerovu aktivitu při přípravě střelby v Babicích. Jejich hlavní pozornost se soustředila na to, zda jsem měl dost podkladů na to, abych mohl vyslovit podezření, že Miroslav Holzbauer se podílel na přípravě akce v Babicích. Senát došel k závěru, že ano. Předseda senátu se opřel rovněž o dnes již téměř zapomenutý, respektive většinou politiků i soudců opomíjený zákon č. 198 z roku 1993 O protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu!!! Konstatoval, že Miroslav Holzbauer se zbavil práva na morální satisfakci svoji aktivní spoluprací s jedním z nejhorších režimů, který kdy na tomto světě existoval.
V podstatě jde o průlomový rozsudek, který je nyní aplikovatelný v podobných kauzách po celém území České republiky.
Základní zpráva s některými ohlasy v médiích je zveřejněna na webové stránce – www.simekbabice.ic.cz . Jakmile dostanu znění písemné znění rozsudku, nechám ho zavěsit na své webové stránky. Osobně nepochybuji o tom, že tento rozsudek časem vstoupí do učebnic práva jako jeden z důležitých rozsudků při vyrovnávání se české společnosti se svojí totalitní komunistickou minulostí. Osobně v této chvíli upozorňuji na to, že Olomouc se zdaleka nejenom kvůli tomuto rozsudku stala a stává jedním z důležitých center vzdělávání v oblasti humanitních věd v České republice.
Na této stránce najdete rovněž v sekci z archívů některé nově zveřejněné dokumenty z července 1951, které jasně dokazují, že Miroslav Holzbauer byl aktivní v době jihlavského procesu s babickými občany ve dnech 12.-14. července 1951, ale i potom. Snad nejzajímavější je hlášení vedoucího tajemníka OV KSČ z Dačic o reakcích obyvatelstva z okresu Dačice. Tento tajemník se totiž jmenuje Jaroslav Širmer. Stejně jako obhájce Miroslava Holzbauera. Že by náhoda? Podle mého názoru je Holzbauerův obhájce buď syn nebo vnuk tohoto soudruha. Podotýkám však, že jde prozatím o nepotvrzenou domněnku.
Pokud budete mít zájem, můžete si přečíst sloupek, který jsem napsal do časopisu Týden jako reakci na olomoucký rozsudek v kauze Babice. Vyjde v tomto týdeníku v pondělí 24. dubna 2006.
Ještě jednou Vám všem děkuji za Vaši podporu.
S přáním všeho dobrého Vás zdraví
Michal Šimek, farář sboru Českobratrské církve evangelické v Kovánci
Pro Listář vybral MGR
DISKUSE
Na tento článek můžete reagovat zde.
