3. 4. 2006 Ladislav Kryzánek
Číňané bohatnou a pociťují nedostatek duchovna. Hladově se proto
vrhají na různá náboženství
Peking, Praha - Ming Čang má vždycky kde složit hlavu, dostatek jídla i inkoustu do svého pera. Zenový mistr z kláštera Paj-lin v provincii Che-pej bez ustání pečuje o své žáky. Má jich po celé zemi požehnaně, přes tisícovku, a většina za ním přišla během posledního roku.
"Cestuji po Číně a šířím Buddhovo učení," vysvětloval nedávno v listu The Christian Science Monitor. "Žáci se ke mně teď jen hrnou."
Zkušenost mnicha Ming Čanga není v dnešní Číně ojedinělá. Nejlidnatější země světa díky záviděníhodnému ekonomickému boomu rychle bohatne a její obyvatelé vedle konzumního šílenství projevují čím dál tím větší hlad i po duchovnu.
Lidé dnes víc než kdy jindy pociťují absenci duchovních myšlenek a hodnot, které chtěla z jejich myslí definitivně vymazat Mao Ce-tungova nechvalně proslulá kulturní revoluce. Opětovným příklonem k náboženství se snaží onu prázdnotu rychle vyplnit. Tradiční víry, taoismus, konfuciánství, buddhismus, zažívají stejně jako třeba křesťanství i nejrůznější moderní duchovní směry v poslední době nepoznaný boom. "Opium lidstva" je tu znovu, a jak se zdá, i v nedotčené síle. Do Číny se vrátil bůh, či lépe řečeno bohové, jež se komunistickým mocipánům podařilo vytlačit. Jak vidno, tak jen dočasně.
Vládnoucí komunistická strana stále pohlíží na růst náboženské horlivosti s krajním podezřením, na její násilné potlačení už však nemá sílu a nejspíš ani chuť. Od Maových dob urazila Čína celé světelné roky a svým občanům dnes poskytuje přece jen větší osobní svobodu. Tedy pokud se nebouří.
Ovšem nepředstavujme si, že se tajná policie zřekla veškerých represí a ponechala všechny ty bující církve a náboženské společnosti svému osudu. Její příslušníci je dál špiclují, a cítí-li, že by mohlo jít o "zárodky rebelie", tak tvrdě zasáhnou. Pokud se však lidé věnují jen duchovní praxi, nechává je režim obvykle na pokoji. Jinak ani nelze - to by pak musel pozavírat desítky milionů Číňanů.
"Lidé teď mají víc času a mohou i svobodněji myslet," říká mnich Jüan C', který pracuje pro Čínskou buddhistickou společnost v Pekingu. "Znovu k nim promlouvají tradice, oslovují je staré víry jako buddhismus nebo taoismus. V Číně přibývá také křesťanů, protestantismus je v poslední době vůbec nejrychleji rostoucím náboženstvím.
Kostely a chrámy přitahují zvláště mladé a vzdělané příslušníky početně bující střední třídy. "Nehledají tam jen smysl svého života, ale i způsob, jak se vyrovnat s rostoucím tlakem moderní společnosti a velkými očekáváními," tvrdí čínský sociolog Li Chuang.
Úřady uznávají pět oficiálních náboženství: buddhismus (vládní údaje hovoří o asi stovce milionů stoupenců), islám (25 milionů), protestantismus (20 milionů), katolicismus (pět milionů) a taoismus (asi dva miliony). Údaje o počtech vyznavačů jsou však jen orientační, uvádějí se i úplně jiná čísla. V kurzu jsou i nejrůznější ilegální kulty, tajné sekty a podzemní náboženství, jako je například úřady momentálně asi nejpronásledovanější hnutí Fa-lun-kung. Hlásí se k nim přes sto milionů Číňanů, včetně jinak věrných členů komunistické strany. Mnoho zájemců přitahuje například jóga, paradoxně hlavně proto, že má image módního západního trendu.
Obrovské obrození nyní v Číně zažívá taoismus, náboženství s domácími kořeny. Pro někoho s podivem ho podporuje i jinak ostražitá komunistická moc. S jejím požehnáním se nyní v zemi mohutně oslavují 2577. narozeniny patriarchy taoismu Lao-c'. "Od roku 1949 (kdy byl nastolen komunistický režim) se nikdy tak velké oslavy nekonaly," uvedl Ču Jen-ping, jeden z organizátorů.
Podle pozorovatelů není vůbec náhodné, že čínští vládcové nyní oživují filozofa Lao-c'. V návratu k taoistickým tradicím umírněnosti a harmonie totiž spatřují řešení rostoucí sociální nestability, která uvádí v nebezpečí rychlý rozvoj země. Totéž se dá říci i o konfucianismu. Jedna z jeho základních myšlenek o "budování harmonické společnosti" - což je mimochodem v zásadním rozporu s třídním bojem - je pro čínské vůdce hodně přitažlivá. Nedivme se, přemýšlení o tom, jak zabránit potenciálním otevřeným konfliktům v čínské společnosti, je momentálně jedním z jejich hlavních úkolů. Zní to docela zvláštně, ale je možné, že čínským komunistům se současný náboženský boom bude nakonec docela hodit.
(Převzato z Mladé Fronty dnes ze dne 24. 3. 2006
Pro Listář vybral mgr)
DISKUSE
Na tento článek můžete reagovat zde.
