Athény budou mít mešitu
1. 8. 2006 Andrew Burroughs
Athény - Poprvé od nadvlády Turků za Otomanské říše má být v Athénách postavena mešita - s požehnáním řeckého parlamentu.
Do metropole přišly v posledních letech statisíce muslimů. Řecká ústava sice zaručuje svobodu vyznání, ale v zemi, jejíž obyvatelstvo se z 96 procent hlásí k pravoslavné církvi, jsou návrhy na stavbu mešity značně kontroverzní.
Ve staré části Atén známé jako Plaka najdeme mešity z otomanské éry. "Vítězná mešita" tu stojí už od roku 1458. Dnes jsou ale pouze cílem turistických výprav - a v jedné z nich dokonce zřídili muzeum řeckého lidového umění.
"Nechceme nové Kosovo"
Athény jsou tak jediným hlavním městem v Evropské unii, které nemá svatostánek pro svou muslimskou populaci. Zhruba dvě stě tisíc zdejších vyznavačů islámu se musí scházet v suterénech domů a na jiných místech, kde je to jen trochu možné. Nemají formální svolení úřadů, ale radnice to tolerovala, zatímco hledala jiné řešení.
Před athénskou olympiádou - ve snaze představit Řecko jako nábožensky vstřícnou zemi - tehdejší socialistická vláda našla východně od metropole pozemek pro mešitu a muslimské centrum. Zaplatila by je Saúdská Arábie a měly být vidět už z athénského mezinárodního letiště.
To však vyvolalo demonstrace v nedalekém hluboce konzervativním městečku. Tam, kde měla stát mešita, vyrostla pravoslavná kaple, aby připomínala protesty, jež vládní plány zmařily. Při zvláštních příležitostech odtud zní zvon a z kopce se vzdorně směrem k letišti tyčí kříž.
"Tady žijí křesťané a myslím, že když přijedete do Řecka, první, co uvidíte, má být symbol naší víry, a ne mešita," říká Angelo Kouias, jeden z organizátorů někdejších demonstrací.
"Nepřejeme si, aby tak blízko u Athén vzniklo další Kosovo," zdůrazňuje Athanasius Papagiorgiou, chirurg a vedoucí skupiny, která se postavila proti vládnímu záměru. "Kosovo bývalo centrem pravoslaví. Dnes není ničím."
"Když daně, tak i mešita"
Profesor George Moustakis reprezentuje jinou tvář ortodoxní víry - věří v porozumění mezi stoupenci různých vyznání. Už před sedmnácti lety se připojil k petici za výstavbu mešity.
"Vždy jsem byl proti vztahu mezi církví a státem, na jehož základě řečtí pravoslavní hodnostáři rozhodovali i o postavení jiných náboženských směrů," uvádí profesor Moustakis a oceňuje, že parlament teď církvi takové privilegium odebral. A ta zase stáhla své veto - stavbu podporuje, stejně jako dnešní vláda pravého středu.
"My, athénští muslimové, tu platíme daně, takže máme právo modlit se v důstojné budově," upozorňuje Naim Ghandour, který koordinuje stavební plány na severu metropole. "Nežádáme vládu o finanční pomoc. Nehledáme ani zahraniční sponzory, bude to řecká mešita pro řecké muslimy."
Její sága není v Evropě výjimečná. Ve Španělsku byla nedávno otevřena první nová mešita od šestnáctého století, kdy se křesťané znovu chopili vlády nad Iberským poloostrovem, do té doby ovládaným muslimy. Úřady se stavbě mešity v Granadě bránily celých dvacet let.
Podobný plán například již sedm let rozděluje také obyvatele jednoho malebného kouta italského Toskánska.
Tento scénář se asi bude opakovat i jinde v Evropské unii, která potřebuje nové pracovní síly - a kam proto míří i zástupy vyznavačů jiné než křesťanské víry.
(Převzato z monitoringu TS ČBK ze dne 21. 7. 2006
Foto převzato z http://galerie.maly.cz
Pro Listář vybral mh)
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
