Corpus Iuris Civilis
7. 2. 2006 Miroslav G. Richter
V době vlády císaře Justiniána (r. 527-565 po Kr.) byl z jeho
rozhodnutí pořízen tzv. svod římského práva. Tento svod později získal
označení "Corpus Iuris Civilis", a stal se základem středověké
právní vědy. Byl výrazně ovlivněn právními normami církevního práva
(canones). Toto umožňoval starobylý Zákon 12 tabulí, který
petrifikoval tzv. "spolčovací svobodu", podle níž k vzniku a
činnosti korporace stačilo, že se sešlo několik osob, ty vypracovaly
stanovy, jež nesměly obsahovat nic nemravného, ani nedovoleného; úředního
potvrzení nebylo u této formy činnosti třeba (jak vyplývá z uvedeného,
jedná se o jakousi analogii k dnešnímu občanskoprávnímu institutu účelového
sdružení osob, nikoliv občanského sdružení, které má v tomto
starobylém římskoprávním institutu své kořeny a vzor). Uvedené
korporace byly však nadány výraznými právy, mohly dokonce i dědit. Na
východě Římské říše však Římané ostře sledovali vznik a vývoj
těchto kolegií, neboť tyto se nezřídka stávaly zdrojem a ohnisky
politického odporu.
(Úryvek z práce M. G. Richtera "Středoevropské křesťanství, Slované a cyrilometodějské mise")
Ilustrace: Císař Justinián (mozaika z chrámu San Vitale, Ravenna, Itálie)
