31. 5. 2006 Tomáš Němeček
Přijet jako nástupce Jana Pavla II., nejslavnějšího Poláka v historii, do jeho rodné země, to je zkouška z pokory. Přijet jako Němec do Polska, notabene Němec nakomandovaný ve třinácti letech do Hitlerjugend, to je test diplomatické obratnosti. A přijet jako papež do Osvětimi s otázkou "Pane, proč jsi mlčel?", to je věc intelektuální odvahy. Benedikt XVI. obstál; řekl vše, co asi mohl a měl. Snad jen na jednu větu se ještě čekalo.
Papež jel v Polsku po stopách svého předchůdce a Poláci tu pokoru ocenili; v Krakově i Wadowicích sklízel potlesk za svou polštinu. Bývalý ministr zahraničí, osvětimský vězeň Wladyslaw Bartoszewski prohlásil, že žádný německý politik by nezvládl návštěvu Polska lépe, a vyzdvihl papežovu "intelektuální odvahu a mravní instinkt". Na místě bývalého vyhlazovacího tábora Benedikt XVI. složil hold mrtvým i živým. K minulosti nešlo říct víc.
Shodou okolností ale papež přijel do země, kde ve vládě zasedla Liga polských rodin, která je svou nesnášenlivostí parodií na křesťanství v politice. A kde vysílá xenofobní Radio Maryja, které přiměl k omluvě za antisemitský fejeton až tlak Vatikánu, části polských biskupů a legendárního Marka Edelmana, posledního žijícího velitele povstání ve varšavském ghettu.
Nyní Edelman ocenil papežovu emotivní modlitbu v Osvětimi: prý jen čekal větu k dnešku. Při první návštěvě Polska však stěží mohl Benedikt XVI. mluvit jinak než diplomaticky. To by musel být Janem Pavlem II.
WEB AUTORA: www.ihned.cz/nemecekt
(Převzato z monitoringu TS ČBK ze dne 30. 5. 2006
Pro Listář vybral mh)
DISKUSE
Na tento článek můžete reagovat zde.
